Damsky Investicni Klub

Vítejte v dámském klubu - Ona DNES

27.2.2012, Eva Tichá, Ona DNES

Když ve filmovém městečku Stepford ženy přišly o svůj klub, zavřely se do svých domovů a s dámskou komunitou to šlo z kopce. Proč potřebujeme být čas od času jen mezi samými ženami a co všechno při tom dokážeme tropit za vylomeniny?

Parta dam z Prvního dámského pivního klubu minulý týden vyrazila do jednoho pivovaru, aby si vyzkoušela uvařit pivo. Není to poprvé, co si takhle vyjely. O pivu toho sice ví každá z členek spoustu, ale pivovarnictví se neustále rozvíjí, tak je pořád co se učit. „Pravidelně se scházíme v nějakém podniku, ochutnáváme nová piva, bavíme se o jejich výrobě, o novinkách, právě otevřených restauracích a čas od času někam vyrazíme,“ říká prezidentka dámského pivního klubu Hana Černá-Šípková.

OD HASIČEK PŘES BURZOVNÍ MAKLÉŘKY

Aby bylo jasno – s ženskými kluby se to má tak – nejde o žádný spolek čarodějnic, které míchají jedovaté lektvary s cílem naservírovat je mužům. Samozřejmě se v nich pánové občas probírají rychlostí větrné elektrárny za vichřice, ale mnohem častěji v nich na téma druhého pohlaví panuje naprosté bezvětří.

V ženských klubech jde především o zábavu, možnost přijít po práci na jiné myšlenky, inspirovat se i navázat nové kontakty a zkušenosti. A také o přátelství. Spolky existují a pořád vznikají napříč celou republikou – na vesnicích i ve městech.

Není snad obor, který by dámám zůstal zapovězený. Mají svá hokejová, bowlingová, golfová i hasičská družstva, degustují víno, sešívají kousky látek, aby z nich vytvořily nádherné deky, vaří a pečou, tancují, závodí v autech i na motorkách, investují do cenných papírů, debatují o technických vymoženostech i politice.

KDYŽ ŽENA ZAČNE ŘÍDIT, VZNIKNE Z TOHO KLUB

Na konci 60. let redaktorce časopisu Za volantem Aleně Havlíkové navrhl její šéf vytvořit novou rubriku zaměřenou na ženy. Nasměroval ji na automobilovou závodnici Elišku Junkovou, která pro magazín psala sloupky Žena ženě. Měly velký ohlas a brzy bylo jasné, že jen číst o autech ženám nestačí. A tak se začátkem roku 1969 prohánělo po Letenské pláni několik desítek aut, aby si ženy na vlastní kůži zkusily kondiční jízdy. Byl to trhák, který ženy nadchl. Sednout za volant tehdy spontánně chtěly dokonce i ty, které se na celou akci nejprve dívaly z oken letenských domů, ale i ty náhodně kolemjdoucí na procházce.

A tak se začala psát historie 1. českého automotoklubu žen. „Pořádaly jsme orientační soutěž, učily se, jak opravit auto, oblíbené byly právě kondiční jízdy, díky kterým se ženy za volantem zdokonalily. Tehdy samozřejmě nebyly takové technické možnosti jako dnes a například zimní podmínky ve škole smyku se simulovaly tak, že se plocha pro auta namazala mýdlovou vodou,“ vzpomíná Alena Aulíková, předsedkyně automotoklubu, který dodnes funguje a organizuje například orientační závod aut.

ŽENY VERSUS MUŽI

Když v boxerském ringu proti sobě postavíte ženu a muže, je jasné, komu rozhodčí na důkaz vítězství nakonec zvedne ruku. Čistě ženské spolky a kluby ženy nezakládají kvůli potřebě vymezit se vůči mužům, ale odvíjí se od toho, že každé pohlaví má trochu jiné zájmy, potřeby a hlavně fyzické možnosti. V soutěži mozků mohou ženy mužům zdatně konkurovat. Když si půjdou měřit síly ve zvedání činek, vždycky budou dámy na straně poražených. Je to stejné jako ve sportu, i když existují smíšená družstva, většina disciplín je rozdělená podle pohlaví.

