Dobrý vítr pro akcie zemí BRIC
Rozvíjejícím se zemím se loni nedařilo. Platí to i pro skupinu známou jako BRIC, tedy Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. Letos by mohlo podle manažerky fondu ESPA Stock BRIC Constanze Faye dojít ke zlepšení. Fond, který řídí od roku 2007, se zaměřuje na akcie nadějných firem a společností z těchto zemí. Constanze Fay věří v jeho úspěšnou budoucnost.
Od roku 2007 jste portfoliomanažerkou fondu ESPA Stock BRIC. Kde jste pracovala před tím a jaké jsou vaše zkušenosti s finančním trhem?
V mém vzdělání stejně jako v kariéře vždy hrála stěžejní roli správa majetku. Zabývala jsem se jí již při studiu na Vídeňské univerzitě hospodářství a obchodu, kde jsem získala magisterský titul. Po ukončení studií jsem pracovala v Paříži ve společnosti BNP Paribas Asset Management. Jako pracovnice takzvaného institucionálního marketingu jsem se podílela na správě investic přesahujících 100 milionů eur. Zároveň jsem nejen v Paříži, ale i v Londýně poznávala veškeré nabízené finanční produkty. Po získání licence certifikovaného finančního analytika (CFA) jsem postoupila na pozici analytičky/správce fondu v oddělení mezinárodních akcií. V týmu, který rozhodoval o investicích přesahujících osm miliard eur, jsem zodpovídala za obor informačních technologií. Tehdy jsem se podrobně seznámila se situací v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu.
Protože jsem se chtěla dozvědět více o derivátových strategiích, přijala jsem nabídku společnosti Lyxor Asset Management a vybírala pro ni hedgeové fondy, jež tvořily podkladová aktiva pro strukturované produkty ve finanční skupině Société Générale. Lepší načasování jsem si nemohla přát: díky diskusím s více než stovkou dalších manažerů hedgeových fondů z celého světa jsem patřila mezi první, kdo počátkem roku 2007 zaznamenali, že začíná globální finanční krize. Na jaře téhož roku se dostaly do potíží první fondy, v létě se zhroutil hedgeový fond investiční banky Bear Stearns. Hodně jsem se tehdy poučila o zvládání rizik, což mi dnes umožňuje lépe reagovat na výkyvy cen na rozvíjejících se trzích. Když jsem získala licenci certifikovaného analytika alternativních investic (CAIA), doplnila jsem si získané zkušenosti o potřebné teoretické základy.
A jak jste se stala portfoliomanažerkou fondu ESPA Stock BRIC? Byl v tom záměr, nebo hrála roli náhoda?
Jak už to v životě bývá, šťastně se prolnuly mé plány s vhodnou příležitostí. Erste Bank hledala manažera, který by z Vídně řídil fondy zaměřené na rozvíjející se trhy, zejména asijské. Má praxe v oblasti kvantitativních investičních strategií dokonale ladila s přístupem Erste. Navíc jsem si vybudovala síť mezinárodních kontaktů na manažery globálních aktiv a získala velké zkušenosti s řízením investic, které podléhají silným výkyvům. Díky tomu se mi podařilo fond úspěšně provést obtížným rokem 2008.
Jaká je investiční strategie tohoto fondu a jak vybíráte akcie do jeho portfolia?
Fond ESPA Stock BRIC se zaměřuje na defenzivnější akcie z globálních rozvíjejících se trhů a je ideální pro dlouhodobé investory. Vzhledem k širokému rozložení portfolia, které tvoří zhruba 100 pozic, a zaměření na velké firmy z největších rozvíjejících se trhů, je volatilita (výkyvy cen) fondu již dva roky nižší než u vybraných amerických a evropských akcií a zůstává na úrovni akciových portfolií z vyspělých trhů. Díky dlouhodobému investičnímu horizontu, důrazu na růst tržní hodnoty investice a vysokému růstu zisku firem, do nichž investuje, je fond ESPA Stock vhodný hlavně k úsporám na penzi. Při systematickém výběru investic, prováděném stylem zdola nahoru (bottom – up), využívá fond kvantitativní přístup výběru akcií založený na matematických modelech. Hledáme akcie atraktivních firem, a to na základě kombinace technických a fundamentálních faktorů a jejich tržního ocenění. To vše tvoří základ modelu, podle něhož hodnotíme vyhlídky jednotlivých zemí a odvětví.
