Květen 2014 - Česká národní banka a její role
ČNB: nahradí skeptiky eurooptimisté?
ČNB není na rozdíl od ministerstva financí tak často středem pozornosti občanů. Nehlídá totiž státní kasu a nerozhoduje ani o tom, kolik peněz dostanou jednotlivá ministerstva. Jejím stěžejním cílem je „jen“ udržovat měnovou stabilitu, tedy hlavně boj s inflací a v poslední době i s deflací, tedy poklesem cenové hladiny.
Od listopadu, kdy rozhodla, že bude držet i za cenu intervencí slabší kurz koruny, se ale ukázalo, jak jsou její na první pohled nenápadné páky, účinné. O centrální bance se od té doby hovoří daleko více, a ne vždy právě lichotivě.
Oslabením české měny k žádoucímu kurzu 27 korun za euro ČNB supluje fakt, že nemůže a zjevně zatím ani nechce hýbat s historicky nízkými základními úrokovými sazbami, jimiž ovlivňuje úroky v celé české ekonomice. Zároveň se tak snaží podpořit růst české ekonomiky. Vychází přitom hlavně z toho, že deflace, která podle vyjádření vedení ČNB České republice hrozí, je daleko zhoubnější, než rozumná dvou- či tříprocentní míra inflace.
Listopadový krok lze tedy zdůvodnit péčí o finanční stabilitu, kterou dala centrální bance do vínku ústava. Kritici tvrdí, že rozhodnutí banky, což je vlastně devalvace české měny, občany ožebračilo a nemá očekávaný efekt. Jiní ale soudí, že si na vyhodnocení tohoto kroku musíme počkat.
ČNB tedy určuje měnovou politiku státu, ale také dohlíží na finanční systém, tedy na činnost bank, kampeliček, penzijních fondů a pojišťoven i dalších subjektů, které tvoří finanční trh. A podporuje jeho vyvážený rozvoj. Vydává také bankovky a mince, řídí a dohlíží na oběh peněz, platební styk a zúčtování bank.
Centrální banku řídí bankovní rada v čele s guvernérem, nazývaná občas sedm statečných. Rada přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů, je usnášeníschopná, je-li přítomen guvernér, nebo jím pověřený předsedající viceguvernér a alespoň další tři její členové. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
Osmkrát ročně jedná o měnových otázkách, hlavně o nastavení základních úrokových sazeb.
Právě jejich minimální výše, kterou nechce ČNB kvůli vývoji ekonomiky měnit, přiměla centrální banku k tomu, že se snaží oslabovat kurz koruny. Měnovým otázkám se může rada v případě potřeby věnovat i na mimořádném zasedání.
Její členové mohou být zvoleni nejvýše dvě volební období vždy na šest let. Jmenuje je prezident – v šesti případech bývalý prezident Václav Klaus, expremiéra úřednické vlády Jiřího Rusnoka současná hlava státu Miloš Zeman. Nahradil Evu Zamrazilovou.
Jestřábi versus holubice
Členy bankovní rady mají být nezávislí ekonomičtí odborníci, jejich názory se mohou a často také liší. V praxi se často používá dělení na jestřáby a holubice - podle toho, jak přísnou měnovou politiku, tedy hlavně zvyšování úrokových sazeb, prosazují (*). Zamrazilová byla řazena spíše k jestřábům, Rusnok má holubičí pověst. Jak člen bankovní rady hlasoval, lze zjistit osm dní po jednání o měnových otázka, kdy jsou výsledky zveřejněny.
Dá se očekávat, že jak bude prezident Zeman nahrazovat členy rady svými kandidáty, bude její přístup k Evropské unii a přijetí jednotné evropské měny vstřícnější. A že se časem dočkáme i přijetí eura. Bankovní rada tak bude částečně sama proti sobě. Po přijetí eura by byly její pravomoci silně omezeny. O měnových otázkách by rozhodovala Evropská centrální banka.
František Mašek, Hospodářské noviny
(*) Jako holubice jsou v bankovní terminologii označování ti, kteří obvykle dávají přednost nižším úrokům a podpoře ekonomického růstu a nebojí se příliš vyšší inflace. Naopak jestřábi ostře hlídají růst cen a raději hlasují pro vyšší úroky.
Pro členky klubu
