Listopad 2012 - Aktuální americké prezidentské volby a jejich dopady
Překoná Obama i fiskální útes?
Vítězství Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách je dobrá zpráva pro dluhopisy. Kdyby vyhrál Mitt Romney, byla by to příznivá informace pro akcie. Volby ale může vyhrát jen jeden, což byl stávající prezident Obama a tak se těžko můžeme přesvědčit o pravdivosti těchto slov. Analytici ostatně tvrdí, že podobné jednoduché rovnice neplatí. Za velmi podstatné nyní považují, jak se (staro)nový prezident vyrovná s hrozbou, zvanou fiskální útes.
Očekává se nicméně, že Obama bude pokračovat v dosavadní politice. Volby přitom nejspíš vyhrál i proto, že je pro část nerozhodnutých amerických voličů předvídatelnější, než Romney, jenž se někdy snažil pružně přizpůsobit své názory náladám ve společnosti. Věren republikánským tradicím sliboval vyrovnaný rozpočet a snížení daní. Ty firemní měly klesnout z 35 na 25 procent. Chtěl také omezit počet regulačních opatření, která zavedla Obamova vláda. V řadě případů v rámci boje s recesí.
Romneyho cílem bylo rovněž omezit práva odborů a snížit či zrušit daně z dividend. To vše mělo pomoci oživit amerického ekonomiku. Zároveň chtěl zachovat daň z bohatství na 35 procentech, kterou zavedl prezident George Bush, zabránit daňovým únikům a eliminovat další cesty, jimiž se bohatí vyhýbají placení daní.
U Obamy se dá očekávat, že se bude dál snažit snižovat nezaměstnanost, bude chtít dotáhnout do konce zdravotní reformu a zvyšovat daně. Daň Američanů, kteří vydělávají ročně přes 250 tisíc dolarů, by měla vzrůst z 35 na 39 procent, jako za prezidenta Billa Clintona. Bohatí s příjmy nad milion dolarů by měli platit další daň, navrženou miliardářem Warrenem Buffettem.
Za vlády staronového šéfa Bílého domu může zůstat i po lednu 2014, kdy mu končí volební období v čele americké centrální banky FED Ben Bernanke. I tento fakt hovoří ve prospěch zachování stávající politiky, spojené s masivní podporou americké ekonomiky levnými penězi. Nízké úroky a tím pádem levné peníze, což je politika, kterou nyní prosazuje FED, pomáhají dluhopisům, ale také akciím. Řada investorů totiž vychází z toho, že v případě potíží americká centrální banka přisype na trhy další peníze. Otázkou je, kdy a jak dlouho bude ještě možné s touto politikou vydržet.
Obama již ovšem nemůže být znovu prezident. Nebude tedy tolik vázán snahou udržet si popularitu voličů a může ukázat, co skutečně chce a překvapit. Prubířský kámen ho čeká velmi brzy. Vyhrál sice prezidentské volby, neméně důležité ale byly i volby do Sněmovny reprezentantů a Senátu. Zatímco v dolní komoře amerického Kongresu mají převahu Republikáni, ve druhém měli mírně navrch Demokraté a čekalo se, zda o tuto většinu v listopadových volbách nepřijdou. K tomu ale nedošlo a USA tak zůstávají do určité míry rozděleny, což je velmi nepříjemné v době, kdy se hovoří o takzvaném fiskálním útesu.
V lednu příštího roku končí totiž období daňových úlev, zavedených ještě prezidentem Georgem Bushem. Obama jejich platnost před dvěma lety prodloužil. Zahrnují zvyšování daní, rušení daňových výjimek a nižší vládní výdaje v hodnotě asi 600 miliard dolarů. Pokud se nic nestane, začnou tyto změny automaticky platit od ledna 2013. USA zřejmě narazí na stanovený limit rozpočtového schodku a řada výdajů by se automaticky krátila. To může vést k tomu, že se hrubý domácí produkt země sníží o 3,5 až 4 procenta a země zažije novou recesi. Obama má tedy před sebou úkol, jehož vyřešení se netýká jen USA, ale vzhledem k významu této země i celého světa.
František Mašek, Hospodářské noviny
--------------------------------------------------------
Poznámka:
Fiskálním útesem nazýváme soubor uzákoněných opatření v USA, která pokud vstoupí v platnost, mají za cíl snížit výši státního dluhu. V platnost vejdou automaticky, pokud státní dluh vůči HDP (hrubý domácí produkt) dosáhne určité hranice. Došlo by tak k výraznému zpomalení tempa růstu USA. Opatření zahrnují mj. zrušení zavedených daňových výhod a výrazné škrty ve státní správě.
Pro členky klubu
