Březen 2012 - Penzijní reforma I.
Penzijní reforma I. – Se státním důchodem rozhodně nevystačíte
Stárnutí populace přinutilo řadu evropských zemí k tomu, aby reformovaly svůj penzijní systém. Výjimkou není ani Česká republika. Důchodová reforma, která začne v lednu příštího roku, má vlastně dva hlavní cíle: stát by měl díky ní časem ušetřit na penzích, lidé zase diverzifikovat své úspory na stáří. Jejím smyslem rovněž je, aby lidé v budoucnu nebrali méně, než nyní, kdy je většina z nich odkázána pouze na penzi od státu.
Ještě v padesátých letech se v řadě zemí, tehdejší Československo nevyjímaje, odcházelo do důchodu v 65 letech. Velký počet mladých, kteří se narodili na konci války nebo po ní a začali postupně pracovat a vydělávat na důchody jejich rodičů a prarodičů, přispěl k tomu, že se v řadě zemí věk pro odchod do důchodu postupně zkracoval až na šedesát a někde dokonce méně let. Postupem času ale začalo lidí v produktivním věku, z jejichž příspěvků na sociální zabezpečení se plní první (státní) pilíř důchodového systému, ubývat, stejně jako peněz v tomto státním pilíři. Průměrný věk navíc roste, řada důchodců proto čerpá penzi déle, než v minulosti.
ČR se proto, podobně jako jiné, především evropské země, před časem rozhodla prodloužit věk pro odchod do důchodu. Pokud totiž lidé pracují déle, delší dobu přispívají do důchodového systému a později také z něj začínají čerpat. Ukázalo se ovšem, že ani pozdější věk odchodu do starobního důchodu není všelék. Navíc má u nás v budoucnu mladých dál ubývat a počet penzistů naopak růst, nehledě k tomu, že sehnat práci je pro lidi ve věku kolem 55 let a někdy i nižším složité a velký počet z nich proto odchází do důchodu předčasně.
Dilema druhého pilíře
Vláda proto chce stávající penzijní systém reformovat. K prvnímu státnímu a třetímu dobrovolnému pilíři, který tvoří penzijní připojištění, tak od ledna 2013 přibude druhý. Je určen hlavně pro mladé. Ti do něj mohou vstoupit kdykoliv, nejpozději ale než dovrší 35 let. Do poloviny příštího roku se do něj navíc mohou zapojit i starší. Vstup do druhého pilíře je dobrovolný, kdo se do něj ale jednou zapojí, do důchodu ho již nemůže opustit.
Účastník druhého pilíře si vybere některý fond nově vzniklé penzijní společnosti, do kterého bude ukládat tři ze současných 28 procent sociálního zabezpečení, které šly zatím na důchod do prvního státního pilíře. K nim musí přidat další dvě procenta ze svého.
Druhý pilíř je vhodný pro mladší lidi, a movitější lidi. Budou moci volit mezi čtyřmi různě agresivnějšími strategiemi. Půjde o spoření na delší dobu, což nahrává rizikovější, která by měla klientovi vydělat víc. Mezi fondy bude možné přecházet, ale za poplatek.
Změní se i třetí pilíř, tedy dobrovolné penzijní připojištění na penzi. Fondy penzijních společností již nebudou garantovat, že nebudou žádný rok ve ztrátě. Místo toho nabídnou více různě rizikových strategií. Kdo bude chtít získat nárok na státní podporu, bude muset platit do fondu víc, než dosud. Výdaje státu budou zpočátku vyšší, postupně by ale měly klesat a lidé by měli získávat více peněz z druhého pilíře.
Součástí reformy je i další prodlužování věku pro odchod do důchodu a možnost, aby vybrané profese, i další lidé odcházeli do důchodu dříve, a to díky penězům, které si naspořili na takzvaný předdůchod.
František Mašek, Hospodářské noviny, březen 2012
Pro členky klubu
