Udělejme vše pro uklidnění trhů
Země střední a východní Evropy musely zavést po transformaci ekonomik tvrdá opatření, aby nastartovaly svůj růst. Je na čase, aby si i ostatní evropské země uvědomily, že je třeba přizpůsobit výdaje svým možnostem, říká v rozhovoru pro Dámský investiční klub členka představenstva a ředitelka investičního úseku Asset Managementu Slovenské spořitelny Karin Uličná.
Kterou část vaší profesní kariéry považujete za nejzajímavější?
Určitě mé desetileté působení v Asset Managementu Slovenské spořitelny. Jsem hrdá na to, že jsem se mohla podílet na jeho budování od samého začátku, takže se vlastně stal mým „dítětem“. Společnost vznikla v roce 2001, v době poměrně vysokých úrokových sazeb a doznívající technologické bubliny. Bylo to dobré načasování a začátek její činnosti byl velmi dynamický. Podmínky na trhu nám přály až do roku 2005, kdy začala v prostředí velmi nízkých úrokových sazeb sílit konkurence jiných investičních produktů, prodávaných na trzích, zejména strukturovaných depozit.
Pak se roztočila spirála událostí, které vyústily v roce 2008 v krizi, jejíž rozsah se vymykal všem historickým událostem na trzích, a důsledky pociťujeme dodnes. Nemluvě o postupném a nečekaně prudkém posilování slovenské koruny k euru před jeho přijetím, které překvapilo celou odbornou veřejnost. Naše společnost se musela přizpůsobit legislativě v oblasti kolektivního investování, která byla harmonizována s evropskými směrnicemi. Všechny tyto výzvy nás posunuly dál a jejich řešení bylo pro celý náš tým zajímavé.
Jaká je vaše současná největší výzva?
Vyrovnat se s konkurencí jiných produktů, zejména termínovaných vkladů, jejichž úroky jsou na Slovensku vysoké a neodrážejí reálný vývoj na trzích. Některé banky dotují výnosy depozit s cílem získat zdroje od klientů. Ty při rozhodování, kam vložit peníze, často splete srovnávání historické výkonnosti fondů s aktuálním úročením depozit. Vzhledem k extrémní mediální masáži, týkající se aktuální situace na trzích, se bojí investovat i do konzervativních fondů peněžního trhu. Majetek ve fondech je přitom vícenásobně chráněn – kvůli diverzifikaci investic, ale i z pohledu přísných zákonných limitů, dohledu depozitáře, Národní banky Slovenska (NBS), externího auditora a řízení rizik, zavedeného do procesu řízení fondů. Naši klienti nedostatečně vnímají i další výhody, které jim fondy nabízejí, jako je likvidita, daňové zvýhodnění, transparentnost a informační komfort. Systematicky se je proto snažíme přesvědčit, že jde o atraktivní způsob zhodnocení peněz.
Co pro slovenskou ekonomiku znamenal přechod z koruny na euro? Byl pro investory přínosem, nebo přinesl i nevýhody?
Slovenská ekonomika je otevřená a zaměřená proexportně. Jsme tedy závislí na zahraničních investicích, pro něž je klíčová stabilita měny. Euro jsme přijali v době, kdy vypukla krize, což nás ochránilo před pohyby kurzu koruny vůči světovým měnám. V roce 2009 klesl slovenský hrubý domácí produkt o 4,9 procenta, v roce 2010 ale stoupl o čtyři a letos se očekávalo, že růst hrubého domácího produktu bude opět okolo 4 %, vzhledem k očekávanému zpomalení růstu v eurozóně je možné, že vláda přistoupí k určitým snížením odhadu růstu ekonomiky. Zafixování kurzu slovenské koruny na poměrně silné úrovni bylo výhodné pro domácnosti, jejichž kupní síla vzrostla. V našem průmyslu ale dominují exportéři – automobilky a výrobci elektroniky, jejichž výroba je vysoce dovozně náročná. Negativní dopad silnější koruny k euru tak kompenzovaly nižší náklady na výrobní vstupy – například na dovážené komodity, nebo investiční celky pro nové či modernizované výrobní linky.