„Upřímně řečeno, mě nebaví poslouchat, jak se muži hodiny baví o korupčních kauzách a točivé síle motoru, ale také chápu, že oni se zase nechtějí bavit o tom, když probíráme nemoci dětí, filmy, gravitaci působící na ženské tělo nebo nejnovější recepty na rychlé obědy. Tak jsme si to rozdělili a máme tři ‚kluby‘. Jednou za rok vyrážíme na víkendovou dámskou jízdu, pak jedou muži na pánskou a nakonec všichni společně i s dětmi,“ říká Marcela Dvořáková, která je členkou klubu Sněžka.

Nejde o žádné oficiálně registrované sdružení. To se jen během let dala dohromady parta sousedů a kamarádů. Právě takových u nás fungují stovky, možná tisíce a třeba jste i vy členkou nějakého takového, jen si říkáte Klub matek, Kuny, Babinec... Sněžka nese jméno po prvním společně dosaženém vrcholu, na který dámy vystoupaly v rámci víkendového pobytu v Krkonoších.

ZA VŠÍM HLEDEJ MUŽE

Ženské kluby a spolky nejsou žádnou novodobou záležitostí. Zásadním způsobem se zapsaly do historie země už v předminulém století, kdy u nás ovlivňovaly dění i životy všech žen. Za jedním z nejznámějších stál paradoxně muž.

Když Vojta Náprstek přijel z Ameriky, byl nadšený tím, jak aktivně ženy za mořem žijí. A tak v roce 1865 spolu s Karolínou Světlou stál u zrodu Amerického klubu dam, jehož hlavní náplní bylo vzdělávání žen, které do té doby byly hlavně v domácnosti. Slavný mecenáš v domě své matky pořádal nejrůznější přednášky pro hospodyně, seznamoval je s technickými novinkami, ale klub se věnoval i dobročinným akcím. Jeho členkami se postupně stala většina žen ze známých pražských rodin.

Hlad po vzdělání a tím i ruku v ruce po ekonomické soběstačnosti žen na konci 19. století stále sílil a logickým vyústěním aktivit dam bylo otevření prvního soukromého dívčího gymnázia ve střední Evropě. Bylo v Praze a jmenovalo se Minerva. Na pomyslnou zlatou trofej ženy dosáhly na přelomu 19. a 20. století, když poprvé mohly začít studovat na filozofické fakultě, medicíně a farmacii.

Poválečné období už ženám tolik nepřálo. Většina spolků byla po roce 1948 zrušena, vznikl svaz žen, kde členství nebylo prestižní záležitostí jako spíš vynucenou. S rokem 1989 však přišlo uvolnění.

ZA DOBRÝM VÍNEM

Inženýrka Karla Pazderková je už roky členkou klubu, který si říká Bakchantky Spolek moravských vinařek. Scházejí se zhruba čtyřikrát do roka a při svých výpravách kromě jiného navštěvují různá vinařství, kde ochutnávají vína.

„Před deseti lety vyrazilo šest žen do Řecka na zájezd. A jak už to tak na dovolené bývá, atmosféra byla velmi uvolněná a v takových chvílích máte spoustu nápadů. Jedním z nich byl i vznik spolku vinařek,“ vzpomíná Karla Pazderková. Jeho členkami jsou ženy, které se pěstování a výrobě vína věnují profesně, ale i manželky vinařů, stejně jako ty, které s vínem mají společného ‚jen‘ to, že ho mají rády.

