Budoucnost? Velké firmy a ropa


Řada akciových indexů je blízko historických maxim, dá se proto očekávat i výraznější korekce, třeba o deset či patnáct procent. Atraktivní zůstávají akcie velkých amerických společností, například Apple nebo Google. Další zajímavé tipy přiblíží investorům služba Můj makléř, slibují předseda představenstva společnosti Brokerjet Jiří Vyskočil a její hlavní makléř Martin Urban.

Brokerjet u nás patří k průkopníkům elektronického obchodování. Kdy a proč vznikl?

JV: V polovině roku 2002 jej založila Česká spořitelna jako společný podnik s firmou Ecetra, dceřinou společností Erste Bank, která nabízí od roku 2000 rakouským klientům internetové obchody na zahraničních trzích. Brokerjet poskytuje tyto služby v České republice. Já v něm působím prakticky od začátku. Nejprve jsme založili tuto společnost a získali licenci obchodníka s cennými papíry, pak jsme upravili činnost Brokerjetu podle české legislativy a potřeb investorů. Asi po roce příprav byl 1. září 2003 zapsán do obchodního rejstříku jako licencovaný obchodník s cennými papíry a v listopadu téhož roku jsme zahájili rozsáhlejší kampaň. Jejím cílem bylo rozšířit nabídku České spořitelny o služby, o které by měl zájem další, dosud neoslovený okruh klientů.

Do jaké míry se splnily představy, s nimiž Brokerjet vstupoval na český trh?

JV: Vstupovali jsme na trh, na kterém již existovali dva silní hráči – Patria a Fio. Snažili jsme se tedy získat co největší podíl na trhu. V řadě hlavních parametrů se nám po několika letech podařilo tyto konkurenty dostihnout, a tedy splnit cíl být jedním ze tří největších obchodníků s cennými papíry pro retailové investory na českém trhu. Když jsme na něj vstupovali, nabídli jsme rizikovějším investorům zvyklým jen na obchody na úvěr také investice do pákových produktů, jako jsou například certifikáty a warranty. Díky tomu a silné podpoře České spořitelny, hlavně její pobočkové sítě, jsme rychle získali docela hodně klientů. Náš nástup na trh byl poměrně razantní. Po finanční krizi v roce 2008 nám ovšem, tak jako konkurenci, objem obchodů i počet nově získaných aktivních klientů silně klesl. Mnozí klienti na svých investicích prodělali značné peníze a již neinvestují. Od loňska se ale tento trend začíná otáčet. Objem obchodů i počet nových zákazníků opět pomalu rostou, i když se už nejspíš nevrátíme k předkrizovým objemům, které byly možná až nezdravé.

Co vše nyní nabízíte?

JV: Stále jsou to internetové obchody na světových akciových trzích, hlavně v USA, v Německu a na pražské burze, jako když jsme začínali. A také obchody na úvěr a pákové produkty pro rizikovější investory. Omezenému množství zkušených investorů umíme také zprostředkovat spekulace na vývoj nejrůznějších zahraničních měn. To ale nestačí, stále více klientů se na nás obrací s žádostí o radu a pomoc při výběru investice. Téměř před třemi roky proto vznikla služba Můj makléř, díky níž nabízíme i individuální investiční poradenství. V rámci této služby klientům navrhujeme zajímavé investiční příležitosti a také pomáháme s načasováním investice. Navíc naši makléři vydávají investiční tipy – jednostránková doporučení a oblíbená krátká videa a také komentují situaci na vybraném trhu nebo sektoru. To vše prezentujeme klientům i široké investorské veřejnosti také přes Investiční web. Přes Brokerjet tak mohou za konkurenceschopné ceny investovat prakticky všechny typy investorů.

Oč je největší zájem?

