Září 2012 - Český kurzarbeit
Český kurzarbeit se od německého liší
Po třech letech diskusí zavádí i Česká republika od poloviny září takzvaný kurzarbeit. Jde o jednu z cest, jak pomoci firmám, aby nemusely v těžké době propouštět. Během recese v roce 2009 podobně postupovalo několik evropských zemí. Jak napovídá název, k propagátorům kurzarbeitu patří hlavně Německo.
Kurzarbeit po česku je ovšem poněkud jiný. Představuje dohodu mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba, zaměstnavatel se zaváže, že nebude nikoho propouštět. Část příjmu, o který by jinak lidé, které firma zaměstnává kvůli zkrácení pracovní doby přišli, uhradí stát. Jeho výdaje se tak na jedné straně zvýší, zároveň ovšem ušetří za podpory v nezaměstnanosti. A část dalších příjmů získá z daní zaměstnanců, kteří dál pracují, byť na zkrácený pracovní úvazek.
Kurzarbeit po česku se týká podniků, které kvůli poklesu ekonomiky přijdou o 20 až 60 procent zakázek. Od německého se liší hlavně tím, že zaměstnanci zůstanou doma a budou se částečně vzdělávat. Ale i tím, že se na jeho financování nebudou na rozdíl od toho německého podílet zaměstnavatelé. Má být totiž financován z evropských fondů. Zpočátku půjde o 400 milionů korun, celkově by pak měl stát vyplatit v letošním a příštím roce firmám, které zavedou kurzarbeit, 800 milionů korun. Jednou z podmínek, aby získali pomoc od státu, přitom je, že vybrané zaměstnance již poslali podle zákoníku práce do takzvané částečné nezaměstnanosti.
Stát by měl firmám tuto formu pomoci poskytovat půl roku. V případech, kdy to bude mít podle úřadů práce smysl, ji však bude moci firma využívat i rok. Maximální výše podpory u jedné společnosti činí bez ohledu na počet zaměstnanců půl milionu korun. Podle stanovených pravidel ji však mohou v odůvodněných případech pracovní úřady zvýšit. Během tříletého období může firma získat z evropských fondů maximálně 200 tisíc eur, v přepočtu asi pět milionů korun.
Podstata českého kurzarbeitu tedy spočívá v tom, že úřady práce uhradí firmám náklady na vzdělání zaměstnanců. Ve dnech, kdy se budou vzdělávat, zaplatí přitom jejich zaměstnancům mzdy, ale také zdravotní a sociální pojištění. V případech, kdy někdo stráví část pracovní doby v zaměstnání a následně se bude vzdělávat, dostane celou mzdu. Za měsíc to ovšem bude maximálně 31 tisíc na zaměstnance. Tato forma podpory má skončit v polovině roku 2015.
O zavedení kurzarbeitu se snažily české firmy a odbory již delší dobu. Inspirovaly se přitom německým modelem, který existuje desítky let. Na mzdy zaměstnanců, kteří zůstali určitou dobu bez práce, se ale v Německu skládají stát a firma v poměru tři ku dvěma. Český systém je poněkud jiný. Jeho cíl ale zůstává stejný: pomoci firmám ve složitých ekonomických podmínkách a zabránit tak dalšímu růstu nezaměstnanosti. Asociace malých a středních podniků a živnostníků, jejíchž členů se může kurzarbeit ve větší míře týkat, jeho zavedení vítá, má k němu ale dvě výhrady. Tato pomoc není zatím zakotvena v zákonech a o pomoci konkrétním firmám mají navíc rozhodovat úřady práce, jejichž pracovníci nemusí mít k posouzení komu pomoc poskytnout, dostatečné zkušenosti.
František Mašek, Hospodářské noviny
Pro členky klubu
