Leden 2013 - Zvýšení daně z přidané hodnoty
Sporné zvýšení DPH zvýší rozpočtové příjmy, ale i ceny
Daň z přidané hodnoty od ledna opět vzrostla, milionáři začnou platit zvláštní, takzvanou solidární daň. Jde o stěžejní část takzvaného daňového balíčku, který schválil Parlament a těsně před Vánoci podepsal prezident Václav Klaus, a má zvýšit příjmy státního rozpočtu. Další růst DPH, který znovu zvedne ceny potravin a dalšího zboží, ovšem vyvolává nesouhlas z řad opozice, ale i nezávislých ekonomů.
Podle propočtů by se měly příjmy státu díky růstu snížené sazby DPH ze 14 na 15 procent a základní z 20 na 21 procent zvýšit asi o šestnáct miliard. To je při snaze vládní koalice snižovat schodek státního rozpočtu chvályhodné, kritici ale varují, že vyšší daň z přidané hodnoty zdraží ceny řady potravin, zboží a služeb. A zpochybňují, zda je to v současné situaci správné řešení. Známý ekonom a prezidentský kandidát v minulých volbách Jan Švejnar považuje zvyšování DPH v době, kdy je česká ekonomika v recesi kvůli slabé poptávce domácností a firem, za zbytečné. Tím spíše, že Česká republika má v rámci Evropské unie šestý nejmenší dluh.
Vyšší DPH zvedne podle některých odhadů výdaje průměrné rodiny téměř o 200 korun měsíčně. Nejvíce by to měli pocítit rodiny s dětmi. Jen za dětské plenky, které budou přesunuty ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty, mají měsíčně vydat o 40 korun více.
Nejde ale jen o plenky. Kritika míří především na špatný výběr daní, který nahrazuje právě zvýšení DPH. Vláda by prý také měla místo zvyšování daní, které dusí ekonomiku, dál a důsledněji hledat úspory.
Růst DPH byl původně spojován s financováním penzijní reformy, dnes se o tom vůbec nehovoří, zato se mluví o látání děr ve státním rozpočtu. Podíl DPH na rozpočtových příjmech tak podle odhadů překročil pětinu.
Podnikatelům vadí i fakt, že sazba daně z přidané hodnoty měla být původně jednotná a činit 17,5 procenta. Pak ale vládní koalice, kvůli slabšímu výkonu ekonomiky a nižšímu výběru daní, rozhodla a poslanci, kteří přehlasovali veto prezidenta, schválili dvě nové sazby DPH – 15ti procentní u snížené a 21ti procentní u základní. Časté změny daní a fakt, že nebylo do poslední chvíle jasné, s jakou DPH počítat, podnikání v ČR ztěžuje.
Vládní koalice prosadila i takzvanou milionářskou daň. Budou ji platit ti, kteří budou mít základ daně vyšší než 48násobek průměrné mzdy. V současné době to je asi 1,24 milionu korun ročně, což představuje u zaměstnanců přibližně 100 tisíc korun za měsíc. Pokud například někdo vydělá 130 tisíc korun za měsíc, zaplatí z částky, která přesahuje zmíněnou hranici, což je necelých 30 tisíc, ještě daň ve výši sedm procent. Zbývající příjem se bude danit, jako dosud – patnácti procenty. Osoby samostatně výdělečně činné milionářskou daň zaplatí v rámci daňového přiznání. Opatření má platit pro léta 2013-2015, státní pokladně má přinést každý rok kolem dvou miliard korun.
Růst DPH a milionářská daň ale přispějí k útlumu ekonomiky, které by, jak již bylo řečeno, daleko více pomohl přísnější výběr daní. Je spojen s čitelnějším prostředím, v němž se nečekaně nemění pravidla, jako u DPH, což má pak negativní vliv na podnikatelskou sféru.
František Mašek, Hospodářské noviny
Pro členky klubu
