Červen 2011 - Slabší státy EU
Evropskou unii dál straší slabší jižní křídlo
Finanční krize a recese jsou již snad za námi, řada zemí, k nimž patří Řecko, Portugalsko, či Irsko, z ní ale, stejně jako některé další, vyšly silně otřeseny. Jejich ekonomiky sice nehrají v Evropské unii první housle, příklad Řecka, zápasícího s rozsáhlými státními dluhy, ale potvrzuje, že i zdánlivý trpaslík dokáže vyvolat v Unii a hlavně eurozóně, v níž se platí eurem, velkou nejistotu.
V Řecku operuje řada evropských bank, jichž by se potíže této země samozřejmě také dotkly. Investoři se navíc obávají, že podobné finanční problémy mají také Portugalsko a Irsko (to ovšem nikoliv kvůli příliš štědrému státnímu rozpočtu, ale vzhledem k rozsáhlé pomoci vlády tamějším bankám). A zřejmě také Španělsko a Itálie.
Stačí na pomoc 750 miliard eur?
Evropská unie a Mezinárodní měnový fond zareagovaly loni na příznaky slabosti řecké i dalších ekonomik poměrně promptně. Dohodly se na rozsáhlé pomoci, kterou mohou v případě potřeby získat problémové země. Fond finanční stability EU má mít pro tento účel k dispozici až 440 miliard eur, spolu s Mezinárodním měnovým fondem dokonce 750 miliard eur. Bylo by to ale v případě potřeby dostatečné? Vždyť jen Řecku byla schválena pomoc ve výši 110 miliard eur!
Země ji také - pod podmínkou rozpočtových škrtů a zvýšení příjmů, zejména z privatizace - postupně dostává. Do 18. července by mělo Řecko dostat na splácení dluhů a výplatu mezd ve veřejném sektoru 12 miliard eur. Jinak mu znovu hrozí státní bankrot.
Na jedné straně tak dál převládá názor, že si Evropská unie nemůže případnou velkou destabilizaci po bankrotu Řecka dovolit, věřitelé s ním ale pomalu ztrácejí trpělivost. Tvrdí, že opatření k ozdravení řecké ekonomiky nejsou dostatečná. Podaří se vládě v zemi, zmítané řadou protestů, prosadit rychlou privatizaci, která má do roku 2015 vynést až 50 miliard eur?
Po Irsku, které muselo požádat o zahraniční finanční pomoc, se navíc nedávno ocitla ve hře další ohrožená země z eurozóny – Portugalsko. To dříve spekulace o problémech odmítalo. Nyní se ale hovoří o půjčce od Mezinárodního měnového fondu ve výši 26 miliard eur.
Řeckou cestou – tedy výraznými škrty rozpočtových výdajů, zvyšováním daní, řadou reforem a privatizací – budou muset nejspíš projít také další ohrožené státy eurozóny, a to Španělsko a Itálie. Ta již ostatně sama ohlásila rozpočtové škrty ve výši 40 miliard eur.
Příklad Řecka ukázal, jak citlivě investoři reagují na negativní zprávy, hovořící o finančních problémech nějaké země. A nakolik se to na silně integrovaném evropském kontinentě odráží na kurzu eura.
České republiky se podobné problémy zdánlivě netýkají. Tím spíše, že zahraniční investoři a analytici již snad důsledněji rozlišují mezi problémovými a méně problémovými státy (k těm druhým by měla patřit ČR). Vzhledem k silnému napojení české ekonomiky na státy Evropské unie a fakt, že stále patříme mezi rozvíjející se trhy, které investoři považují za rizikovější, by se bankrot Řecka nebo potíže dalších citovaných států rozhodně projevil také v Česku.
František Mašek, červen 2011
Pro členky klubu
