Listopad 2011 - Záchranné fondy EU
Zachrání Euroval Řecko i další státy?
Evropská unie chce do měsíce vytvořit Evropský fond finanční stability (ESFS), který bude disponovat (místo původních 440 miliard) bilionem eur. Záchranný balíček, zvaný Euroval, pod nímž je ESFS daleko více znám, by měl tedy pomoci zachránit Řecko, Itálii, případně další členy Evropské unie. Zmíněná částka by již měla podle ministrů financí EU být tou, která může pomoci zabránit bankrotu předlužených členů Unie. Zůstává ale otázka, zda to bude v případě tak velké ekonomiky, jako je například italská, stačit.
Finanční pomoc z Eurovalu bude podmíněna splněním dohodnutých kriterií, především úspor. V případě Řecka se očekávají další kroky, hlavně získání vlastních peněz privatizací státního majetku. Země se musela písemně zavázat, že výměnou za osm miliard eur, které jí budou poskytnuty koncem listopadu, tyto podmínky přijímá a začne je plnit.
Do Eurovalu by měli přispět především další členové eurozóny v čele s Německem, spekuluje se ale i o zapojení dalších členů Evropské unie, což by se mohlo týkat i ČR. Unie se snaží, ne zcela úspěšně, aby záchranný fond financovaly i mimoevropské státy. Čína to ale odmítla, Rusko licituje a pomoc podmiňuje větším vlivem v Mezinárodním měnovém fondu.
Obavy z dominového efektu
Nejde přitom jen o Řecko, jehož vliv na evropskou ekonomiku není velký. Panují obavy z dominového efektu a z toho, že by zkrachovaly další zadlužené státy - již zmiňovaná Itálie, Španělsko, Portugalsko, nebo i Belgie. A také, co by se stalo po odchodu Řecka z eurozóny. V zemi se navíc angažovaly zahraniční banky, v čele s německými a francouzskými. Pád Řecka by tak mohl mít vážný vliv i na evropské bankovnictví.
Na zvýšení aktiv Eurovalu na bilion eur se Unie dohodla na protikrizovém summitu již koncem října. ESFS by byl financován půjčkami na kapitálovém trhu. Součástí dohody má být padesátiprocentní odpis řeckého dluhu v případě soukromých investorů, velké evropské banky mají navýšit kapitál o více než sto miliard eur. Zda se podaří realizovat tuto dohodu v případě Řecka, i pokud ji bude skutečně plnit, je ve hvězdách.
Po finanční krizi pomohla bankám, nebo své ekonomice řada vlád, nejznámější jsou záchranné či stimulační fondy v USA. Do hry se vložily i centrální banky některých států, které stimulovaly hospodářský vývoj nákupem některých finančních aktiv (zpravidla dluhopisy) a vkládaly tak do ekonomiky nové peníze. Tyto kroky byly znovu vedeny obavami z dominového efektu, a to po pádu americké banky Lehman Brothers. Nikdo totiž nevěděl, jaké kostlivce ve skříních mají či mohou mít některé další banky. Řada vyspělých zemí tak část z nich zachránila, jejich zadlužení ale díky záchranné akci silně stouplo.
Dominový efekt či pád bank byl odvrácen, kritici ale tvrdí, že stimulační balíčky nesplnily očekávání a pouze odložily řešení problémů do budoucna. V nezáviděníhodné situaci je již zmiňovaná řecká ekonomika. I kdyby se jí podařilo vyřešit vysoké zadlužení, je zde další problém, jímž je nízká konkurenceschopnost řeckých výrobků. Pokud prakticky nemá co vyvážet, mohou se její potíže i po vyřešení dluhové krize opakovat.
František Mašek, Hospodářské noviny
Pro členky klubu
