Udělejme vše pro uklidnění trhů
Země střední a východní Evropy zavedly po transformaci ekonomik tvrdá opatření, aby nastartovaly růst. Je na čase, aby si i ostatní evropské státy uvědomily, že je třeba přizpůsobit výdaje možnostem, říká členka představenstva a ředitelka investičního úseku Asset Managementu Slovenské spořitelny Karin Uličná.
Kterou část své profesní kariéry považujete za nejzajímavější?
Určitě desetileté působení v Asset Managementu Slovenské spořitelny. Mohla jsem se podílet na jeho budování od samého začátku, je vlastně mým „dítětem“. Společnost vznikla v roce 2001, v době poměrně vysokých úrokových sazeb a doznívající technologické bubliny. Načasování bylo výborné. Podmínky na trhu nám přály až do roku 2005, kdy začala v prostředí velmi nízkých úrokových sazeb sílit konkurence jiných investičních produktů, zejména strukturovaných depozit. Pak se roztočila spirála událostí, které během roku 2008 vyústily v krizi, jejíž důsledky pociťujeme dodnes.
Co je pro vás v současnosti největší výzvou?
Vyrovnat se s konkurencí jiných produktů, zejména termínovaných vkladů, jejichž úroky jsou na Slovensku vysoké a neodrážejí reálný vývoj na trzích. Některé banky dotují výnosy depozit s cílem získat zdroje od klientů. Ty při rozhodování, kam vložit peníze, často splete srovnávání historické výkonnosti fondů s aktuálními úroky depozit. Vzhledem k extrémní mediální masáži ohledně aktuální situace na trzích se bojí investovat i do konzervativních fondů peněžního trhu.
Co pro slovenskou ekonomiku znamenal přechod z koruny na euro?
Slovenská ekonomika je otevřená a zaměřená proexportně. Jsme tedy závislí na zahraničních investicích, pro něž je klíčová stabilita měny. Euro jsme přijali v době, kdy vypukla krize, což nás ochránilo před pohyby kurzu koruny vůči světovým měnám. Zafixování kurzu slovenské koruny na poměrně silné úrovni bylo výhodné pro domácnosti, jejichž kupní síla vzrostla. V našem průmyslu ale dominují exportéři, jejichž výroba je vysoce dovozně náročná. Negativní dopad silnější koruny k euru tak kompenzovaly nižší náklady na výrobní vstupy – například na dovážené komodity nebo investiční celky pro nové či modernizované výrobní linky. Pro ekonomický cyklus Slovenska byla naštěstí výše úrokových sazeb v Eurozóně od přijetí eura do současnosti dobře nastavena. Ztratili jsme nástroj konvergence ekonomiky směrem k úrovni evropských ekonomik prostřednictvím zhodnocení měny a možnost uskutečňovat vlastní měnovou a úrokovou politiku. Myslím si ale, že pro naši malou ekonomiku je euro přece jen lepší alternativa.
Jak hodnotíte pomoc členů EMU zadluženým státům, jako je třeba Řecko?
Každá evropská země, která se podílela či podílí na pomoci Řecku, si dokáže představit lepší využití těchto peněz pro vlastní interní potřeby. Tato pomoc v rámci nových celoevropských mechanismů však není jen věcí solidarity, ale představuje také existenční řešení pro Evropu a signál pro finanční trhy. Evropské země musejí udělat vše pro uklidnění trhů, překlenout problém financování problematických zemí a s cílem dlouhodobě udržitelného efektu zároveň okamžitě začít pracovat na domácích úkolech. Slovensko se nepodílelo na prvním balíku pomoci pro Řecko, do druhého se již ale zapojilo.
Země střední a východní Evropy zavedly po transformaci ekonomik tvrdá opatření, aby nastartovaly růst. Je na čase, aby si i ostatní evropské státy uvědomily, že je třeba přizpůsobit výdaje možnostem.
Změnila krize v roce 2008 vztah slovenských investorů k rizikovým investicím?
Riziková averze slovenských investorů určitě vzrostla, nemyslím si ale, že by důvodem bylo to, že lidé již dokážou posoudit riziko. Investoři posuzují bezpečné investice jako rizikové, byť tomu tak není (třeba nyní peněžní fondy), a naopak stále investují do rizikových nástrojů, protože nedokážou míru rizika ohodnotit. Naše odvětví platí daň za transparentnost. Všechny informace se odrazí v aktuální ceně podílových listů fondů (od začátku roku do konce června zaznamenal slovenský trh kolektivního investování záporné čisté prodeje za více než 87 milionů eur). Naše fondy mají v rámci investičního procesu integrované řízení rizika. Nerealizují tedy žádné investice, jejichž riziko neodpovídá příslušnému typu fondu. Klienti ale obecně podléhají určitým psychologickým náladám. Při analýze objemů čistých prodejů v našich fondech a vývoji hodnoty jejich podílu jsme zjistili, že největší objemy prodejů měly po obdobích vysokých růstů a největší výprodeje po obdobích poklesů. Tedy vždy v nesprávný moment. To se asi dlouhodobě nezmění, a to na celém trhu.
Je pro Asset Management Slovenské spořitelny zajímavý český kapitálový trh?
Výnosy slovenských dluhopisů byly dlouhodobě vyšší než těch českých – kvůli kreditní přirážce, ale i výši úrokových sazeb v Čechách, které jsou pod eurovými. Letos rozdíl našich kreditních přirážek ještě vzrostl. Když jsme tedy dříve investovali na českém dluhopisovém trhu, tak hlavně do podnikových dluhopisů. Při investování do akcií se zaměřujeme na globální regionální alokaci a investujeme přes diverzifikované nástroje jako futures, exchange traded funds (uzavřené podílové fondy kopírující vývoj akciových indexů) nebo jiné akciové otevřené podílové fondy. Do akcií, včetně českých, tak přímo neinvestujeme.
Dá se porovnat mužský a ženský přístup k investování?
Osobně si myslím, že kdyby muž a žena vycházeli ze stejného východiska, a měli tak stejný investiční horizont, výši rizika, kterou akceptují, očekávaný výnos, stejné znalosti o finančních trzích, investiční cíl a stejnou životní situaci, jejich rozhodnutí by se příliš nelišila. Pokud existují rozdíly (oficiální statistiky nemáme), je to podle mého názoru dáno rozdíly východiskových situací. Ty jsou často pro každé pohlaví jiné, podle toho, jak jsou nastaveny naše životní role.
František Mašek (HN), září 2011
---------------------------------------------------------------
Asset management = správa aktiv
EMU = Evropská měnová unie
Pro členky klubu
