Prosinec 2011 - Inflace a index spotřebitelských cen
Míra inflace zvolna stoupá. Zvýší ČNB úroky?
Ceny potravin, ale také některých dalších komodit ve světě pozvolna rostou, po letech klidu se tak znovu dala do pohybu inflace. V České republice (ČR) sice prozatím není její růst příliš dramatický, meziroční míra inflace nicméně letos v listopadu stoupla z 2,3 na 2,5 procenta. Předpokládá se přitom, že se v příštím roce kvůli chystanému zvýšení daně z přidané hodnoty ještě o něco zvedne. Zvýší kvůli tomu Česká národní banka (ČNB) základní úrokové sazby?
Inflace se měří pomocí několika cenových indexů. V ČR zjišťuje a zveřejňuje míru inflace Český statistický úřad (ČSÚ) . Patrně nejznámější, který také využívá ČSÚ, je podobně jako v zahraničí, index spotřebitelských cen. Hovoří se také o CPI, což je zkratka anglického Consumer Price Index.
Hodnota tohoto indexu se počítá na základě měření cenových změn u vybraných výrobků a služeb, a to za měsíc, čtvrtletí nebo rok. Statistický úřad při něm vychází z šetření více než 700 cen výrobků a služeb. Každý z nich má určitou váhu ve spotřebním koši, který sestavil statistický úřad. Změny CPI tak vlastně představují vážený průměr změn cen vybraných výrobků a služeb. Když se mění ceny základních potravin, nebo bydlení, inflaci to ovlivňuje daleko více, než když roste cena papíru, nebo kancelářských sponek.
Jedním z významných ukazatelů, který ovlivňuje celkovou míru inflace, je takzvaný index cen průmyslových výrobců. Sestavuje ho opět Český statistický úřad na základě měsíčních změn v případě cen přibližně 4700 výrobků od zhruba 1200 vybraných společností. Jde o ceny bez daně z přidané hodnoty a bez spotřební daně. Růst či pokles indexu, známého jako PPI z anglického Producer price index, přispívá ke vzestupu, nebo naopak oslabení míry inflace.
V praxi se přitom rozlišuje takzvaná jádrová a čistá inflace. Ceny některého zboží a služeb, což platí například v případě elektřiny a do určité míry stále o cenách nájemného, totiž reguluje stát. Centrální banka, tedy ČNB, která si stanovuje roční inflační cíl, používá takzvanou jádrovou inflaci, která měří změny cen v neregulované části spotřebitelského (spotřebního) koše. Odečteme-li od jádrové inflace ceny potravin, které občas díky sezónním výkyvům silně kolísají, dostaneme čistou inflaci.
Vývoj inflace je jedním z důležitých ukazatelů, charakterizujících situaci v ekonomice, který sledují centrální banky. Pokud inflace roste, banky na to často reagují zvýšením základních úrokových sazeb. Snaží se tak zpomalit ekonomiku a následně růst cen. Vývoj ekonomiky má ovšem určitou setrvačnost, a tak se v ní zvyšování či naopak snižování úrokových sazeb projevuje až s určitým zpožděním.
V současné době, kdy jsou úrokové sazby v řadě zemí, ČR nevyjímaje, velmi nízko a řadě zemí hrozí opakování recese, jsou ovšem centrální banky v otázce zvyšování úrokových sazeb velmi opatrné. Guvernér ČNB Miroslav Singer nicméně nedávno řekl, že pokud bude kurz koruny dál klesat a začne vytvářet tlak na růst inflace, centrální banka by mohla základní úrokové sazby zvýšit.
František Mašek, Hospodářské noviny
Pro členky klubu