Jak časově náročná je vaše práce? Navštěvujete při analýze firem, jejichž akcie kupujete do portfolia fondu, země BRIC často?
Jednotlivé fondy mezi sebou bojují o přízeň investorů, na trzích se navíc stále něco děje. Těžko proto můžete pracovat od devíti hodin ráno do pěti odpoledne. Při výběru vhodných investic rozlišuje náš kvantitativní investiční přístup mezi „hlavními investicemi“ a „výběrem správných akcií“. Zaměřujeme se na akcie firem, které hrají v dané zemi a odvětví významnou roli. Podíl aktivních investic určuje hodnota stanovená při jejich kvantitativním mapování. Tento údaj doplňuje úsudkový rating.
Setkání s představiteli firem je součástí nepřetržitého základního výzkumu. Loni náš tým uskutečnil přes 170 individuálních schůzek s firemním vedením či analytiky. Momentálně se připravuji na cestu do Indonésie. Schůzky s vedením nejsou základem pro investiční rozhodování, obvykle se ale náš tým schází se šéfy lépe ohodnocených firem, které mají vyšší váhu v portfoliu fondu, několikrát.
Každá země patřící do skupiny BRIC má své silné stránky a každou mám opravdu ráda. Jako investorka ale hledám akcie a mám ráda rozložení rizik. Proto může být až pětina akcií, které fond drží, investována na dalších rozvíjejících se trzích. Tato strategie se osvědčila a umožňuje nám držet krok se svižným růstem ve světě investic.
Navzdory pozitivním prognózám se loni akciovým trhům zemí BRIC příliš nedařilo. Bude to letos lepší?
Růst hrubého domácího produktu zemí skupiny BRIC byl loni nižší, což je po oživení v roce 2010 normální. Hospodářské cykly bývají na rozvíjejících se trzích ostřejší než na trzích vyspělých.
Z makroekonomického pohledu zůstane letos ze zemí BRIC nejzajímavější Brazílie – reakce nové vlády, která snížila úrokové sazby a podpořila růst na úkor inflace, byla odvážná. Dál se daří Číně: její vláda dokázala přivést ekonomický růst na zdravější základy a vytváří vhodné prostředí pro soukromé podnikání, zejména v sektoru spotřebního zboží. Domnívám se ale, že média přinášejí o Číně příliš ‒ často zavádějících ‒ informací, což vede k velkým názorovým rozdílům mezi investory. Indie je mnohem jasnější případ, jelikož trhy indickou vládu potrestaly za nedostatek disciplíny ve státní správě a v boji s inflací. Rozdíly v kvalitě místních firem jsou značné, obecně vzato jsou ale Indové ochotni podstupovat rizika, o čemž svědčí vyšší míra výpůjčního kapitálu v jejich rozvahách. Také výnos akcií a volatilita akciového trhu jsou v Indii příznivější než v ostatních zemích BRIC.
Ruské akcie se na rozdíl od ostatních rozvíjejících se trhů po většinu loňského roku prodávaly za polovinu tržní hodnoty; a to především kvůli globální averzi vůči riziku, vyvolané obavami z vývoje eurozóny.
Podobně jako v případě ostatních rozvíjejících se zemí patří i akciové trhy zemí BRIC mezi ty s vyšší betou1* (tj. s možnými vyššími výkyvy cen). Velmi citlivě tedy reagují na změny v globálním ekonomickém prostředí. Rozpětí výsledků jednotlivých akcií je široké. Data za loňský rok ukazují změny mezi +200 % až -52 %. Ve stěžejním čínském akciovém indexu hrají dominantní roli banky, jež si dlouhodobě vedou hůře než zbytek trhu, a jejich podíl ve fondu ESPA Stock BRIC proto zůstává podvážen. Trhy stlačené krizí tak nabízejí vhodné příležitosti k nákupům vybraných akcií.
Letos jsem v případě akcií firem ze zemí BRIC optimistická. Hlavně kvůli jejich současnému (nízkému) ocenění. Více než 2,7 miliardy spotřebitelů, největší světové zásoby surovin a liberalizace jejich ekonomik slibují šanci, že se členové skupiny BRIC v budoucnu zařadí mezi vyspělé země.
