Snažím se vidět dál než za horizont dnů či týdnů
Klienti oceňují nejen profesionalitu našich služeb, ale i výnos, kterého díky nám dosáhli i v tak obtížném období, jakým byl rok 2009, říká v rozhovoru pro časopis Lady In člen představenstva a náměstek generálního ředitele České spořitelny Daniel Heler.
Co vás přivedlo k bankovnictví a k práci v České spořitelně?
Co se oboru týče, myslím, že to byla náhoda. Studoval jsem zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické. Když jsem se rozhodoval, co budu dělat dál, po určitém váhání to u mne vyhrálo bankovnictví a práce s penězi.
Nejprve jsem pracoval v jiné velké české bance, následně jsem si vyzkoušel práci pro začínající francouzskou banku. Získané zkušenosti jsem zúročil v rakouské Erste Bank, která se rozhodla dramaticky expandovat nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. A to se díky privatizaci České spořitelny podařilo.
Mám tedy zkušenosti z řady institucí a Česká spořitelna pro mne představuje jakési univerzální pole, kde mohu využít vše, co jsem se naučil.
Ve Spořitelně vedete divizi finančních trhů. Čím se zabývá a jaké je její postavení v rámci banky?
V divizi finančních trhů zodpovídám za přípravu finančních produktů a jejich distribuci. Jde o produkty s určitým tržním rizikem určené pro drobné investory. Jsou to podílové fondy a řešení na nich založená, ale také strukturovaná depozita a dluhopisy, které v sobě rovněž nesou tržní riziko. Naším cílem je zajistit klientům vyšší než obvyklý výnos na krátké nebo středně dlouhé výnosové křivce (tzv. výnosová křivka ukazuje, jaký výnos trh očekává u různě dlouhých investic, například za měsíc, rok, deset i více let).
Druhou mantrou je kvalitní poradenský servis. Klienti by své peníze měli svěřit do rukou odborníků; zároveň se snažíme, aby produktům, do nichž investují, sami alespoň rámcově rozuměli. Proto jim pomáháme informacemi, které získáváme z obchodování na trhu a z našeho nezávislého výzkumu prováděného odborem ekonomické a strategické analýzy. Můžeme přitom využívat i pozice, kterou Česká spořitelna a Erste Group mají coby jedni z největších obchodníků ve střední Evropě v různých třídách aktiv, od akciových, devizových, úvěrových, dluhopisových až třeba po deriváty.
Důležitým byznysem je i privátní bankovnictví, kde jsme zhruba před třemi lety začali movitým zákazníkům nabízet službu Erste Private Banking. Klienti typicky oceňují nejen profesionalitu služby, ale i výnos, kterého díky nám dosáhli i v obtížném období roku 2009. Myslím, že i proto získáváme nové zájemce o tento typ služeb, vracejí se k nám také někteří klienti ze zahraničních bank.
A v neposlední řadě jsou tu útvary obchodování na finančních trzích a prodeje Treasury produktů* velkým klientům. Tady patříme k největším poskytovatelům zajišťovacích transakcí na středoevropských trzích. Z naší znalosti reálného dění na středoevropských finančních trzích, stejně jako z našeho tržního výzkumu, mohou těžit i velcí zákazníci – od největších mezinárodních korporací až po menší či středně velké české firmy – anebo institucionální investoři, kterým radíme, jak se zajistit proti tržnímu riziku. Také se výrazně zaměřujeme na inovace. Jako první banka jsme například českým firmám umožnili zajistit se proti negativnímu pohybu cen elektřiny.
Není divize, kterou řídíte, tak trochu neprávem ve stínu jiných produktů pro drobnou klientelu, například spořicích účtů?
Navenek to tak může vypadat. Za posledních deset let se nám ale každoročně daří dramaticky zvyšovat objemy a výnos z aktivit, které zajišťuje naše divize, a neustále roste náš podíl na celkových výnosech firmy. Ještě důležitější je ale naše pomoc v oblasti zabezpečení zázemí a poskytování přidané hodnoty pro klienty celé Spořitelny – retailovému i velkoobchodnímu bankovnictví (Corporate and Institutional Banking). Zatímco řada konkurentů produkty pro firemní klientelu, investiční bankovnictví nebo obchody na finančních trzích centralizovala v Londýně či ve Frankfurtu, my máme vše v Praze a také ve Vídni. Snažíme se být plnohodnotnou regionální alternativou globálních a panevropských bank. Podíl finančních trhů na úspěchu banky tedy nespočívá jen v tom, co vznikne v rámci této divize, ale i v pomoci kolegům z jiných divizí při úspěšném plnění jejich poslání vůči zákazníkům. A to zejména v poskytování komplexního poradenství a co nejdokonalejších produktů klientům ve všech segmentech.
