Jak se bránit podvodníkům 

V nejistých dobách jsou investoři opatrnější než dřív. Zdá se proto, že investičních podvodů dočasně ubylo. Až se ale trhy vzpamatují, je třeba počítat s tím, že podvodníci znovu vystrčí růžky. Nevzdělaných investorů, kteří nedokážou prokouknout, co je ještě zajímavá investice a kde již jde o podvod, je totiž mezi námi stále více než dost. Není divu, že mnohou slabší povahu pak omámí sladká slova a několik ověřených psychologických triků. Obrana proti nim je přitom poměrně snadná - stačí se řídit několika jednoduchými zásadami.

Když vám přijde mailem v angličtině blahopřání, že jste vyhráli milion eur, dolarů, případně britských liber v nejmenované národní loterii, nepochybně se zarazíte. Část důvěřivců možná uvěří, že se jich ujal neznámý dobrodinec - vždyť je to přece státní loterie! - ostatní si nejspíš položí otázku, jak je možné vyhrát v loterii, o níž dosud nevěděli, a jak někdo zjistil jejich mail. Pokud ovšem někdo nabízí s patřičným humbukem investici s dvouciferným nebo vyšším výnosem, opatrnost jde často stranou. Mamon a důvěřivost zkrátka hory přenášejí.

V době doznívající finanční krize je řada investorů o poznání opatrnější. Mnozí však přišli při investování o velké peníze a mohou se tedy dříve nebo později snažit tyto ztráty nějak kompenzovat. Podvodníkům se tak otevírá široké pole působnosti. Neškodí si proto připomenout některé zásady, jak se bránit podvodům.

Bez licence ani ránu

Zdaleka nejdůležitější věc, po níž by se měl investor, který chce investovat peníze, pídit, představuje licence. Ke své práci ji potřebuje jak obchodník, který službu či investici poskytuje, tak každý, kdo investici zprostředkovává. Pokud tvrdí, že se bez ní obejde, je to vždy na pováženou. Seznam regulovaných a registrovaných subjektů na českém trhu najdete na serveru www.cnb.cz. Investor se navíc může obrátit s dotazem na danou firmu  na odbor pro ochranu spotřebitele ČNB, nebo dohled nad finančním trhem při centrální bance.

Pozor si je třeba dát na tvrzení, že někdo zastupuje pobočku zahraniční banky, investiční společnost či obchodníka, který má licenci v některé jiné členské zemi EU a v ČR ji nemá a nepotřebuje. I tento subjekt musí být registrován u ČNB.

V Česku se v poslední době objevila určitá inovace. Na trhu najdete společnosti, které působí či působily bez licence jaksi mezioborově, jako například brněnská společnost Edbusy, jejíž aktivity šetří policie.

Ta klientům nabízela zprostředkování úvěrů, k čemuž pravda licenci nepotřebuje. Splácení těchto úvěrů však bylo vázáno na výnosy z investic, jejichž zprostředkování je již ovšem činnost, podléhající povolení centrální banky. Firma navíc na webu uváděla, že jde o investici s pevným výnosem, což je další věc, která by měla investora přimět ke zvýšené opatrnosti. Trhy přece fluktuují nahoru a dolů, pokud tedy někdo garantuje pevný výnos investice, měl by důkladně vysvětlit, z čeho vychází.

Představitelé Edbusy tvrdili, že zákon neporušují a licenci ke své činnosti nepotřebují. ČNB má opačný názor. Pokud ale někomu skutečně jde o férové podnikání na finančním trhu, a nikoliv jen o využití legislativních mezer (pakliže vůbec existují) a nedokáže se dohodnout s regulátorem, kde má investor záruku, že společnost nebude chtít využít legislativních mezer i v případě smlouvy, kterou s ní uzavře?

Co skrývá vysoký výnos?

Podvodné finanční produkty mohou být různé, obvykle je spojuje jeden společný rys - lákají investory na vysoký výnos. Nic není nemožné, existují samozřejmě investice, které mohou vynést desítky, případně i více procent. V době minimálních úrokových sazeb (základní čtrnáctidenní reposazba České národní banky aktuálně činí 1,25 %) ovšem nejsou výnosy u konzervativnějších investic nijak horentní. A pokud jde o ty agresivnější, nabízející vysoký výnos, jsou zase pro změnu spojeny s velkým rizikem. Jestliže by tedy mělo investora vždy zajímat, kam budou jeho peníze investovány, u produktů s potenciálním velmi vysokým to platí dvojnásob.

Jako konkrétní příklad z relativně nedávné minulosti uveďme „kanadský penzijní fond“, který nabízel v době, kdy byly základní úrokové sazby ve světě nízké, deseti či dvanáctiprocentní zhodnocení peněz za rok. Na otázku, kde je možné vydělat tolik peněz a navíc pravidelně (mělo jít o garantovaný výnos), uváděla bezelstná odpověď, že díky investování do měn.

