Říjen 2012 - ČNB snížila základní úrokové sazby
ČNB hodlá podpořit ekonomiku nižšími úroky
Česká národní banka nedávno snížila takzvanou čtrnáctidenní repo sazbu, tedy základní úrokové sazby, od nichž se odvíjí úročení na českém trhu. Od října tak čtrnáctidenní repo sazba klesla z dosavadního půl na čtvrt procentního bodu (0,25 %). Centrální banka zároveň snížila další úroky, tedy lombardní a diskontní sazbu. Zařadila se tak mezi státy jako USA, Japonsko, ale také třeba Velkou Británii, v nichž jsou nízké úroky. Nejnižší jsou v USA, kde se pohybují od nuly do čtvrt procenta, v Japonsku činí 0,1 procenta. Guvernér centrální banky Miroslav Singer přitom nevyloučil, že ČNB může v případě potřeby základní úroky dále snížit, tedy až na nulu.
Podobně jako USA i další zmíněné země hodlá centrální banka snížením základních úrokových sazeb pomoci ekonomice, která bojuje s recesí. Tento krok jí navíc může pomoci splnit další důležitý cíl, jímž je zpomalení rychlého růstu kurzu koruny k euru, respektive k dalším měnám.
Snížení základních úrokových sazeb, od nichž se odvíjí úročení komerčních bank, zlevní peníze ČNB v české ekonomice a mělo by společnostem pomoci lépe financovat jejich potřeby. V delším časovém horizontu ovšem může vést ke zvýšení míry inflace. Té centrální banky čelí přesně opačným způsobem, tedy naopak zvyšováním základních úrokových sazeb.
Z posledního kroku centrální banky a slov jejího guvernéra ovšem vyplývá, že se zřejmě v současné době růstu inflace příliš neobává, nebo ji považuje za menší zlo, než představuje zpomalování nebo pokles hospodářství.
Jak již bylo řečeno, od základních úrokových sazeb se odvíjejí úrokové sazby, za které půjčují bankovní domy peníze domácnostem nebo firmám. Jejich snížení tak může mít na jedné straně pozitivní vliv na úročení půjček, poskytovaných společnostem, ale také domácnostem. Jak ovšem uvádějí analytici, je otázkou, nakolik se tento krok centrální banky v úročení půjček v praxi skutečně projeví. Obecně se dá nicméně předpokládat, že se nižší úrokové sazby odrazí především v dalším zlevnění hypotéčních úvěrů.
Nižší základní úrokové sazby, stanovené ČNB, mají ovšem také svůj rub. Mohou se totiž odrazit v dalším poklesu již tak nízkých úrokových sazeb u nejrůznějších depozitních produktů finančních institucí, ale také výnosů dluhopisů nebo dalších finančních nástrojů, které jsou rovněž založeny na dluhových cenných papírech.
V praxi to tedy znamená, že za levnější peníze v případě půjček zaplatíme nižšími úroky na spořících, termínovaných, nebo jiných účtech v bankách. Dolů půjdou úroky státních i dalších dluhopisů, stejně jako výnosy dluhopisových fondů.
Investoři tedy mají vcelku jasno. Kdo z nich hodlá získat vyšší výnos ze svých peněz, rozhodně nemůže spoléhat na úrokové sazby, které mu nabízejí banky na svých termínovaných, spořících nebo jiných vkladech, respektive dál hledat jistotu v koupi státních dluhopisů. Místo toho musí zvolit rizikovější investici, u níž ovšem naděje na vyšší zhodnocení, neboť jak známo, větší výnos je zpravidla spojen s větším rizikem.
František Mašek, Hospodářské noviny
Slovníček:
Repo sazba je jedna ze tří úrokových sazeb stanovovaných Českou národní bankou. Jedná se o úrokovou sazbu, za kterou odkupuje centrální banka od komerčních bank jimi eskontované směnky (reeskont). Centrální banka reeskontuje jen prvotřídní směnky, jejichž zbývající doba splatnosti není delší než tři měsíce. Repo sazba také souvisí s obchody na volném trhu, což je jeden z nástrojů na regulaci množství peněz v ekonomice.
Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní/komerční banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů. Centrální banka díky této sazbě může regulovat oběh peněz.
Diskontní sazba je úrokovou míra, kdy ČNB poskytuje obchodním/komerčním bankám možnost uložit u ní bez zajištění svou přebytečnou likviditu. Depozita jsou úročená diskontní sazbou.
Pro členky klubu
