Dobré rady nad zlato
Rodačka z Košic Alena Seoud šla vždy odhodlaně za svým cílem. „Nikdy jsem se nebránila velkým úkolům a stále jsem si žádala náročnější.“ Jako jediná žena-manažerka v převážně mužském kolektivu se dokázala prosadit, dobře vycházet se svými mužskými kolegy i nadřízenými, ale i rázně zakročit a usměrnit zdlouhavá jednání. V pozici šéfky poskytovatele ekonomických informací ČEKIA učí české firmy využívat informace ke svému prospěchu a větší prosperitě.
ČEKIA je vedoucím poskytovatelem komplexních ekonomických informací o českých a slovenských firmách. Jakým způsobem je nabízíte a kdo jsou vaši zákazníci?
Prostřednictvím informačních a databázových produktů a služeb poskytujeme finanční, kreditní, obchodní a marketingové informace. Ty by měly našim zákazníkům pomoci maximalizovat prodeje, minimalizovat rizika a činit lepší obchodní rozhodnutí. Nejvíce dat z naší základny využívají státní správa, banky a další finanční instituce, významné společnosti v oblasti telekomunikací a energie, stejně jako poradenské společnosti, právní kanceláře i média.
Služby, které poskytujeme, jsou v zahraničí úplnou samozřejmostí. Dobře řízená společnost se bez nich nerozhoduje. U nás musíme firmy stále učit, že vyhodnocování informací a externí sofistikovaný pohled založený na těch nejlepších odborných znalostech a zkušenostech potřebuje skutečně každý a za nepatrnou investici přináší velkou přidanou hodnotu, která dokáže v krajním případě zabránit i krachu společnosti.
Jak byste zhodnotila situaci na českém trhu? Kterým odvětvím se daří a kterým méně?
Podle naší detailní analýzy z letošního podzimu patří k nejrizikovějším oborům podnikání zemědělství, zpracovatelský průmysl, obchod a doprava. Krachem je ohrožena každá třetí firma podnikající v zemědělství a každá čtvrtá firma z dalších zmíněných.
Tradičně se nejlépe vede firmám s v oblasti energetiky a veřejných služeb, i když i některé z těchto společností citelně zaznamenávají důsledky hospodářské krize a tvoří pro své vlastníky menší hodnotu než v minulých obdobích. Výborně jsou na tom i mladé firmy podnikající v oblasti solární energie, za jejichž úspěchem ale stojí spíše štěstěna v podobě legislativní úpravy. Mezi nejstabilnější firmy v České republice patří společnosti, které podnikají ve finančních službách, školství, zdravotnictví a energetice.
Jak vnímáte náš finanční trh? Co mu podle vás chybí, nebo naopak přebývá a co by přispělo k jeho kultivaci?
Tuzemský finanční trh, respektive pražskou burzu trápí nízká likvidita a malý počet atraktivních titulů. Pražská burza neplní funkci klasického kapitálového trhu, české podniky si zatím nezvykly na to, že pro kapitál se chodí na burzu, a raději si půjčují v bankách. Zatím jsou u nás firmy zbytečně opatrné a neprodávají své akcie přes IPO, tedy pomocí primárního úpisu akcií, čímž by vstoupili na burzovní trh.
Líbí se mi polská burza, která dokázala přilákat desítky menších společností. A to nejen polských, ale i zahraničních, včetně českých. Zajímavé tituly byla schopna uvádět na trh i v době krize a tím se stala skutečně atraktivním místem pro firmy v regionu, které o IPO uvažují.
Kde vidíte hlavní rozdíl mezi českým podnikatelským prostředím a silnými evropskými trhy?
Chybí nám vyzrálejší, stabilní právní prostředí. Podnikatele trápí časté změny legislativy, špatná vymahatelnost práva i korupce. Ve srovnání se západní Evropou jsou u nás za většinu prohřešků udělovány mnohem nižší sazby odnětí svobody i méně bolestné finanční postihy. Jeden příklad za všechny: tzv. zákon o praní špinavých peněz.
Na silném evropském trhu zároveň existuje mezi firmami důvěra ohledně nabídek v oblasti nákupu služeb. Manažeři potenciálním dodavatelům více důvěřují, nereagují oním typicky českým „to my umíme taky a lépe“. Firmy v zahraničí jsou zvyklé nakupovat služby a část svých potřeb outsourcovat, protože si dokážou spočítat návratnost. Tuzemský trh je v oblasti nákupu externích specifických služeb ještě pořád v plenkách a je nutné vynakládat vysoké úsilí na vzdělávání představitelů lokálních firem.
Můžete se pokusit odhadnout vývoj české ekonomiky pro příští rok?
Ekonomická recese v České republice se projevila snad v každém oboru podnikání. Nejvýrazněji se ale odrazila na společnostech působících v oborech s přímou závislostí na vývoji ekonomického cyklu. Předpokládám, že byznys v Česku se bude v příštím roce dále stabilizovat a hospodářská situace některých oborů se bude pozvolna zlepšovat. Nepočítáme již s tak výraznými propady, jaké jsme zaznamenali v uplynulých dvou letech. Přesto se nedá očekávat, že se firmám povede tak dobře, jak tomu bylo na přelomu desetiletí.
Podle mě by se vlastníci firem, kteří je nejsou schopni vést k růstu a ziskovosti, měli zamyslet nad odprodejem své společnosti některému konkurentovi. Tím zajistí práci větší části svých stávajících zaměstnanců, sobě finanční prostředky pro případný další podnikatelský nápad nebo alespoň odchod do důchodu a zároveň se ochrání před všemi důsledky možného krachu. Takovýto zodpovědný postoj by naší ekonomice významně prospěl. V rozvinutých ekonomikách je tzv. exit strategie součástí podnikatelského plánu každé rozumně fungující společnosti.
Možné výkřiky:
České firmy si dosud nezvykly outsourcovat služby, protože si neumí spočítat návratnost.
Tuzemský trh je v oblasti nákupu specifických externích služeb ještě pořád v plenkách.
Text: Petra Doležalová