Pro ekonomický cyklus Slovenska byla naštěstí výše úrokových sazeb v Eurozóně od přijetí eura do současnosti dobře nastavena. Ztratili jsme nástroj konvergence ekonomiky směrem k úrovni evropských ekonomik prostřednictvím zhodnocení měny a možnost uskutečňovat vlastní měnovou a úrokovou politiku, myslím si ale, že pro naši malou ekonomiku je euro přece jen lepší alternativa. Rizika spojená s vývojem v eurozóně jsou tak zásadní, že ovlivní evropské země s eurem i vlastní měnou.
Jak hodnotíte pomoc členů EMU zadluženým státům, jako je třeba Řecko?
Každá evropská země, která se podílí na pomoci díky nástrojům EFSF (euroval) a EFSM, nebo se podílela na prvním balíku pomoci Řecku (ta šla mimo EFSF), si dokáže představit, že mohou být tyto prostředky využity lépe pro jejich interní potřeby. Vznik zmíněných ochranných mechanismů však není jen věc solidarity, ale i existenční řešení pro Evropu a signál pro finanční trhy. Myslím si, že evropské země musí udělat vše pro uklidnění trhů, překlenout problém financování problematických zemí a s cílem dlouhodobě udržitelného efektu zároveň okamžitě začít pracovat na domácích úkolech.
Země střední a východní Evropy musely zavést po transformaci ekonomik tvrdá opatření, aby nastartovaly svůj růst. Je na čase, aby si i ostatní evropské země uvědomily, že je třeba přizpůsobit výdaje jejich možnostem. Slovensko se nepodílelo na prvním balíku pomoci pro Řecko, který šel mimo EFSF. Do druhého balíku pomoci, již přes EFSF, se ale zapojilo. Navýšení objemu peněz v EFSM schvaluje Parlament.V tomto směru panují na domácí scéně určité politické rozpory.
Jaká je situace na slovenském akciovém trhu? Které investiční příležitosti jsou pro investory nejatraktivnější?
Akciový trh na Slovensku bohužel nesplňuje naše požadavky na likviditu a diverzifikaci. Akciové investiční příležitosti proto hledáme v zahraničí.
Jak vypadá situace na trhu s nemovitostmi?
Rezidenční trh v Bratislavě považuji za utlumený. Kvalitní nemovitosti v dobré lokalitě najdete těžko a jiné objekty (i novostavby) se prodávají roky. Většina staveb navíc neodpovídá kvalitě a hustotě infrastruktury. Podle statistik NBS, které evidují nabídky realitních kanceláří (nikoliv realizované ceny), byly ceny nemovitostí na vrcholu na podzim 2008, v roce 2009 výrazněji klesaly a v posledním roce stagnují.
Jak je tomu se slovenskými podílovými fondy? Podléhají nějakým restrikcím?
Problematiku podílových fondů reguluje zákon o kolektivním investování a navazující vyhlášky a opatření NBS. Pro naše podílníky je nejdůležitější ochrana jejich peněz ve fondech, kterou zajišťují zejména stanovené investiční limity pro řízení fondů, denní oceňování jejich majetku, dohled, ale i nastavení naší činnosti tak, že jsou prostředky ve fondech navzájem oddělené od majetku správcovské společnosti. Naším cílem je zhodnotit prostředky podílníků ve fondech, nikoliv abychom s nimi podnikali na náš účet a dosáhli sami zisku. Pravidla v zákoně o kolektivním investování nevnímáme jako restrikce, ale jako něco, co dělá nás byznys pro klienty lepší a tranparentnější – až na výjimky, kde bychom uvítali menší administrativní zátěž.
Změnil se po krizi v roce 2008 vztah slovenských investorů k rizikovým investicím?