Pobočky České spořitelny najdeme prakticky v každém městě či městečku. Jaké finanční produkty nabízejí jejich obyvatelům?
Naší výhodou vůči středně velkým a menším bankám je právě silná pobočková síť. Od počátku této dekády jsme prosazovali vícekanálový model. Jen klient si vybírá, jakým způsobem chce být obsloužen a kde chce provést svou transakci. Hodně jsme investovali do online prodejních kanálů – například Servisu 24 a Businessu 24. To rovněž platí pro oblast obchodování s cennými papíry, kde máme kromě poboček velmi úspěšnou společnost Brokerjet nabízející klientům přístup k většině aktiv i komfort při investování na finančních trzích. Zřídili jsme rovněž poradenský koncept Erste Private Banking a Premier Banking. Od konkurence nás odlišuje i již zmíněná kvalita tržního výzkumu, jehož analýzy patří k nejlépe oceňovaným v celém regionu.
Klientům nabízíme i primární transakce na akciových trzích. V případě Fortuny analytici například předpokládali, že její akcie budou z osmdesáti procent upsány v Polsku. My jsme jich ale dokázali šedesát procent prodat v Česku. Velmi silní jsme také v otevřených podílových fondech. Pro ilustraci má v oblasti akcií velmi zajímavou výkonnost náš specifický produkt, fond Top Stocks. Je založen na vyhledávání atraktivních akciových titulů, tedy tzv. stock pickingu, a na akciových trzích, které od ledna nerostou nijak závratným tempem; zatím letos vydělává asi dvacet osm procent.
Nejsou drobní čeští investoři kvůli malým zkušenostem s investováním poněkud konzervativní?
Na rozdíl od rakouského či polského trhu u nás není akciová kultura tak silná. Nejen kuponová privatizace, ale také investice do dluhopisů byly po určitou dobu to nejjednodušší, a přitom velmi výnosné. Klienti ani správci aktiv tak nebyli příliš nuceni uvažovat o zvýšení alokace do akcií, alternativních investic nebo komodit. To se ale dramaticky změnilo, protože česká výnosová křivka je na nejnižší historické úrovni. Nominální úroveň úrokových sazeb je nízká, což nabízí minimální výnosový potenciál. A když začnou růst úrokové sazby či kreditní přirážky (spready), nebudou pochopitelně nakoupené dluhopisy příliš dobrou investicí.
Čeští investoři tak budou zřejmě stále více přicházet na chuť investicím do akcií, komodit a dalších tříd aktiv, například kreditních produktů, vázaných na korporátní či jiné emitenty.
Část investorů ale během finanční krize prodělala, a je proto opatrnější…
Špatné zkušenosti mají investoři, kteří se nedrželi svého investičního horizontu a původní taktické alokace.** Bylo velmi pravděpodobné, že se prudký propad akciového trhu jednou zastaví. Jeden z našich klíčových produktů – akciový fond Sporotrend – měl za rok 2009 výnos kolem sto padesáti procent, což je kolo štěstí, které se člověku podaří jednou za život. Řada našich klientů byla nervózní, ve finále ale byli skutečně šťastní. Ty, kteří nevydrželi s nervy a zavřeli svou investici v nejhorším možném bodě, to pak mrzelo. Pokud ale měli diverzifikované portfolio, dobře rozvrstvené investice do různých tříd aktiv, většinou dosáhli na konci finanční krize velmi zajímavého výnosu.
Má již ale svět, včetně České republiky, to nejhorší za sebou?
Vždy se snažím vidět dál než za horizont dnů nebo týdnů. Je myslím jasné, že v některých částech světa bude ekonomickému růstu pomáhat demografický vývoj. Stejně jako rozsah intervencí vlád a centrálních bank. To, co se nazývá kvantitativní uvolňování, určitě velmi pomohlo stabilizovat situaci. Tento růst sice nebude okamžitě vysoký, určitě jsme se ale vrátili do období mírného ekonomického růstu. Nicméně se mohou objevit nová rizika, jak je vidět na prozatím nekončícím příběhu financování deficitů vlád slabších členů eurozóny.