Obchodování s měnami může být samozřejmě velmi výnosné, patří ovšem mezi velmi riskantní operace. Některé statistiky uvádějí, že je až 90 procent podobných transakcí ztrátových. Je tu tedy desetiprocentní šance na úspěch, ale…

Z obecného pohledu mají navíc penzijní fondy investovat konzervativněji. Některé mohou vložit část peněz i do rizikovějších investic, ovšem v omezené míře. Něco tu tedy na první pohled nehrálo. Právem. Nakonec se ukázalo, že údajný kanadský penzijní fond v zemi javorového listu nikdo nezná.

Taky investujete se Schwarzenbergem?

Oblíbeným trikem, jak je možné přesvědčit váhajícího klienta, aby investoval s podvodnou společností, je „nenápadná“ zmínka o tom, že pro ni pracuje řada bývalých bankéřů z některé z předních domácích bank, respektive, že firma spravuje peníze známých osobností, jako je třeba Karel Schwarzenberg. Kdybyste se knížete zeptali, zda společnost zná a investuje jejím prostřednictvím, možná byste se dočkali jeho velmi jadrné odpovědi.

Část šejdířů navíc používá sice poněkud otřepaný, na nepozorné a neinformované investory nicméně stále občas zabírající trik – sázejí na název firmy, která nápadně připomíná velice renomovanou společnost, nejlépe mezinárodní. Někdy stačí změnit jen několik písmenek.

Moderní doba přináší stále víc jedinečných nabídek, „které se nedají odmítnout“. Pochopitelně především přes telefon nebo internet. Je snad zbytečné zdůrazňovat, že kupovat zajíce v pytli, nebo pod časovým tlakem, se nevyplácí. Jaký má ostatně smysl opatřit si něco, čemu investor nerozumí, a to na základě informace, že jde o „jedinečnou nabídku, která se nemusí nikdy opakovat?“

I ti ostýchaví by měli odložit svůj stud, zeptat se, v čem vlastně ona jedinečnost investice spočívá a důkladně se informovat na vše, co je jim nejasné. A především si dát pozor na nejrůznější zálohy, které některé společnosti za své služby požadují. Nezřídka předem.

Podobné „neopakovatelné“ nabídky v poslední době velice často zahrnují obchody s měnami, ale také s takzvanými CFD certifikáty, založenými na využití rozdílů cen u derivátů na akcie, měny, komodity či úrokové sazby. Obé je již ovšem poměrně komplikovaná záležitost. Pokud tedy někdo nabízí podobné produkty s tím, že vlastně stačí zvládnout obchodní systém, což dokáže prakticky každý, je to na pováženou. Technicky to jistě možné je, bez dostatečné znalosti trhu ale obchoduje jen naiva nebo kaskadér. Navíc nebývá poskytnutí zmíněného systému a zaškolení zdarma.

Také v tomto případě platí zlaté pravidlo, podle kterého by si měl investor ověřit, o jakou společnost jde a co vlastně investorům nabízí, respektive jak je to s její licencí a postavením na trhu. A podívat se, zda, případně v jakém duchu, se o ní píše na internetu.

Seriózní společnost věnuje dostatečný prostor upozornění na rizikovost těchto transakcí a varování před možnými ztrátami. Jestliže se tedy o nich vůbec nic nedozvíte (i to se občas tává), nebo společnost toto riziko bagatelizuje, je to vždy na pováženou.

Vyžadujte jasnost a reference

Méně vzdělaní investoři by se neměli nenechat zahltit přívalem odborných termínů, zpravidla prokládaným „světáckými“ anglickými výrazy a nechat si vše podrobně vysvětlit. Pokud se již rozhodli podepsat smlouvu, měli by si udělat dostatek času na její důkladné prostudování doma. Třeba i za pomoci známého právníka. Pozor si je přitom třeba dát především na pasáže psané malým písmem a vysvětlivky, které mohou skrývat nejeden ďábelský detail.

Velice důležité jsou reference. První investorův pohled by měl směřovat do obchodního rejstříku. Zahraniční firmy v něm zpravidla (kromě jejich poboček) nenajdete. O to víc informací by vám ovšem měli v tomto případě poskytnout jejich pracovníci. Proč je nepožádat o aktuální výpis ze zahraničního obchodního rejstříku, případně si od nich nevyžádat i kopii příslušné licence?

