Polsko jako investiční příležitost
Polsko coby uzavřená a na eurozóně méně závislá ekonomika přežilo hospodářskou krizi o poznání lépe než Česká republika, jejíž růst je více závislý na stavu eura, vysvětluje Katarzyna Rzentarzewská, odbornice na makroekonomické prognózy a analýzu polského hospodářství.
Jste analytičkou v týmu Ekonomické a strategické analýzy České spořitelny. Jak se žena dostane k práci, v níž se většinou prosazují muži?
Nikdy jsem o této pracovní pozici nepřemýšlela z pohledu genderové problematiky. Až v průběhu přijímacího pohovoru jsem se dozvěděla, že je v týmu osm mužů. Pro mě to byla prostě pozice analytika s významnými výhodami. - Ekonomická analýza je oblastí mého zájmu, kterou jsem hodně studovala a v níž jsem se věnovala také výzkumu. A co je ještě důležitější, tyto analýzy se týkají polské ekonomiky. A jelikož jsem měla požadovanou kvalifikaci a pocházím z Polska, řekla jsem si, proč to nezkusit?
Asi nejlépe si z postkomunistických zemí vedou Polsko a Česká republika. Jak byste srovnala obě tyto ekonomiky? Souhlasíte, že je polská ekonomika více provázána s ekonomikou USA a vývojem dolaru než eura, a tudíž méně ovlivňována evropskou dluhovou krizí?
Odlišnosti české a polské ekonomiky jsou dobře viditelné třeba v tom, jak tato hospodářství přežila krizi. Česká ekonomika, malá a na exportu založená, je závislá na výkonnosti německého průmyslu a růstu v eurozóně. Proto byla recese v ČR do jisté míry nevyhnutelná, když její hlavní obchodní partneři přestali růst.
Polská ekonomika byla dosud vůči krizi v eurozóně odolná. Není to však dáno jejími styky se Spojenými státy (třeba vlnou migrace polského obyvatelstva do USA v 80. letech), ale její strukturou. Polsko je relativně uzavřenou ekonomikou a historicky byla domácí poptávka hybnou silou ekonomického růstu. Menší závislost na německém hospodářství a eurozóně pomohly Polsku k pozitivnímu růstu v době, kdy byly ostatní evropské země v recesi. Stabilní a dobře řízené veřejné finance napomohly k udržení důvěryhodnosti země a umožnily vládě relativně levně si půjčovat a zvýšit zájem zahraničních investorů.
Podíváme-li se na měny, jak vidíte pro letošní rok vývoj měnového páru CZK/PLN, respektive, jak moc odlišný je vývoj měnových párů EUR/CZK a EUR/PLN.
Měnové páry EUR/CZK a EUR/PLN nejsou až tak odlišné. V současnosti jsou obě měny na slabší úrovni, než by bylo v zásadě přiměřené. A očekáváme, že se to nezmění ani v průběhu tohoto roku. Pokud jde o korunu, odhadujeme zásadně přiměřenou úroveň na 24,20. Slovní intervence České národní banky (ČNB), skrytá hrozba skutečných zásahů a slabé ekonomické údaje, však udržují CZK od návratu na úroveň 24,20. Myslíme si, že se CZK letos vrátí pouze na úroveň pod 25 Kč a že na 24,20 teprve v roce 2014 – po návratu české ekonomiky k 1% růstu a až dluhová krize ještě více ustoupí. U zlotého zůstává příběh podobný. Je také v zásadě podhodnocený (oslabující ekonomika, snížení sazeb, doutnající dluhová krize, na jejíž výbuchy je PLN mnohem citlivější než CZK) a v letošním roce podhodnocený i nadále zůstane. Na úroveň 4,04 by se měl vrátit do konce roku 2013. Takže z hlediska vztahu CZK a PLN očekáváme stabilitu kolísající mezi hodnotami 6,0 a 6,2.
Jaké jsou strategické záměry polské vlády a kdy se chystá Polsko vstoupit do Měnové unie?
Polsko má vstup do Evropské měnové unie (EMU) v plánu, ale datum dosud není stanoveno. Když krize odhalila slabost eurozóny, Polsko přijetí jednotné evropské měny odložilo. Prezident Komorowski, ministr financí Rostowski i guvernér Národní banky Polska Belka často zdůrazňovali, že v první řadě musí být vstup do eurozóny pro zemi bezpečný a prospěšný. Nejdříve se musí vyřešit situace uvnitř měnové unie. V únoru začala debata o fiskálním kompaktu a perspektivách vstupu do EMU. Podle mého názoru má země před sebou ještě dlouhou cestu, protože potřebuje splnit také maastrichtská kritéria. Myslím si však, že eurobankovky budou v Polsku nosit po kapsách před rokem 2020.
Podíváme-li se na Polsko jako na investiční příležitost, skýtá českému investorovi nějaký potenciál ke zhodnocení? Jak atraktivní je pro českého investora polský dluhopisový trh?
Polsko je stále ještě vyvíjející se a konvergující ekonomikou. Podle zprávy Světové banky Doing Business se Polsko podle měřítek zprávy z roku 2011/2012 nejvíce zlepšilo ve snadnosti podnikání. Má tedy určitě potenciál. Polský dluhopisový trh je příkladem atraktivní kombinace bezpečnosti a vysokých výnosů a rok 2012 navíc přinesl poměrně vysoké výnosy z dluhopisového trhu. Pro zahraniční investory jsou i přes nedávný mírný pokles na 4,07 % stále zajímavé, neboť české dluhopisy v současné době nabízejí 2,08 % za rok.
Jak si stojí varšavská burza a akciový trh? Jaké sektory by mohly být v letošním roce pro investora atraktivní?
Varšavská burza cenných papírů, která je co do počtu titulů kótovaných na burze a kapitalizaci, větší než pražská, nabízí stovky investičních příležitostí. Roste dynamicky a stala se vedoucí burzou v regionu a hlavním konkurentem Vídeňské burzy cenných papírů, která v současné době vlastní burzu pražskou. Po obtížném začátku očekáváme, že letošek nabídne dokonce dvouciferné výnosy.
A na závěr osobnější otázka: jaké investiční nástroje preferujete vy sama jako investorka? Směřují také některé z vašich investic do Polska?
Volba investičních nástrojů souvisí s osobním přístupem k riziku. Vždycky jsem dávala přednost méně kolísavým aktivům a mírnějšímu zisku před rizikovými investicemi a potenciálně vysokým ziskem. A vzhledem k tomu, že hlavním pravidlem každého investora je diverzifikace, investuji také v Polsku.
Jaroslav Kropáček, Petra Doležalová
Pro členky klubu