JV: Jednoznačně stále o akcie. Zájem investorů se ale přesouvá od pražské burzy na zahraniční trhy, hlavně do USA a Německa. Tento trend se snažíme podpořit právě formou článků a investičních tipů, pořádáme také webináře a školení, na nichž investorům představujeme zahraniční trhy, kde jsou mnohem zajímavější příležitosti. Není proto důvod se jich bát. 

Zájem o pražskou burzu tedy klesá?

JV: Bohužel. Je zde málo atraktivních investic, tedy cenných papírů, které za sebou mají zajímavý příběh. Není to averze vůči pražské burze jako takové. Klient prostě investuje tam, kde vidí růstovou příležitost. A ty u nás příliš nejsou.

Jak se vlastně vyvíjely jednotlivé trhy v roce 2013?

MU: Na začátku loňského roku jsme předvídali, že budou trhy značně kolísat a na jeho konci budou zhruba na stejné úrovni. Rostly ale nevídaným tempem. Většina světových akciových indexů je výše než před finanční krizí. Loňský rok byl tedy výjimečně úspěšný, což se bude těžko opakovat. Podle mého názoru byla příčinou spíše uvolněná měnová politika centrálních bank, díky níž směřovalo na akciové trhy hodně volných peněz, než příznivé výsledky firem a pozitivní makroekonomická data. A také fakt, že dluhopisový trh nabízí velmi malé možnosti, jak volné peníze využít.

Českému akciovému trhu se ale příliš nedařilo. Může to být letos lepší?

MU: Obávám se, že ne. Tvoří ho hlavně akcie firem, které nesou zajímavé dividendy. A jejich doba zřejmě končí. Dá se očekávat, že z burzy bude stažena Telefónica 02. Zbývají na něm ČEZ a Komerční banka. Chybí tu ale růstové společnosti, které nejvíce ovlivňují vývoj burzovních indexů. Český trh je také víceméně rozdělen: úspěšné firmy si drží svůj podíl a vyplácejí vysokou dividendu, což není pro investory tak zajímavé. A problémy, které má například NWR, je nepřesvědčí, aby u nás investovali.

Může pražské burze pomoci rozšíření o tituly, jako je pivovar Lobkowicz?

MU: Firma má atraktivní podnikatelský záměr a je dobré, že se objeví na burze. Její tržní hodnota je ale malá a nenahradí výpadek po očekávaném stažení akcií Telefóniky 02, případně dalších firem z pražské burzy.

A pokud jde o vyhlídky společností Pegas a Stock Spirit?

MU: Pegas je firma, která má plně prodanou kapacitu své výroby. Vše je dopředu nalinkováno, a možný růstový potenciál firmy je omezený. Trochu lze vydělat na dividendě či mírném růstu kurzu této akcie, objemy obchodů jsou ale malé. Titul tak drží velcí investoři, jimž se líbí záměr firmy. Pro ty klasické, kteří během roku dvakrát či třikrát koupí a prodají akcie, není vhodný. Je to akcie, kterou má smysl koupit a dlouhodobě držet. Stock Spirit se začal obchodovat ve Velké Británii a pak paralelně i u nás. Jen málokterý investor ovšem ví, že se v Praze s touto akcií obchoduje. Opět ji má smysl koupit a držet, což platí i o pivovaru Lobkowicz. Není to tedy titul, jehož cena silně kolísá a láká investory hledající vysoký výnos.

Co čekáte od letošního roku?

MU: Loňský hvězdný rok se bude těžko opakovat. Existuje řada důvodů k obavám, ať je to postupné utahování měnové politiky americké centrální banky Fed, nebo třeba nejasné další kroky Evropské centrální banky. Část expertů varuje také před prohloubením krize v eurozóně, například ve Španělsku a dalších slabších státech. Osobně nevidím důvod, aby se objevily černé labutě (nepříjemné události, s nimiž nikdo nepočítal) nebo takový propad cen jako během finanční krize, ekonomika se zřejmě opravdu zlepšuje. Dočasný propad o deset až patnáct procent přesto považuji za velmi pravděpodobný. Většina trhů je totiž v růstovém trendu, který trvá téměř rok. Vyjdeme-li z historie, může proto na jaře přijít zpráva, která spustí vybírání zisků.