Jak je to vlastně s dělením zemí na rozvíjející se a vyspělé – je patrná větší konvergence mezi takzvanými vznikajícími trhy a státy, které byly za vyspělé označovány dříve?
Tato konvergence je dlouhodobý proces. V jednotlivých odvětvích a zemích nicméně existují různé stupně deregulace, což přináší zajímavé rozdíly mezi protekcionistickým řízením státních podniků a firmami řízenými na základě (bezohledné) kapitalistické soutěže. Loni v březnu jsem letěla z Dillí do Bombaje s druhou největší vnitrostátní indickou nízkonákladovou leteckou společností Kingfisher. Letenky stály od 50 eur a úroveň služeb byla působivá. O devět měsíců později měla tato firma potíže s placením daní, mezd a splátek úvěrů a nyní ji ze čtvrtiny vlastní konsorcium bank. Další příkladem jsou telekomunikace. V Indii je přes 800 milionů uživatelů mobilních telefonů a více než 15 mobilních operátorů. V některých městech stojí minuta volání necelý eurocent.
Na druhé straně v mnoha odvětvích, například v infrastruktuře, bankovnictví či využití nerostných zdrojů, dál dominují státní společnosti. Tak je tomu hlavně v Číně. Zde jsou potíže se zastoupením, často chybí inovace, ochota riskovat a schopnosti manažerů jsou stále nedostatečné.
Sociokulturní prostředí a politické režimy opravdu zásadně ovlivňují rychlost vývoje. Je proto těžké zobecnit rychlost konvergence napříč různými rozvíjejícími se trhy. Pozici všech těchto států však nesporně posílily ekonomické problémy Evropy a USA.
Fond, který řídíte, se původně nazýval BRICK a investoval i do korejských akcií. Vy sama tuto zemi pokládáte za zajímavou. Proč jste tedy do akcií korejských společností investovat přestali?
Tvůrci hlavních akciových indexů přeřadili Jižní Koreu mezi vyspělé země, byť řízení tamějších firem zůstává problematické. Od září 2009 již proto nevyhledáváme akcie korejských firem a fond se přejmenoval na BRIC. Aby mohl optimálně těžit z atraktivních investičních příležitostí, může být přitom až pětina jeho aktiv investována na rozvíjejících se trzích mimo země BRIC.
Při své práci se jistě setkáváte s rozdílným pohledem žen a mužů na různé problémy. Nakolik se to odráží v jejich investičním stylu?
Nemám k tomu žádná statistická data, instinktivně ale cítím, že ženy bývají opatrnější. U fondu ESPA Stock BRIC se to projevuje tím, že jsme ve srovnání s konkurencí méně rizikoví a máme vyšší poměr potenciálního zisku k potenciální ztrátě (reward/risk ratio). Tak nás ostatně hodnotí i mezinárodní ratingové agentury, například Morningstar.
Na závěr mi dovolte položit tradiční otázku: do čeho investujete vy?
Do fondu ESPA Stock BRIC a do dvou dalších fondů, které mám rovněž na starosti, a to ESPA Stock Asia Infrastructure a ESPA Stock New Consumer.
František Mašek, Hospodářské noviny, březen 2012
----------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka:
1*) Ukazatel beta ekonomicky vyjadřuje pravděpodobnost změny výnosnosti příslušné akcie v závislosti na změně výnosnosti všech akcií na trhu. Určuje systematické riziko. Čím je vyšší koeficient beta, tím je vyšší riziko investování do příslušné akcie. Koeficient beta vyjadřuje citlivost výnosnosti příslušné akcie v porovnání s výnosností na kapitálovém trhu.
Jsou tři krajní polohy koeficientu beta: a) Koeficient beta se blíží jedné - riziko individuální akcie je stejné jako riziko všech akcií na kapitálovém trhu; b) Koeficient beta je větší než 1 - riziko individuálních akcií je vyšší je riziko všech akcií na kapitálovém trhu; c) Koeficient beta je menší než 1 - riziko této investice je nižší než riziko všech akcií na kapitálovém trhu.
Pro členky klubu
