Nová regulace sama stabilitu nezajistí
České banky drží minimum dluhopisů ohrožených zemí, případný odpis řeckých nebo italských dluhů by tak prakticky neměly pocítit, říká nový náměstek ministra financí ČR pro finanční trhy Radek Urban.
Stal jste se náměstkem ministra financí pro finanční trhy. Co máte na starosti a jak vám v práci pomáhají zkušenosti z působení na českém trhu?
Témata, kterým se na ministerstvu věnuji, prakticky kryjí regulaci celého finančního trhu, tedy bankovnictví, pojišťovnictví i kapitálové trhy, a dále otázky dohledu, krizového řízení a ochrany spotřebitele. Velmi aktivně a kolegiálně také spolupracujeme s Českou národní bankou (ČNB). Dvě hlavní témata, kterým věnuji největší pozornost, jsou důchodová reforma a nové evropské regulatorní návrhy v oblasti bankovnictví, tj. CRD IV a krizové řízení.
Při práci využívám veškeré zkušenosti, které jsem získal za dvacet let, kdy se na českém finančním trhu pohybuji. Nejprve jsem deset let pracoval v ČNB (dokonce i ve Státní bance Československé), další dekádu pak ve skupině České spořitelny. Zapojil jsem se i do práce České bankovní asociace, Asociace pro kapitálový trh a Výboru pro finanční trh. Troufám si říci, že velká část mých zkušeností se mi bude hodit.
Jak hodnotíte český finanční trh?
Jeho dominantní částí je bankovní sektor, spravující více než 83 procent aktiv tohoto trhu. Nedávnou krizí prošel hladce, po celý její průběh si udržoval vysokou kapitálovou přiměřenost i likviditu. V evropském kontextu mají navíc české banky výjimečně vysoký převis primárních vkladů nad poskytnutými úvěry („loan-to-deposit ratio“ je menší než 100 procent), což dále podporuje jejich stabilitu. Ani ostatní sektory finančního trhu krize příliš neovlivnila. Naprostá většina negativních šoků, které jsme zaznamenali v posledních třech letech, byla na náš trh přenesena ze zahraničí.
Jistým nedostatkem, který je ale spíše „vlastností“ trhu, je jeho malá velikost. Objektivně je to dáno objemem hrubého domácího produktu a úspor, převahou bankovního financování, čtyřiceti lety devastace tržních principů a nízkým finančním vzděláním domácností.
Největší negativa vidím v přílivu stále nové regulace, která sama o sobě stabilitu nezajistí. „Hustá písmenková polévka“, k níž patří například MiFID, UCITS nebo CRD*), se stává nepřehledná i pro profesionální účastníky trhu, natož pro klienty.
Situaci na našem trhu silně ovlivňuje dluhová krize v Evropě. Jak se podle vás projeví v ČR?
Projeví se nikoli hned a přímo, ale zprostředkovaně. České banky totiž drží jen minimum dluhopisů ohrožených zemí, zatímco bilance mnoha evropských bank jsou těmito dluhopisy silně zatíženy. Pokud se evropská dluhová krize dál prohloubí, výrazně zasáhne finanční sektor některých evropských zemí. Následné ochlazení úvěrové angažovanosti bank pak může vést ke snížení podnikatelské a investiční aktivity. To by mělo samozřejmě na českou exportní ekonomiku silně negativní vliv.
Po případném 50% odpisu dluhu Řecka bude jedním z nejvíce zasažených sektorů bankovnictví. Do jaké míry se to může týkat toho českého?
Český bankovní sektor nebude tímto krokem přímo nijak výrazně zasažen. Expozice českých bank vůči Řecku aktuálně činí kolem šesti miliard korun, což není významná částka. Ani stoprocentní odpis dluhu Řecka naše banky nemůže zásadně ohrozit. I v kontextu problémů Itálie je český bankovní sektor stabilní, neboť české banky drží v italských dluhopisech jen asi deset miliard. A konečně, podle zátěžových testů ČNB by i úplný odpis všech pohledávek českých bank vůči Řecku, Itálii, Irsku, Portugalsku a Španělsku v celkové výši dvacet osm miliard korun domácí bankovní sektor neohrozil.
V souvislosti s Řeckem se často spekuluje o jeho setrvání nebo odchodu z Evropské měnové unie. Jak v této souvislosti hodnotíte další vývoj eurozóny?
Setrvání Řecka v měnové unii má v rukou nová vláda národní jednoty, jejímž hlavním úkolem bude ratifikovat nedávno dohodnutou pomoc Řecku, která je podmínkou pro přijetí potřebných reforem. Je ovšem třeba dodat, že pokud Řecko takto projeví snahu v eurozóně setrvat, musí se připravit na další bolestivé strukturální reformy, které by obnovily jeho konkurenceschopnost.
EU přijala či hodlá přijmout řadu právních norem, které se týkají finančního trhu. Jaký dopad budou mít směrnice jako MiFID II nebo UCITS IV na český trh?
Směrnice UCITS IV již byla implementována do našeho právního řádu a je třeba říci, že tato norma stávající úpravu fondového průmyslu spíše liberalizovala – umožnila vytvořit nové investiční strategie, nabízet investičním společnostem jednodušeji služby po celé Evropě a odbourala hranice pro fúzování fondů. Co se týká MiFID II, její návrh byl publikován nedávno, takže vyjednávání se teprve rozběhne.
Hovoříme o finančním trhu, proto mne zajímá, do čeho investujete své peníze.
Za prvé, investuju pravidelně. V tom vidím základ disciplíny; to jsem se naučil v České spořitelně. Za druhé, investuji diverzifikovaně; to jsem se naučil v Investiční společnosti České spořitelny. Investuji do dluhopisů a akcií, ale i do nemovitostí a komodit, a to prostřednictvím podílových fondů. Kromě toho kupuji (a prodávám) jednotlivé akcie. Naprostou většinu investic držím v korunách nebo je do korun zajištěna. Část investic jsem koupil na úvěr. Můj investiční styl není příliš agresivní, snesu ale vyšší míru rizika a umím vzít ztrátu. A mé výsledky jsou pořád lepší než výnos na běžném účtu.
František Mašek, Hospodářské noviny, listopad 2011
________________________
*)
CRD = Směrnice EU, upravující požadavky na kapitál, likviditu a řízení bank a vybraných obchodníků s cennými papíry
UCITS = Směrnice EU upravující kolektivní investování fondů s převoditelnými cennými papíry
MiFID = Směrnice EU o trzích finančních nástrojů
Pro členky klubu