„Navštěvujeme vinaře a vinařství, kam bychom se asi normálně nikdy nedostaly. Vidíme nové technologie, bavíme se o odrůdách, degustujeme. A protože chuť a kvalita vína vlastně není objektivně změřitelná, diskutujeme o našich subjektivních pocitech. Když v oboru pracujete, vždycky je dobré slyšet názory ostatních, je to pro nás přínosem,“ říká Karla Pazderková. Její rodina vlastní vinařství a ona v něm samozřejmě také dělá.

SÍLA ŽENSKÉ PARTY

S trochou nadsázky se dá říct, že která žena na západ od českých hranic není členkou nějakého klubu či sdružení, jako by neexistovala. „Ženy se potřebují realizovat i jinde než v práci a domácnosti, zároveň chtějí uplatnit a vrátit své zkušenosti, které mají, ale také prosazovat své zájmy a měnit tak určité věci, s nimiž třeba nejsou spokojené. A tohle všechno mohou právě prostřednictvím klubů,“ vysvětluje si potřebu žen být členkou nějakého spolku výkonná ředitelka Britské obchodní komory Petra Janíčková.

 Sílu ženské solidarity oceníte hlavně v nepříjemných životních obdobích. „Když přijdete mezi ostatní, které mají za sebou negativní událost, jaká potkala i vás, snáz všechno překonáte, než když na všechno budete sama. A je také prokázané, že ženy, které se realizují i jinak než jen ve své práci, tak se snadněji vyrovnají třeba se ztrátou zaměstnání,“ vyjmenovává pozitiva ženských klubů a sdružení Petra Janíčková.

 Sama je členkou Fóra 50 %, které usiluje o větší zastoupení žen v politice. „I díky působení ženských organizací se například podařilo změnit nepříznivý stav diskriminace žen v zaměstnání. Znají svá práva a nenechají si toho tolik líbit, stejně jako ovlivňují veřejnou debatu o rodinné politice, čerpání rodičovského a mateřského příspěvku,“ přidává Alexandra Jachanová Doleželová z Genders Studies úspěchy tažení ženských sdružení.

STRÁŽKYNĚ FINANCÍ

Ještě před pár lety bylo normální, že reklamy na finanční ústavy a jejich produkty byly cílené výhradně na muže. Ženy byly v této sféře přehlížené navzdory průzkumům, které ukazovaly, že o rodinných penězích rozhodují v osmdesáti procentech právě ony a že když peníze investují, tak lépe než muži, protože jsou obezřetnější. To posledně jmenované se týká většinou jen úzké skupiny ekonomicky vzdělaných žen, jenže i ty se znalostmi z jiných oborů chtějí své majetky rozmnožovat. Právě proto vznikl Dámský investiční klub České spořitelny. Ten má dnes téměř 2 400 členek napříč všemi sociálními vrstvami. Jsou v něm manažerky, zaměstnankyně, podnikatelky i ženy v domácnosti. „Spojuje je zájem vzdělávat se v oblasti financí,“ říká Romana Vlková z klubu.

JE LIBO HADICE ČI HOLE?

I když ženy nemají soutěživost zakódovanou v genech tak hluboko jako muži, nic to nemění na faktu, že stanout na stupni vítězů je baví. Tak například Hasičky z Mlečic na Plzeňsku jezdí po různých soutěžích několikrát do roka. „Je příjemné zjistit, že obstojíme i v náročných soutěžních disciplínách, zvedne vám to sebevědomí. Na druhou stranu se občas i pořádně shodíte, to když vás v zápalu boje třeba zlije voda od hlavy až po paty. A protože nejde o životy, ale hlavně o zábavu, vždycky se tomu zasmějeme,“ vysvětluje Jana Pitnerová, proč už je od dětství členkou sboru. „Pro nás je to forma zábavy, která k vesnici patří, stejně jako fakt, že pořádáme nejrůznější soutěže pro děti i dospělé.“

Čímž jsme se dostali k tomu, co ženské kluby spojuje nehledě na jejich zaměření. Ať už dámy hrají golf, nebo paličkují, vždycky se starají i o zábavu ostatních. Pořádají výstavy, výlety či soutěže otevřené všem, nehledě na členství. Vybrané peníze pak často končí v charitativních projektech. „V takových okamžicích vzniká spousta přátelství, která vám vydrží ne na pár měsíců, ale na celý život,“ říká Alena Aulíková z automotoklubu žen.

