Český pojistný trh má stále velké rezervy
Snaha zrovnoprávnit pojistky mezi oběma pohlavími může postavení žen paradoxně zhoršit. Pro pojišťovny bude totiž obtížnější odhadnout riziko, proti němuž své klienty pojišťují, říká předseda představenstva a generální ředitel Pojišťovny České spořitelny, a. s., Vienna Insurance Group Petr Zapletal.
Pojišťovna České spořitelny se stala v roce 2008 součástí finanční skupiny Vienna Insurance Group (VIG). Proč ke změně došlo, kdo všechno patří do této finanční skupiny a v jakých zemích vlastně VIG působí?
Změna je výsledkem dohody mezi šéfy dvou velkých rakouských finančních skupin VIG a Erste Group o tom, že se každá zaměří na svoji část byznysu. Erste na jejím základě prodala veškeré své pojišťovny skupině VIG a uzavřela smlouvu vedoucí k dlouhodobé spolupráci mezi oběma společnostmi. Vienna Insurance Group je na mateřském rakouském trhu zastoupena třemi pojišťovnami. Celosvětově tento koncern zasahuje do 25 zemí, zejména východní a jihovýchodní Evropy. V České republice patří do finanční skupiny VIG vedle Pojišťovny České spořitelny také Kooperativa a Česká podnikatelská pojišťovna.
K jakým hlavním změnám od té doby ještě došlo?
Pro nás se změnil především styl spolupráce s Českou spořitelnou. Již nejsme v pozici její dceřiné firmy, ale její smluvní partner. Obě strany si na takovýto vztah zvykají a spolupráce se daří.
Do jaké míry se v pojišťovnictví stále projevuje vliv finanční krize?
Její projevy sleduji ve dvou rovinách. První je ochota klientů uzavírat pojištění. V tomto směru nepozoruji výraznou změnu chování. Čeští klienti zatím nejsou tak dobře pojištěni jako sousedé ze západních zemí ani co do počtu pojistek, ani v případě částek, na které jsou pojištěni. Potenciál na českém trhu je stále veliký. Druhou rovinou je investování našich rezerv, jichž spravujeme v rámci životních pojistek značný objem. Starosti nám proto dělají poklesy kapitálových trhů a nízké úrokové sazby, jež jsou přímým důsledkem finanční krize. Klientům garantujeme zhodnocení na desítky let dopředu. Úrokové sazby, za něž investujeme naše rezervy, ovšem na českém trhu radikálně poklesly, byť ne v takové míře jako v Německu, kde mají některé krátkodobé státní dluhopisy dokonce záporný výnos. To v praxi znamená, že investoři dokonce platí za to, že si mohou peníze bezpečně uschovat.
V poslední době se často hovoří o tom, že největším problémem pojišťoven jsou dopady nevhodné regulace přicházející z Evropské unie. Jak tento problém hodnotíte vy?
Tuto regulaci bych nenazval nevhodnou, ale určitě neefektivní. Největší zásah představuje zavedení směrnice Evropské unie Solvency II, jejímž cílem je upravit pravidla pro řízení rizik v pojišťovnictví a ochránit tak pojišťovny před krizovým vývojem, jaký jsme zažili například v bankovním sektoru v nedávných letech. Problém regulace pojišťovnictví spočívá v její složitosti a obtížném zavádění. Za těchto okolností nám sice umožňuje dobře řídit známá rizika, ale ze zkušenosti víme, že největším rizikem je vždy to, které přichází z naprosto nečekané strany. A obávám se, že směrnice Solvency II nás před podobnými chybami dostatečně neochrání.
Jak si stojí české pojišťovnictví v porovnání se zahraničím? Existuje ještě oblast, v níž by se měly české pojišťovny ve srovnání s rakouskými nebo německými zlepšit?
Co se týká produktové nabídky, za Rakouskem ani Německem nezaostáváme. Pojistný trh se u nás vyvíjel později než u západních sousedů, a pojišťovny tak měly možnost vzít si z okolních trhů poučení. Zároveň jsme již měli také dostatek času k tomu, abychom dokázali vytvořit našim klientům tu nejlepší nabídku. Rozdíl ale vidím v již zmíněném nedostatečném využití nabídky. Havarijní pojistky uzavírá například stále jen malé procento majitelů aut. A to nehovořím o životním pojištění.
Evropským pojišťovnictvím v současné době hodně hýbe aplikace směrnice Evropské unie, která má letos v prosinci zrovnoprávnit pojištění mužů a žen. Co to v praxi znamená? Nemůže tato změna ženám kvůli zdražení životního pojištění spíše uškodit?
Podle rozhodnutí Evropského soudu se pojistky od prosince letošního roku nesmějí lišit. Jak je známo, statisticky se ženy dožívají vyššího věku, takže doposud byly jejich pojistky kryjící například riziko smrti výhodnější než u mužů. Pojišťovnám to brání takzvaně segmentovat klienty, tedy vytvořit nabídku pro určitou skupinu klientů za co nejvýhodnějších podmínek. Vezmeme-li v úvahu například pojistky pro případ smrti, toto pojištění bude ve většině případů pro ženy dražší.
Neobáváte se tedy, že to bude mít negativní vliv na zájem o pojištění, ať už ze strany žen, nebo i mužů?
Toto opatření může postavení spotřebitelů paradoxně zhoršit. Pro pojišťovny bude složitější odhadnout riziko, které pojišťují – například tím, že nebude zpočátku zřejmé, jaký poměr žen a mužů si novou pojistku uzavře –, a tuto nejistotu budou krýt vyšší cenou minimálně po dobu, dokud se trh neustálí. To může mít samozřejmě negativní vliv na zájem o pojištění.
František Mašek, Hospodářské noviny
Pro členky klubu
