Duben 2013 - Potíže kyperské ekonomiky
Řeckou krizi odnesl díky bankám i Kypr
Řecko i Kypr mají krásné moře, pláže, kulturu a historické památky, jimiž lákají turisty. Donedávna je spojoval také bezstarostný život, později narůstání problémů, které by je bez pomoci Evropské unie přivedly k bankrotu. Řecko již v roce 2009, Kypr před několika týdny. Zatímco v Řecku jde o krizi státu, potíže kyperské ekonomiky souvisejí především s příliš velkými kyperskými bankami. Afroditin ostrov je totiž daňovým rájem, kam si s oblibou ukládali peníze hlavně bohatí Rusové. Díky tomu měla země sedmi až osminásobně větší bankovní sektor, než je kyperská ekonomika. V EU to bývá dvojnásobek.
Problémy země vyvolala vazba na Řecko a zejména fakt, že kyperské banky nakupovaly ve velkém problémové řecké státní dluhopisy. Později tak doplatily na odpis 70 % hodnoty těchto dluhopisů, spojeném s řešením dohodnuté pomoci Řecku. Dohodnuté podmínky finanční pomoci eurozóně umožní zabít dvě mouchy jednou radou. Vyřeší potíže kyperských bank a došlápne si na oblíbený daňový ráj. Možná jako předzvěst boje proti těm dalším.
Podle původního návrhu ministrů financí eurozóny měl Kypr získat pomoc, až zdaní všechny vklady v bankách, včetně pojištěných. Tento návrh ale kvůli velkým bouřím Kypřanů neprošel. Podle posledních informací země získá z evropských peněz a od Mezinárodního měnového fondu úvěr ve výši deseti miliard eur. Podmínkou je hlavně restrukturalizace kyperských bank. Země by k nim měla přidat podle dokumentu, na který odkazuje agentura Reuters, z vlastních zdrojů 13 miliard eur. První část úvěru by měl Kypr získat začátkem května.
Postiženy budou vklady přes 100 tisíc eur
Druhá největší banka Laiki bude zavřena, pojištěné vklady do 100 tisíc eur přejdou do kyperské jedničky Bank of Cyprus, která se výrazně zmenší. Střadatelé, kteří mají na účtech více než sto tisíc eur, přijdou o 37,5 procent vkladů. Dostanou za ně akcie banky, které ale nyní nemají příliš velkou hodnotu. Dalších 22,5 procent vkladů je blokováno a nejsou úročeny. Pokud bude muset banka posílit kapitál, použije k tomu vláda tyto peníze a majitelé vkladů za ně opět získají akcie. Zbývajících 40 procent bude střadatelům úročeno, ale nemohou je zatím vybrat. Současný plán se tedy dotkne jen bohatých vkladatelů, kteří mají na účtech přes 100 tisíc eur.
Kvůli bankovní krizi byly banky na Kypru od 18. do 27. března uzavřeny. Poté sice otevřeny, nadále jsou však v platnosti „dočasná“ omezení na blíže neurčenou dobu, která limitují maximální výběry hotovosti z účtu na 300 eur denně. Maximální platby kyperskou platební kartou v zahraničí jsou omezeny na 5000 eur měsíčně, maximální převoz hotovosti do zahraničí na tisíc eur, bezhotovostní převody fyzickou osobou do zahraničí na 5 000 eur měsíčně a bezhotovostní převody firem do zahraničí na 5 000 eur denně. Vyšší převody již musí schválit centrální banka.
Smyslem této operace je udržet Kypr v Evropské měnové unii. Jeho ekonomika je sice malá, panují ale obavy, že by to mohlo přinést další problémy v Řecku, Španělsku a Itálii. Zejména případný kolaps dvou posledně jmenovaných zemí by přinesl Evropské unii vážné potíže. Problémem Kypru a Řecka navíc zůstává, že nemají kromě turistiky – v případě Kypru to bylo i bankovnictví – příliš co nabídnout.
František Mašek, Hospodářské noviny