Červenec 2011 - Nečekané jevy se silným globálním dopadem
Černé labutě, aneb poučíme se z historie?
Dal se předvídat teroristický útok na USA, nebo nedávná finanční krize? Po bitvě bývá každý generálem. Při pohledu zpětným zrcátkem se přitom zdá, že podobných na první pohled nečekaných jevů s dopadem na celý svět i díky globalizaci přibývá. Identifikovat tyto “Černé labutě“, jak se jim říká kvůli stejnojmenné knize Nassima Nicholase Taleba, je těžké, jde ale přece také o to, jak na ně reagovat.
Ve světě počítačů, internetu a sofistikovaných modelů se zdá na první pohled vše jasné a předvídatelné. Nic by nás zkrátka nemělo zaskočit. Teroristický útok na USA v září roku 2001, nebo třeba nedávná globální finanční krize, erupce islandských sopek, zemětřesení v Japonsku spojené s havárií japonské jaderné elektrárny Fukušima, či pokračující bouře v arabských zemích však znovu ukázaly, jak mohou být podobné úvahy liché.
Jistě, varování, že může svět zažít vážné finanční potíže, se objevila již před rokem 2008. Kdo si však dokázal představit, jak divoké dny zažijeme a jak silně ovlivní světovou ekonomiku pád americké investiční banky Lehman Brothers?
Není divu, že se Černé labutě, jak jsou podle citované Talebovy knihy nazývány nečekané jevy se silným globálním dopadem, těší stále velké popularitě. A snaha předvídat i věci zdánlivě nepředvídatelné sílí. Příklad Řecka, jehož hloubku problémů asi jen málokdo před několika lety tušil, naznačuje, že se nám to přes explozi informací stále příliš nedaří. A pokud jde o arabské revoluce – s něčím podobným nepočítal snad již vůbec nikdo.
Hledejme analogie
Prognostici i prognostické modely nepochybně nyní berou – i díky řadě Černých labutí z poslední doby – v úvahu i mnohé faktory, jimž dříve prakticky nevěnovali žádnou pozornost. I tak se ale objevují jevy, zásluhou kterých si mohou připadat jako Alenka v říši divů. Když už tedy tyto jevy nedokážeme včas předvídat, proč se nepokusit této situace alespoň využít?
Na první pohled působí podobná úvaha nelogicky: pokud nevíme, co se vlastně bude dít, jak je na to možné reagovat? Odpověď je prostá: investor se přece může, či mohl, pokusit předvídat budoucí vývoj na trzích na základě minulých zkušeností.
Jistě, historie se, jak známo, neopakuje, respektive nemusí opakovat. Obecná premisa ale přece říká, že nepokoje v arabských zemích obvykle nahrávají ceně ropy a zlata. Zkušenost z teroristických útoků (doufejme, že tentokrát zůstaneme jen v teoretické rovině) zase, že jejich dopad poměrně rychle vyprchá. Z minulosti má svět také bohaté zkušeností s inflací.
Podobných analogií lze tedy najít více než dost, byť se vždy objevuje otázka, zda nebo v jaké míře na ně ještě můžeme dnes spoléhat. Dosavadní historie investování nicméně potvrzuje, že dlouhodobé a pravidelné investice zpravidla nesou ovoce napříč nejrůznějšími černými labutěmi a pády trhů, byť je málokdy někdo dokázal přesně předpovědět. A pokud k nim připojíme rozumné rozložení investorova portfolia, neměly by mu v delším horizontu Černé labutě vůbec vadit.
František Mašek
Pro členky klubu
