Únor 2014 - Klíčové informace pro investory
Při investici do fondu prostudujte klíčové informace
Zatímco v letech 2003 až 2008 často stačilo koupit si akcie nebo akciový fond a investor vydělal, po finanční krizi je situace složitější. Loni sice řada vyspělých akciových trhů v čele s americkým silně rostla, i rok 2013 však ukázal, že kdo chce na akciích, akciových, případně dalších fondech vydělat, musí si mezi nimi pečlivě vybírat. A k tomu potřebuje dostatek věrohodných dat.
Řadu těchto dat je možné najít v letáku, v takzvaném infolistu nebo měsíční zprávě portfoliomanažera, kterou fondy pravidelně vydávají. Často ovšem mají především propagační charakter. Zmíněné dokumenty jsou také vydávány v různé podobě a záleží jen na správci fondu, jaké informace obsahuje. Zodpovědný investor by se měl proto zajímat také o takzvané klíčové informace pro investory (Key Investor Information Document, neboli KIID).
KIID usnadní orientaci
Jde o informace pro investory, jejichž zveřejňování je v Evropské unii povinné a mají stanovenou podobu. Slouží k lepší orientaci investorů a jejich rozsah je dán legislativou. Cílem KIID je totiž usnadnit investorovi výběr a pomoci mu jednoduše porovnat nabídku různých správců. Díky klíčovým informacím pak nemusí zkoumat mnohastránkové prospekty fondů, které mohou být díky svému rozsahu pro investora nepřehledné, a vzhledem k tomu nesrozumitelné.
KIID by měl v prvé řadě přiblížit i nezkušenému investorovi, o jaký fond vlastně jde a do čeho investuje, jaká je investiční strategie fondu, a zda tedy pro něj je nebo naopak není vhodný. Ze zveřejňovaných dat by investor rovněž zjistit, jak fond nakládá s výnosem, jehož dosáhne, zda z něj vyplácí dividendu, nebo ho znovu investuje. Ale také, zda se při výběru akcií, dalších cenných papírů, případně jiných investičních instrumentů řídí předem stanoveným směrodatným indexem (benchmarkem), nebo zda je jeho strategie mnohem volnější a manažer fondu může bez omezení investovat napříč vybranými trhy a regiony.
Podobný přístup na jedné straně zvyšuje šanci na vyšší výnos, zároveň ovšem rizikovost fondu stoupá. Klíčové informace proto kladou důraz také na takzvaný rizikový profil fondu, který vyjadřuje rizikovost podobné investice, a to od jedničky, která charakterizuje nejnižší riziko, po sedmičku, což je naopak investice, symbolizující největší riziko. Zásluhou klíčových informací je rovněž možné zjistit dlouhodobou výkonnost fondu a porovnat ji s výsledky, jichž dosáhla konkurence, stejně jako o tom, jak je vlastně fond a jeho správa drahý. Stačí porovnat vstupní, výstupní, manažerské, případně další poplatky, které jsou s koupí fondu, nebo jeho obhospodařováním spojeny. Včetně toho nejdůležitějšího a investory často opomíjeného, jímž je celková nákladovost fondu, tzv. TER (Total Expense Ratio).
Tyto údaje doplňují další praktické informace, především kdo plní roli depozitáře fondu, a eviduje a kontroluje tak jeho majetek, jakým způsobem je fond možné koupit, nebo prodat, kde je o něm možné získat další dodatečné informace, nebo jak může investor řešit stížnosti.
Někteří správci fondů sice tato data zveřejňují v již zmíněných letácích, infolistech, případně měsíčních zprávách. Mohou mít ale skutečně především marketingový charakter a nemusí být proto kompletní. Zodpovědný investor by si měl proto jejich obsah porovnat s tím, co najde v klíčových informacích o fondu.
František Mašek, Hospodářské noviny