Krize přinesla jedno poučení – na trzích se může stát cokoliv, i když se to momentálně nezdá pravděpodobné. Riziková averze slovenských investorů určitě vzrostla, nemyslím si ale, že jen proto, že lidé dokáží posoudit riziko. Spíše zřejmě reagují na základě pocitů a příliš se nechají ovlivnit médii, která v zájmu vyšší sledovanosti události prezentují s nadsázkou. Investoři posuzují bezpečné investice jako rizikové, byť to tak vůbec není (třeba nyní peněžní fondy). Stále jsou naopak schopni investovat do rizikových nástrojů, protože nedokáží toto riziko ohodnotit. Naše odvětví platí daň za transparentnost. Všechny informace se odrazí v aktuální ceně podílových listů fondů (od začátku roku do konce června zaznamenal slovenský trh kolektivního investování záporné čisté prodeje za více než 87 miliónů eur). Naše fondy mají v rámci investičního procesu integrované řízení rizika, takže nenakupují žádné investice, jejichž riziko neodpovídá příslušnému typu fondu. Klienti ale obecně podléhají určitým psychologickým náladám. Při analýze objemů čistých prodejů v našich fondech a vývoji hodnoty jejich podílu jsme zjistili, že měly největší objemy prodejů po obdobích vysokých růstů a největší výprodeje po obdobích poklesů. Tedy vždy v nesprávný moment. To se asi dlouhodobě nezmění, a to na celém trhu.
Je pro Asset Management Slovenské spořitelny zajímavý český kapitálový trh?
Výnosy slovenských dluhopisů byly dlouhodobě vyšší než českých – kvůli kreditní přirážce, ale i výši úrokových sazeb v Čechách, které jsou pod eurovými sazbami. Letos rozdíl našich kreditních přirážek ještě vzrostl. Když jsme tedy dříve investovali na českém dluhopisovém trhu, tak hlavně do podnikových dluhopisů. Při investování do akcií se zaměřujeme na globální regionální alokaci a investujeme přes diverzifikované nástroje, jako futures, exchange traded funds (uzavřené podílové fondy, kopírující vývoj akciových indexů), nebo jiné akciové otevřené podílové fondy. Do akcií, včetně českých tedy přímo neinvestujeme.
Co čekáte od zavedení evropské směrnice UCITS IV, která má přinést změnu kategorizace fondů peněžního trhu?
Nová kategorizace fondů peněžního trhu zpřísní podmínky pro investování těchto fondů. Týká se to hlavně splatnosti cenných papírů, které kupují a výše jejich kreditního rizika. Většina společností na trhu zřejmě nezmění v portfoliu peněžních fondů nic a přemění je na (krátkodobé) dluhopisové fondy.
Dá se porovnat mužský a ženský přístup k investování?
Osobně si myslím, že kdyby muž a žena vycházeli ze stejného východiska a měli tak stejný investiční horizont, výši rizika, kterou akceptují, očekávaný výnos, stejné znalosti o finančních trzích, investiční cíl a stejnou životní situaci i okolnosti provázející investiční rozhodnutí, jejich rozhodnutí by se příliš nelišila. Pokud existují rozdíly (oficiální statistiky nemáme), je to podle mého názoru dáno rozdíly východiskových situací. Ty jsou často pro každé pohlaví jiné, podle toho, jak jsou nastaveny naše životní role.
František Mašek (HN), září 2011
Vizitka:
Karin Uličná vystudovala fakultu mezinárodního ochodu na Ekonomické univerzitě v Bratislavě. V letech 1997-2001 působila jako portfoliomanažer a finanční poradce pro privátní klienty Divize treasury a mezinárodního bankovnictví v Istrobance. V roce 2001 pracovala v rámci transformačního procesu Slovenské spořitelny v týmu, který zakládal její Asset management. Od jeho oficiálního vzniku v listopadu 2001 dodnes je členkou představenstva a ředitelkou investičního úseku Asset Managent Slovenské spořitelny.
----------------------------------------------------------------
Asset management = správa aktiv
EMU = Evropská měnová unie
EFSF= Evropský fond finanční stability
EFSM = Evropský finanční stabilizační mechanismus
Pro členky klubu