Co nového hodlá nabízet Česká spořitelna drobným klientům?
Hodně se zaměřujeme na pravidelné investice, které rozkládají riziko jejich dobrého načasování. Klienti by tak měli nakoupit investice minimálně za průměrné ceny. Připravili jsme také nový produkt, který jim pomáhá při odpovědné přípravě na dobu, kdy budou žít z penze. Je to řešení postavené na podílových fondech. Třetí naše úsilí je zaměřeno na vytváření „kompozitních produktů“, které nazýváme primárně osobní portfolio. Ty zároveň plně respektují míru rizika a investiční horizont, který klient chce nebo by měl mít.
U strukturovaných investičních produktů dluhopisového charakteru i u podílových fondů se snažíme přinášet produktové nápady, které vycházejí z odhadovaného nebo očekávaného pozitivního vývoje u jednotlivých tříd aktiv. Obecně jsou nyní velmi diskutovaným tématem komodity. A něco chystáme například i v oblasti energie.
Do jaké míry vycházíte ze zkušeností Erste Bank?
Rakousko je v investování mnohem dál než Česká republika. Rakouští investoři patří v Evropě spíše ke konzervativnějším. Což není nic špatného, vždyť rizikovější nebo alternativní investice v době finanční krize nejvíce ztrácely nebo měly nejhorší výsledky. Náš produktový development na úrovni podílových fondů a fondových řešení, ale také strukturovaných depozit dluhopisů či jiných cenných papírů vše koordinuje v rámci skupiny Erste. Máme jednotnou strukturu managementu, do níž patří i Investiční společnost České spořitelny. Naše produktové nápady se pochopitelně snažíme nabídnout také klientům v jiných zemích. U nefondových řešení je situace podobná, potřeby klientů v Rakousku, Česku, na Slovensku nebo v Maďarsku či Rumunsku jsou většinou obdobné. Jejich preference pochopitelně ovlivňuje nominální úroveň úrokových sazeb – například v Rumunsku či Chorvatsku zatím nejsou tak nízké jako v eurozóně nebo v Česku.
Vždy se ale snažíme přinést něco nového s dodatečným potenciálem nad běžnou výnosovou křivku. Patří sem dobrá diverzifikace, příprava produktů nikoliv s ohledem na historii, ale na investice, u nichž vidíme růstový potenciál. A využití našeho nezávislého výzkumu, aby tyto investice vycházely z fundamentální ekonomické analýzy daných aktiv.
František Mašek, autor je redaktorem serveru www.penize.cz.
Vizitka:
Daniel Heler (1960) vystudoval Fakultu zahraničního obchodu na pražské Vysoké škole ekonomické. V bankovnictví pracuje od roku 1983. Nejdříve působil na různých pozicích v oddělení devizových a peněžních trhů, v roce 1990 se stal ředitelem odboru finančních trhů Československé obchodní banky. V roce 1992 byl jmenován treasurerem a členem představenstva Crédit Lyonnais Bank Praha. V roce 1998 byl jmenován členem představenstva Erste Bank Sparkassen (CR), odpovědným za divizi finančních trhů. O rok později se stal místopředsedou jejího představenstva. Od července 2000 je členem představenstva České spořitelny.
Odpovídá za správu aktiv, investiční bankovnictví, treasury, řízení bilance a finanční instituce. Během své pracovní kariéry absolvoval stáže u J. P. Morgan, Goldman Sachs, S. Montagu, UBS, N. M. Rothschild, Shearson a Bayerische Hypobank a řadu kurzů zaměřených na globální bankovnictví, profitabilitu v bankovnictví, strategie retailového bankovnictví, treasury a řízení rizik.
* Úsek Treasury řídí s využitím aktuálních tržních informací aktivně cash-flow, bilanci, devizovou i úrokovou pozici banky. Umožňuje klientům profitovat ze znalosti trhů a z okamžitého přístupu k tržním cenám finančních instrumentů.
** Taktická alokace aktiv znamená krátkodobé změny ve složení či zaměření portfolia v závislosti na aktuální tržní situaci.
Pro členky klubu
