Rozhovor s Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra financí
Chránit, ale ne na úkor sousedů!
„Český bankovní sektor je zdravý, světová finanční krize proto ČR nepostihla. Jiná věc je hospodářský pokles, který následoval, když se tato krize přelila do reálné ekonomiky. Důležité je, aby Evropská unie postupovala při řešení problémů koordinovaně a žádný stát nečinil opatření na úkor sousedů“, říká náměstkyně ministra financí Klára Hájková.
Jak se podle Vás projevuje globální finanční krize na našem trhu?
Především je nutno odlišit pojmy „finanční krize“ a „hospodářské zpomalení“ (nebo „hospodářská krize“). Finanční krize je situace, kdy existují značné problémy v bankovním sektoru - věřitelé nejsou bankám schopni splácet, bankám hrozí, že zkrachují a vkladatelé přijdou o peníze. Loňská světová finanční krize ČR nepostihla, český bankovní sektor je zdravý. Jiná věc je hospodářský pokles, který následoval, když se tato krize přelila do reálné ekonomiky. Jsme malá proexportně orientovaná ekonomika, naše největší obchodní partnery, například Německo, finanční a hlavně hospodářská krize postihla, což se projevilo ve stagnaci, respektive zpomalení jejich ekonomik. Pokles zahraniční poptávky nás nemohl minout.
ČR předsedá Evropské unii. Co by měla EU v případě této krize řešit společně a co ponechat na národní úrovni?
Ačkoli krize doléhá na všechny, každá země je v trochu jiné situaci - opatření, které ustojí velká silná ekonomika, není realizovatelné pro menší státy, záleží také na rozpočtové situaci každé země. Klíčové je postupovat koordinovaně - aby žádný stát nečinil opatření na úkor sousedů. Když například jedna země poskytne větší státní garanci bankovních vkladů, hrozí odliv vkladatelů z ostatních zemí a oslabení jejich bankovního systému.
Za velké hospodářské krize ve 30. letech státy přijaly tak ochranářská opatření, že prakticky zničily mezinárodní obchod a krizi značně prohloubily. To by mělo být velké ponaučení.
Jak se tedy díváte na některé členy Unie, kteří chtějí při boji s touto krizí přijmout, nebo přijali opatření na přímou podporu jednotlivých sektorů ekonomiky?
Období hospodářského poklesu jsou nedílnou součástí ekonomického vývoje stejně jako období prosperity. Obecně žádná vláda nikdy není schopna krizi vyřešit a zcela eliminovat veškeré její důsledky. V řadě zemí je krize bohužel záminkou k masivním veřejným zásahům. Je ale otázka, jak efektivně jsou veřejné prostředky vynaloženy, a zda nejde jen o zbytečné zadlužování vlastních občanů. Podpůrná výdajová opatření navíc v rámci otevřeného evropského hospodářského prostoru nepomáhají jen národní ekonomice, jejíž vláda se rozhodne financovat program podpory hospodářství.
Typickým příkladem je šrotovné, přijaté v řadě zemí. Opatření financované z kapes daňových poplatníků podpořilo poptávku po automobilech obecně, nikoli jen vyráběných v daném státě, ale třeba i u nás. Kdyby se k obdobnému kroku rozhodla česká vláda, byly by pozitivní dopady na českou ekonomiku nejisté a náklady by nesli čeští daňoví poplatníci. Stát by měl během krize věnovat zvýšenou pozornost zodpovědnému fiskálnímu hospodaření. Populárních a líbivých rozdavačných návrhů se vždy objeví více než dost.
Finanční krize přinesla snahy o zpřísnění regulace v rámci celé EU. Jak hodnotíte chystanou „evropskou“ regulaci činnosti ratingových agentur a hlavně sílící tendence, aby na evropské finanční trhy dohlížel jeden regulátor?
Naše finanční trhy a ekonomiky jsou stále více propojeny, proto jediné možné řešení současné obtížné hospodářské situace představuje globální koordinace. Již nyní je zřejmé, že se členské státy EU shodnou na nutnosti rozšířit regulaci na subjekty, které jí dosud nepodléhaly, tedy i ratingové agentury. V čele EU chceme přispět k právní úpravě činnosti ratingových agentur, která bude vzhledem ke globálnímu charakteru tohoto odvětví řádně fungovat. Evropské uspořádání dohledu nad finančním trhem je velmi zajímavá, důležitá a velice komplikovaná problematika, navíc politicky velmi citlivá. Česká republika jako předsednická země Rady EU proto hodlá věnovat diskuzi na toto téma dostatečný časový prostor.
Jak vnímáte investiční znalosti českých žen?
Systematické měření úrovně finanční gramotnosti, což platí i o investicích, zatím nikdo neuskutečnil. Z průzkumu, který si nechalo v roce 2007 zpracovat Ministerstvo financí, vyplynulo, že největší část respondentů hodnotí svou finanční gramotnost průměrně, tedy třetím stupněm z pěti. Šetření se však nezaměřilo na rozdíly mezi muži a ženami.
Patříte rovněž mezi investorky? Jaký typ investic preferujete?
Za ty nejdůležitější investice považuji investování do života mé rodiny prožitého ve zdraví a radosti.
František Mašek, Finmag
Pro členky klubu