Obecně jsou v nevýhodě nové společnosti, které začínají, z tohoto důvodu se nemohou vykázat žádnými výsledky a nejsou s nimi žádné zkušenosti. Pokud je založili mladí lidé, neposkytují o společnosti (z pochopitelných důvodů, protože začínají) žádné informace, jejich hospodářské výsledky nejsou zatím k mání a jde o společnost s ručením omezeným se základním kapitálem sto tisíc korun, kde je záruka, že se nabízená investice investorovi vyplatí?

Co nabízejí nováčci?

Nemusí jít ani o podvod. Pokud společnost splní zákonem stanovené podmínky a Česká národní banka jí na základě této skutečnosti musí udělit licenci, investor může časem utrpět ztrátu, aniž by firma nějak podváděla – pouze proto, že se nedokáže prosadit na trhu a je nucena činnost se ztrátou ukončit.

Investor by se měl proto v daném případě ptát, z čeho pramení přesvědčení nováčků, že na českém trhu uspěje? Nic na tom nemění fakt, že jde o pobočku zahraniční, třeba i renomovanou, společnost. Investovat přes podobnou firmu jen proto, že nabízí něco levněji než konkurence, je trochu málo. Jde skutečně o něco unikátního, co za to stojí a může přilákat dostatek investorů?

Co může letět?

Odhadnout, s jakými finančními podvody, případně jejich inovacemi, se může investor v nejbližší době setkat, je velice obtížné. Kromě zmiňovaných obchodů s měnami a CFD kontrakty lze nicméně očekávat řadu nabídek spojených s nemovitostmi. Stačí se ostatně podívat do tištěných médií. Objevit se mohou další podvody s kombinovanými produkty (úvěr-investice aj.), jejichž poskytovatelé mohou tvrdit, že jde pouze o úvěr, takže mohou podnikat bez licence, na což si je třeba dát pozor.

Velice zajímavé mohou být nejrůznější transakce, spojené s nemovitostmi - pole neorané představují například v řadě případů investice do půdy. Je si ovšem přitom třeba uvědomit, že trh s nemovitostmi není v České republice prakticky nijak regulován a spoléhat se na to, že vám případné ztracené peníze vymohou zpět orgány činné v trestním řízení, je samozřejmě nesmysl.

Pokud se dál zklidní situace na akciových trzích, může se znovu rozšířit jiný – velice těžko postižitelný - druh podvodu. Jde o speciální nabídku akcií, které jsou zajímavé a jejichž cena by proto měla významně růst, a to prostřednictvím internetu, případně telefonu. Logicky uvažující investor si zjistí, že firma i akcie, které mu někdo nabízí, skutečně existují. A že může jít dokonce v řadě případů skutečně o zajímavou investici. Zároveň si však jistě položí otázku, proč někdo neznámý oslovil právě jeho, a investici odmítne.

Pro pořádek (a ty důvěřivé) uveďme, na čem je podobná „takyinvestice“ založena. Někdo, rozuměj prodejce akcií, vyžene jejich cenu – obvykle jde o malou a dravou firmu, jejíž akcie nejsou příliš likvidní – rychle nahoru. Než na to ale nový investor stačí zareagovat a akcie prodá – jejich cena výrazně klesne a jemu zbudou oči pro pláč. Podobný postup má veškeré znaky manipulace s trhem, postih takovýchto transakcí je ovšem navzdory snaze nejrůznějších orgánů dozoru, velmi obtížný. A šance na kompenzaci ztráty minimální.

Čemu tedy věnovat pozornost?

Na závěr proto neškodí, když si zopakujeme alespoň několik základních otázek, které by si měl investor v případě jakýchkoliv pochyb o nabízených investicích nebo investičních službách ve svém vlastním zájmu položit:

• Má společnost potřebnou licenci?
• Jaké je její postavení na trhu?
• Do čeho investuje? Díky čemu nabízí vysoké výnosy?
• Skutečně investor chápe, o jakou investici jde?
• Má být investice realizována na vyspělém či rozvíjejícím se trhu?
• Jaký je investorův investiční profil - je za normálních okolností (pozor na jednání pod tlakem) vůbec ochoten přistoupit na riziko, spojené s danou investicí?
• Pokud společnost garantuje výši výnosu, z čeho tato garance vychází?
• K čemu smlouva investora zavazuje?
• Jaké jsou reference společnosti, která nabízí příležitost, jež se nemusí opakovat?
• Je skutečně nabízený obchod tak skvělý, že je třeba jednat ihned?
• Není na internetu nějaká zmínka o firmě, nabízející vysoké zhodnocení investice, najmě od postižených klientů?

Stěžejní je samozřejmě nebát se zeptat na veškeré nejasnosti, nenechat se odradit obecnými odpověďmi a v případě jakýchkoliv pochyb včas kontaktovat ČNB. Po podpisu smlouvy již může být pozdě.

 

František Mašek

Pro členky klubu

• Archiv časopisu