Jestli ještě nejste členkou žádného klubu, možná je na čase někam vstoupit, nebo ho rovnou založit. Být někdy výhradně v komunitě žen je očistné. ??
mailto:eva.ticha@mfdnes.cz

***

V ŽENSKÝCH KLUBECH JDE PŘEDEVŠÍM O ZÁBAVU, INSPIRACI A O PŘÁTELSTVÍ

Dáma se baví
Když se dá dohromady parta žen, je jisté, že o zábavu nebude nouze. Je přitom jedno, jestli je baví zahradničení, fotografování nebo tancování.

LÁSKA K HISTORII
Členky Dámského historickospolečenského klubu Praha baví vše z doby Rakouska-Uherska. V nákladných róbách, které by si určitě ráda vyzkoušela nejedna z nás, jezdí na nejrůznější akce. Dokonce si je samy vyrábějí! Klobouk dolů.

HASIČKY MLEČICE
České a moravské vesnice bez hasičů a hasiček, to je jako vesnice bez drbů. Obojí k sobě u nás neodmyslitelně patří. Skupina hasiček z Mlečic vznikla před pěti lety a dosavadní družstvo hasičů mužů se tak rozrostlo i o ženskou část populace.

SPOLEK MORAVSKÝCH VINAŘEK
Tyhle dámy spojuje láska k vínu. Ale stejně jako třeba ve spolku dam z pivního klubu v něm nejde o množství vypitých lahví či sklenic. Tím se znalkyní nestanete. Podobné kluby mají přísná kritéria a alkoholičky musí odejít.

BOWLINGOVÝ KLUB BC FALK PLZEŇ
V Česku existuje Amatérská bowlingová liga ABL a je to nejmasovější soutěž u nás. Většinou se jí účastní smíšená družstva, čistě dámská jsou raritou. Jako třeba klub BC Falk Plzeň, který má na svém kontě mistrovský titul.

DÁMSKÝ INVESTIČNÍ KLUB
Jestli se vám z výrazů jako kapitálové trhy, akcie, investiční nástroje a dalších dělá zle od žaludku, přitom byste do jejich tajů chtěla proniknout, můžete se stát členkou investičního klubu. Třeba díky tomu zbohatnete.

Žena za volantem
Snad žádná jiná žena toho v oblasti motorismu neudělala pro ostatní jako Eliška Junková. Dokázala, že na pohlaví nezáleží, že ženy umí řídit auta stejně dobře jako muži. Nejdříve závodila po boku svého manžela, později sama, aby se ve dvacátých letech minulého století stala nejrychlejší ženou světa. Auto byla vzácnost a vidět za ním ženu byla o to větší rarita. Když se později v šedesátých letech stala čestnou členkou českého automotoklubu žen, nebylo její filozofií vyhlášení války mužům. Naopak zájem o motorismus brala jako prostředek ke sbližování partnerů. „Když manžel okázale projevuje nedůvěru k řidičským schopnostem svého protějšku, dokažte mu, že se mýlí. Každá žena si musí vytvořit styl jízdy, který vyhovuje její přirozenosti. Hlavně si nesmí zvyknout čekat za volantem na něčí pokyny. Taková řidička se neumí správně rozhodnout a ve svízelném okamžiku si pak neví rady,“ hlásala Eliška Junková.

SÍLU ŽENSKÉ SOLIDARITY OCENÍTE, KDYŽ JSTE NA DNĚ A JE VÁM MIZERNĚ.

Pro členky klubu