Neprodejné akcie skončí v nadačním fondu
Od poloviny minulého roku nahradil Středisko cenných papírů (SCP) Centrální depozitář cenných papírů (CDCP). Zatímco na přepážce SCP mohl provést transakci s cennými papíry každý, kdo v něm měl účet, do Centrálního depozitáře se dostanete jen prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Místo neobvyklé a rizikové praxe SCP tak Centrální depozitář funguje, slovy generální ředitelky Heleny Čacké, podle mezinárodních zvyklostí. Pro řadu drobných investorů to ale znamená platit i za držení cenných papírů.
K čemu slouží Centrální depozitář cenných papírů?
Je to instituce založená podle speciálních ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Má dvě základní funkce – vede registr cenných papírů a vedle toho řídí vypořádání cenných papírů. Zajišťuje tedy převody cenných papírů ve svém registru a převody peněz přes platební systém ČNB při obchodech na pražské burze nebo jiných transakcích (třeba u dědictví), a to v elektronické podobě.
Většina českých cenných papírů totiž nemá listinnou podobu, známou z filmů pro pamětníky, ale tzv. dematerializovanou. Jde o elektronickou formu zápisu v počítačích.
Depozitář také řídí veškerá rizika spojená s vypořádáním obchodů s cennými papíry, včetně správy garančního fondu burzy. Zúčtovává i obchody uzavřené na Energetické burze v Praze.
Kolik cenných papírů Centrální depozitář vede?
Je to 960 emisí akcií a 300 emisí dluhopisů. Asi 600 akcií připadá na účty aktivních firem, zbývajících 360 patří firmám v konkurzu nebo v likvidaci. CDCP je vede až do jejich zániku. Správa účtů cenných papírů těchto 360 firem je bezplatná. Díky napojení na zahraniční depozitář Clearstream může vést i účty zahraničních cenných papírů. V CDCP je také registrováno asi 1,7 milionu účtů majitelů cenných papírů. Přibližně 200 tisíc patří právnickým, zbytek fyzickým osobám.
Centrální depozitář má tedy dost výsadní postavení.
Ano, je dáno zákonem, aby mohl zahájit činnost, musel získat licenci od ČNB. Ta jeho aktivity reguluje a je zároveň takovým partnerem při zúčtování obchodů s cennými papíry, které Depozitář vypořádává. Všechny převody peněz v české měně při transakcích s cennými papíry iniciované Centrálním depozitářem totiž provádí zúčtovací centrum ČNB CERTIS.
Účastníky CDCP jsou banky a obchodníci s cennými papíry. Ti posílají do Depozitáře příkazy k vypořádání obchodů, většinou elektronicky. Ten je pak podle závazných pravidel zpracuje.
Centrální depozitář vznikl ze Střediska cenných papírů. V čem se SCP podobá a v čem se liší?
Stejně jako Středisko cenných papírů vede i Centrální depozitář registr českých zaknihovaných cenných papírů. To byla jediná funkce Střediska. CDCP vede navíc registr cenných papírů vydaných v listinné podobě, registr zahraničních cenných papírů, hlavně těch, s nimiž se obchoduje na pražské burze, vypořádává obchody s cennými papíry a provádí další činnosti, které jsem zmínila.
Zatímco SCP platili za držení cenných papírů jen větší investoři, nyní se to týká daleko většího počtu osob. Proč?
Neznám statistiky, kolik investorů platilo SCP, Centrální depozitář ale pracuje na zcela jiném principu. Přístup do Střediska cenných papírů měl přes jeho přepážku každý, komu vedlo účet. To bylo poněkud neobvyklé a také velmi rizikové. V minulosti tak byly například pomocí zfalšovaných dokladů ukradeny cenné papíry z účtů v SCP. Do Centrálního depozitáře mají přístup jen instituce, kterým to umožňuje zákon a jsou regulovány ČNB. To je stav běžný v jiných zemích. Jsou to hlavně banky a obchodníci s cennými papíry. Na Depozitář jsou elektronicky napojeni pracovníci těchto institucí, kteří jsou na komunikaci s CDCP vyškoleni. Je to proto, aby byly cenné papíry v CDCP vedeny bezpečněji. Za to je ale samozřejmě třeba něco zaplatit. Kdo chce obchodovat s cennými papíry, musí je nejprve převést pod nějakého účastníka Depozitáře, jehož služeb bude využívat. V poplatku banky je schován i poplatek za vedení cenných papírů na účtu, který zaplatí tento účastník Centrálnímu depozitáři.
Navíc v současné době drtivá část účtů stále ještě není převedena pod účastníky CDCP, je tedy na nezařazených účtech a za ty Centrální depozitář poplatky nevybírá. Tento stav ale bude třeba začít řešit, protože CDCP poskytuje službu správy cenných papírů na účtu i investorům, kteří mají cenné papíry vedeny v nezařazené evidenci.
Kolik peněz to drobného investora stojí? Existují cenné papíry, za jejichž evidenci v CDCP se neplatí?
Za držení cenných papírů, s nimiž se na trzích neobchoduje, a tudíž není známa jejich tržní cena, se platí podle nominální hodnoty. Při nominále v hodnotě 10 tisíc korun uhradí majitel za rok 56 korun. Centrální depozitář také na rozdíl od Střediska cenných papírů nevybírá poplatky od majitelů cenných papírů společností v konkurzu nebo likvidaci.
Řada cenných papírů se nedá prodat, jejich majitel by tak nově musel platit za jejich držení Centrálnímu depozitáři neomezeně dlouhou dobu. Pokud vám je někdo odkáže, je to vlastně danajský dar.
Jak jsem již uvedla, drtivá většina účtů, které patří drobným investorům, je bezplatně vedena v nezařazené evidenci. Pokud se bude někdo chtít některých cenných papírů zbavit, bude je moci darovat nadačnímu fondu, který CDCP k tomuto účelu založil. Za převod na tento fond nebude Centrální depozitář vybírat nic. Jak bude fond detailně fungovat, zveřejníme v brzké době.
František Mašek, www.penize.cz
únor 2011
Pro členky klubu
