Červen 2011- Úrokové sazby
Vydrží ještě éra levných peněz?
Zatímco v 70. a 80. letech zažil svět díky dvěma ropným šokům vysokou inflaci a úrokové sazby byly rovněž vysoko, od 90. let zůstávají úroky v řadě zemí nízké. Cena peněz je dlouhodobě dole a nepředpokládá se, že by se na tom v dohledné době něco příliš změnilo. Připomeňme si, jakou roli v ekonomice vlastně úrokové sazby hrají.
Zasedání centrálních bank obvykle neplní titulní stránky médií, snad s výjimkou těch specializovaných. Jejich rozhodnutí o tom, zda zůstanou základní úrokové sazby stejné, půjdou nahoru, či se naopak sníží, ale hraje daleko větší roli, než se může na první pohled laikovi zdát.
Úrokové sazby, tedy za kolik vám banka poskytne úvěr, ale také jak vysoko úročí spořicí či další podobné účty, případně různé investiční instrumenty, které nabízí, totiž určují cenu peněz v ekonomice.
Stačí „jen“ nastavit správný úrok
Centrální banky, v našem případě ČNB, nejprve stanoví základní úrokové sazby. Od nich se pak odvíjejí úroky, za které si banky půjčují na mezibankovním trhu a následně i úroky, které nabízejí u jednotlivých instrumentů klientům. Podstatné je, zda ČNB, ale i jiné centrální banky, dobře odhadnou vývoj ekonomiky a nasadí správný úrok – tedy cenu peněz.
Po finanční krizi a globální recesi bylo třeba podpořit růst ekonomik jednotlivých zemí, úroky řady centrálních bank jsou proto nízké, někde, což platí i pro americkou centrální banku Fed, dokonce na historickém minimu. Nízké úroky mají tedy podepřít růst ekonomiky, což má ovšem i vady na kráse. Pokud jsou banky ochotny firmám levně půjčovat, může to totiž vést k přehřátí ekonomiky, provázeném často růstem inflace.
Do uvažování o ideální výši úrokových sazeb, která vyhovuje ekonomice, se ovšem promítá i řada dalších okolností. V případě ČR brzdí například zvyšování úroků vývoj kurzu české měny vůči jiným. Jestliže dlouhodobě posiluje i při současných nízkých úrocích, jak by asi zpevnila koruna, kdyby šly úroky v ČR nahoru? Čeští turisté, cestující na dovolenou, by podobný vývoj jistě uvítali. Co by tomu ale řekli vývozci v zemi, která je silně závislá na exportu?
Zatím bez inflačního šoku?
Jedním z hlavních důvodů proč centrální banky zvyšují úroky, je tedy obava z přehřátí ekonomiky, spojeného zpravidla s růstem cen, tedy inflací. Zatím se nezdá, že to je, hlavně ve vyspělých státech, vážný problém. I proto prozatím nemůžeme čekat, že Fed, Evropská centrální banka či další obdobné instituce, včetně ČNB, začnou v dohledné době výrazněji zvedat úroky.
Koncem roku budou možná výše než dnes, jejich růst by měl ale zůstat pozvolný. Za předpokladu, že se ve světě nestane nic nečekaného, co silně zvedne ceny komodit, hlavně ropy. Centrální banky by pak musely reagovat na podobnou inflační hrozbu zvyšováním úroků děj se, co děj. A éra levných peněz by tak brzy skončila.
Názory na vývoj míry inflace se sice liší, v současnosti ale převládá spíše názor, podle kterého bude její růst pozvolnější, než se dosud předpokládalo. Úroky by tak zatím mohly zůstat nízké. To je dobrá zpráva pro dlužníky, kteří mají, nebo chtějí si vzít nějaký úvěr, horší již ale pro ty, kdo mají peníze či valnou část peněz uloženu v bankách. Účty či vklady v bankách jim za těchto podmínek příliš nenesou a zatím se nezdá pravděpodobné, že se na tom v dohledné době něco příliš změní. Pro zhodnocení peněz je pak optimální alternativou využívat nejen produkty depozitní, ale hlavně investiční.
František Mašek, červen 2011
Pro členky klubu