Cílem vaší hlavní služby Můj makléř je radit investorům. Jaké investice nyní považujete za nejzajímavější?

MU: Na českém trhu jsou to akcie ČEZ. Myslím, že je cena elektřiny na minimu. Je ale těžké říci, jak se bude u tohoto titulu dále vyvíjet, ovlivňuje ji dění na českém i německém trhu. Akcie ČEZ nabízejí zajímavý dividendový výnos, cena elektřiny by měla růst, je v ní zahrnut i vliv možných arbitráží spojených s investicemi na Balkáně. Určitým rizikem je pak dostavba Temelína, a její konečné podmínky, o čemž se zřejmě definitivně rozhodne během tří až pěti let. ČEZ tak má zajímavý růstový potenciál. Atraktivní může být i bankovní sektor – Komerční banka a hlavně Erste, zaměřená více na celý region. Když ale přijde korekce, finanční sektor to znatelně ovlivní. Tady bych byl tedy obezřetnější.
Ze zahraničních titulů klienty zajímají spíše známější americké a evropské akcie než neznámá jména či malé americké firmy, které mohou být také atraktivní. Preferujeme společnosti, jež působí v růstovém oboru s řadou aktivit v Asii, Africe či Jižní Americe, zejména ty velké, vyplácející zajímavé dividendy. Za pozornost stojí akcie Apple, Google, z defenzivních firem Procter & Gamble, Johnson & Johnson, MasterCard a Visa. Atraktivní jsou i firmy z ropného sektoru. Nákup jejich akcií je třeba dobře načasovat, s čímž může poradit služba Můj makléř.

Do čeho naopak investovat nedoporučujete?

MU: Velmi skeptičtí jsme u telekomunikačních firem. Dlouhodobě vyplácejí vysoké dividendy, trh se ale zásadně přerozděluje. Paušální příjmy z datových služeb, jimž zřejmě patří budoucnost, plně nenahradí silný pokles příjmů z hlasových služeb. Výsledkem je obrovský tlak na marže telekomunikačních firem, který ve velké konkurenci dlouhodobě neustojí.

A pokud jde o investice do zlata a dalších komodit?

MU: Z komodit investory zajímá především právě zlato. V posledním roce ale jeho cena klesla o třicet procent. Investice do zlata představuje především pojistku proti krizi, investor v něm má mít deset až dvacet procent volných peněz, rozhodně ne polovinu či více. Spekulovat pouze na růst jeho ceny nedoporučujeme, i když již může být nyní na svém dně. Nemyslím si však, že mohou jeho výprodeje pokračovat a že cena zlata prorazí hranici tisíc dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Spíše čekám stabilizaci jeho ceny. Neexistuje totiž ani důvod, aby rostla. Nečekám, že se vrátí měnová krize, která k tomu může přispět. Spíše soudím, že cena zlata přestane klesat a usadí se v určitých cenových mantinelech.

Jak investujete vy? 

MU: Mé portfolio tvoří, pro někoho možná překvapivě, jen dvě až tři komodity nebo akcie, kterým věřím, můj investiční horizont činí několik měsíců. Své investice se snažím během roku několikrát otočit. A nerozmělňuji je na jednotlivé pozice, které ani nedokážu sledovat.

JV: U mne je to podobné. Investice konzultuji s kolegy makléři. Držím pět až sedm titulů, snažím se tedy své investice regionálně i odvětvově více rozložit. Mám ještě tituly z pražské burzy, dále investice z USA a Německa. Vlastním bankovní akcie, za poměrně zajímavý nyní považuji automobilový sektor. Nedávno jsem proto po diskuzi s kolegy koupil akcie Fordu. Příliš aktivní investor ale nejsem.

František Mašek, Hospodářské noviny

Pro členky klubu