Květen 2012 - Penzijní reforma III.
Penzijní reforma III – pozor na změnu výše příspěvků
Čím více si platíte na důchod sami, tím více vám na něj přidá i stát. Tak vypadá jedna z nejdůležitějších změn ve třetím pilíři (penzijním připojištění), s níž počítá důchodová reforma. Kvůli státní podpoře má ale smysl platit od ledna příštího roku měsíčně nejvýše tisíc korun a kdo chce maximální slevu na dani, o pět set korun víc. U nově chystaného druhého pilíře je výše příspěvku jejich účastníka předem dána. Vychází z výše platu, stát na něj nijak nepřispívá. Hlavní výhodou má být vyšší zhodnocení peněz ve fondu, který si dotyčný zvolí.
Minimální částka, kterou bude nově třeba spořit do třetího pilíře, se přitom od ledna 2013 zvýší. Dosud bylo možné spořit do fondu nejméně sto korun, k nimž stát přispěl padesátikorunou. Při měsíčním spoření dvou set korun získal občan od státu 90 korun, u 300 korun šlo o 120, u 400 korun dostal od státu 140 korun, a pokud pravidelně vkládal do fondu 500 korun, 150 korunami.
Státní příspěvek až od 300 korun
Kdo bude chtít nově získat příspěvek od státu, bude muset do penzijního fondu od příštího roku měsíčně vkládat alespoň 300 korun, k nimž mu stát přispěje 90 korunami. Za každou korunu nad tři stovky bude jeho příspěvek od státu o pětinu větší. Kdyby tedy do fondu každý měsíc vkládal jako dosud 500 korun, získá k tomu od státu 90 plus pětinu z 200 korun, tedy 90 a 40 korun, neboli 130 korun. Zmíněné pravidlo platí do tisíce korun. Kdo hodlá nově platit tuto částku, získá tak 90 korun (za vložených 300 korun) plus 700 děleno pěti, neboli 140 korun, dohromady pak 230 korun.
Více spořit kvůli maximální státní podpoře nemá podle současné legislativy smysl. Penzijní připojištění nad 6000 tisíc korun ročně, tedy nad 500 korun měsíčně, je ale možné odepsat z daní, a to až do výše 12 000 korun za rok. Z tohoto pohledu se zdá ideální spořit 1500 korun měsíčně. Daňová úleva nyní činí 1 800 korun (15 % z 12 000 korun), při předpokládaném zvýšení rovné sazby daně z 15 na 19 procent v rámci daňové reformy, vzroste tato úspora na 2 280 korun (půjde o 19 % z 12 000 Kč).
Jak již bylo řečeno, systém odvodů do druhého pilíře penzijní reformy je vlastně dán předem. Zatím musí každý dávat 28 procent hrubé mzdy na sociální pojištění od státu. Kdo se zapojí do druhého pilíře, bude ale od nového roku dávat z oněch 28 procent, které dosud posílal státu, do prvního, tedy státního důchodového pilíře, jen 25 procent. Další tři procenta již nepůjdou sociálce, ale fondu, vytvořeného pro druhý pilíř. A k nim musí přidat dvě procenta ze svého.
Při platu 20 tisíc hrubého by nyní platil 5600 korun na sociální zabezpečení. Od příštího roku zaplatí každý, kdo se zapojí do druhého pilíře penzijní reformy, na sociálku 5000 korun (25 procent), 600 korun, což jsou zmíněná tři procenta, do fondu a k nim přidá další dvě procenta, v daném případě 400 korun, ze svého. Stát mu v tomto případě na penzi nijak nepřispěje. Výhodou by měla být podstatně delší doba spoření na penzi, díky níž si může občan zvolit daleko agresivnější strategii, než při obvykle kratším spoření v penzijním fondu, působícím ve třetím pilíři. Nově zaváděný druhý pilíř je navíc určen spíše pro bohatší Čechy, kteří berou více než zmíněných 20 tisíc korun hrubého měsíčně. A při několik desítek let dlouhém spoření má smysl, aby zvolili rizikovější strategii.
František Mašek, Hospodářské noviny
Pro členky klubu
