Říjen 2013 - Americká centrální banka - Fed
Americký Fed zůstává opatrný
Jen málo institucí ve světě je tak ostře sledováno jako americká centrální banka Fed. Platí to zejména o její komisi pro volný trh (FOMC), která rozhoduje o měnové politice v největší ekonomice světa. Své cíle prosazuje především nastavením základních úrokových sazeb, od nichž se odvíjejí úroky komerčních bank i dalších institucí. Řadu let se však pohybují poblíž nuly. Fed proto, podobně jako jiné centrální banky, prosazuje své cíle i dalšími nástroji.
Patří k nim hlavně takzvané kvantitativní uvolňování, v jeho rámci americká centrální banka odkoupí každý měsíc americké státní dluhopisy v hodnotě 85 miliard dolarů. Fed může tímto nástrojem, který používá od finanční krize, kdy finanční trhy de facto zamrzly, financovat americký finanční systém. Po krachu americké investiční banky Lehman Brothers, od něhož uplynulo 15. září pět let, totiž nikdo nevěděl, co a které banky skrývají ve svých statistikách. Banky proto z opatrnosti de facto přestaly půjčovat peníze. Potřebnou likviditu poskytla trhům právě americká, ale i další centrální banky.
Dění na finančních trzích se mezitím přes různé potíže, například v jižní části eurozóny, poměrně uklidnilo. Americká ekonomika a v poslední době i členové Evropské unie, zaznamenávají oživení, Fed však zatím tuto podporu trhu ponechal. Jeho poslední zářijové zasedání investory překvapilo. Očekávali totiž, že americká centrální banka vzhledem ke zlepšení stavu tamější ekonomiky začne kvantitativní uvolňování postupně omezovat. To se ale nestalo a do konce roku zřejmě ani nestane. Nepochybně i proto, že USA řeší problémy s dluhovým stropem a rozpočtem a šéf Fedu Ben Bernanke ve své funkci v lednu končí a je i proto velmi opatrný.
Poslední zprávy naznačují, že na tom může být americká ekonomika lépe, než zněly původní předpovědi, kvantitativní uvolňování přesto zatím zůstává v nezměněné podobě. Vzhledem k tomu, že je americká ekonomika stále největší na světě, má rozhodnutí Fedu dopad na celý svět. Často jsou rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje finanční trhy a mnohdy může stát i za poklesem akcií v České republice.
Pokračování v kvantitativním uvolňování dává investorům určitou jistotu. Předpokládají totiž, že Fed v případě nepříznivé situace na trzích – podobně jako v minulosti – vždy zasáhne. To pomáhá vzhůru především rizikovým aktivům v čele s akciemi. Těžit z něj mohou i rozvíjející se trhy, včetně České republiky. Má to ovšem také háček. Řada investorů předpokládá, že Fed vyřeší případné zásadní potíže a chová se proto riskantněji, než kdyby kvantitativní uvolňování neexistovalo.
Objevují se obavy, že konec kvantitativního uvolňování přinese větší pokles akciových trhů. Vyloučit to samozřejmě nelze. Pravdou ovšem je, že Fed je hodlá zrušit, až se ekonomice USA povede skutečně lépe. A akciové trhy tak budou mít důvod k růstu.
Federální rezervní systém, neboli americká centrální banka Fed je soukromá instituce, zřízená bankami. Tvoří ji rada guvernérů Fed ve Washingtonu, jmenovaná prezidentem, federální výbor pro otevřený trh, 12 nezávislých regionálních soukromých bank z velkých měst v USA, další soukromé banky a poradní sbory. Fed má 12 regionů, nazvaných distriktů. Každý má svého guvernéra, který je i šéfem své oblastní správní rady a členem rady guvernérů a oblastní banku, která může mít pobočku v dalších městech.
František Mašek, Hospodářské noviny
Pro členky klubu
