Duben 2014 - Ekonomické dopady současné situace na Ukrajině
Rubl i ruské akcie kvůli Ukrajině dál ztrácejí
Situace na Ukrajině je kvůli ruským separatistům, kteří chtějí připojit její některé východní regiony v Rusku, opět napjatá. Pokud by k tomu došlo, Evropská unie a USA nepochybně dál rozšíří sankce, uvalené na Rusko kvůli anexi Krymu. Agentura Bloomberg přitom s odkazem na poslední sčítání v roce 2001, citovala list Moscow Times, podle něhož etničtí Ukrajinci tvoří 56,9 procenta obyvatel v Doněckém regionu, 70,7 procenta v Charkovském a 58 procenta v Luhanském regionu.
Rusko reagovalo na sankce odvetnými opatřeními. Odhadnout jejich dopad na evropskou ekonomiku, včetně české, případně i globální, je obtížné. Vyjdeme-li ale z reakce finančních trhů na dosavadní dění na Ukrajině, nezdá se, že by měl ruský protiútok vážnější dopad. Podle známého amerického ekonoma Nouriela Roubiniho, existuje samozřejmě hrozba, že konflikt na Ukrajině vyústí v další studenou, a pokud by Rusko napadlo Ukrajinu, možná i horkou válku. Její důsledky by mohly být daleko vážnější. Odborníci se nicméně shodují v tom, že daleko více dosud byla a bude v případě stupňování napětí a dalších jednostranných kroků Ruska poškozena ruská ekonomika. K tomu je třeba přičíst peníze, které by ji stálo plnění slibů obyvatelům Krymu, případně – když se potvrdí nejčernější scénář – dalším částem proruské Ukrajiny.
Sankce Západu přispěly k dalšímu poklesu hodnoty rublu. Proti dolaru oslabil od ledna asi o osm procent. Ruská centrální banka přitom podle guvernérky Elviry Nabiullinové předpokládá snížení růstu tamější ekonomiky pod jedno procento. Již tak levné ruské akcie dále oslabily. Ruský akciový index RTS od ledna ztrácí asi 16 procent. Vzhledem k riziku, že situaci v jakékoliv místní firmě mohou kdykoliv výrazně ovlivnit ruští politici, jde o velmi spekulativní investici pro investory se silnými nervy. Na cenách surovin se zmíněný konflikt, přes dočasný růst ceny zlata i dalších komodit, zatím příliš neprojevil.
Český vývoz do Ruska činí 116 miliard korun, země je tak největším partnerem mimo Evropskou unii, export na Ukrajinu činí 35 miliard korun. Podle průzkumu Hospodářské komory ČR by byly ohroženy i české investice v této oblasti, řádově v hodnotě desítek miliard korun. Dění na Ukrajině již vedlo k poklesu zájmu ruských turistů a také lázeňských hostů z této země o Českou republiku. Příčinou je právě oslabení kurzu rublu ke koruně. Česká republika je, jako celá Evropská unie, silně závislá na dovozu ropy a zemního plynu. Je to ale dvojsečné. Rusko potřebuje peníze a kromě vývozu těchto komodit stále nemá příliš co nabídnout. Pokud by tedy chtělo energeticky „vyhladovět“ Západ, může to mít podle expertů negativní krátkodobý dopad, který se Rusku později mnohonásobně vrátí.
Obavy z nevypočitatelnosti Ruska přiměly Evropskou unii, aby se snažila daleko razantněji, než dříve omezit svou závislost na Rusku. Důležité samozřejmě bude, aby EU, což ve značné míře závisí na Německu a Francii, táhla za jeden provaz a přinejmenším dočasně obětovala své vlastní zájmy.
Zatím se nezdá, že dění na Ukrajině nepříznivě ovlivní oživující evropskou ekonomiku. Při jednotném postupu Evropské unie a díky sankcím, přijatým Unií i USA, by mělo být tím, kdo ekonomicky ztrácí, nadále především Rusko. Agentura Bloomberg mimo jiné spočetla, že napětí na Ukrajině vedlo k urychlení odlivu zahraničního kapitálu z Ruska. Ten v prvním čtvrtletí dosáhl 70 miliard dolarů.
František Mašek, Hospodářské noviny
Pro členky klubu
