Akcie jsou dobrý sluha i špatný pán
Když akciové trhy dlouho rostou, mnozí investoři ztrácejí pud sebezáchovy. V době delšího poklesu trhů bývají naopak příliš pesimističtí. Podobně, jako není ohýnku bez kouře, není také možné očekávat zajímavé výnosy bez vyšší míry rizika. Což platí i pro akcie. Toto riziko lze snížit dlouhodobým a pravidelným investováním.
Podle Wikipedie představuje akcie cenný papír, který potvrzuje, že jeho majitel vložil určitý majetkový podíl do akciové společnosti. Za to mu náleží různá práva. Má tedy mj. nárok na zisk, vyplácený formou dividendy, může také hlasovat na valné hromadě.
Wikipedie již ale neuvádí, že investici do akcií či akciového fondu zřejmě nejlíp charakterizuje přísloví „trpělivost růže přináší“,a že akcie může být (v příznivé době) dobrým sluhou, v té zlé naopak špatným pánem.
Psát přitom o akciích v době, kdy řada z nich za poslední rok hodně ztratila, což se odrazilo ve výkonnosti mnoha akciových fondů a akciových instrumentů, působí na první pohled troufale. Vyjdeme-li však z faktu, že akcie patří díky průměrnému ročnímu výnosu ve výši 8 až 12 procent dlouhodobě k nejvýnosnějším investicím, poněkud to mění situaci.
Právě doby, kdy akciové trhy hodně ztratily, patří tedy mezi nejzajímavější. I ti největší pesimisté totiž jaksi podvědomě očekávají, že se akcie dříve či později vrátí k někdejším hodnotám. Zatím se to vždy potvrdilo a není důvod, proč by to nemělo platit i v současnosti.
Důležité ovšem je investovat na dostatečně dlouhou dobu, což zvyšuje šanci, že trhy překonají dočasné výkyvy. Vysoké výnosy akcií jsou totiž, což je třeba podtrhnout, spojeny s nemalým rizikem. Skrývají se za nimi v prvé řadě právě prudký pokles či výkyvy cen akcií. Když ale investujeme na delší dobu, hovoří se o pěti, leckdy ale i deseti letech, neměly by nás tyto výkyvy ohrozit.
Barometr vývoje ekonomiky
Akcie také bývají označovány za barometr vývoje ekonomiky. Když se firmám daří, mělo by se dařit i státu a naopak. Říká se proto, což zpravidla potvrzuje i historie, že akciové trhy zhruba s předstihem 3-6 měsíců předvídají budoucí vývoj ekonomiky. Jejich dlouhodobější pokles v době, kdy se hospodářství daří, by měl signalizovat, že bude hůře a jejich růst, v době, kdy je ekonomika ještě v recesi, že je již naopak z nejhoršího venku.
Historie zná i příklady, kdy tato pravidla neplatila, akcie nicméně v zásadě představují důležitý indikátor budoucího vývoje ekonomiky.
Čím je ekonomika (tomu často odpovídá i úroveň akciových trhů) dané země vyspělejší, tím přesněji by měl tento barometr vyjadřovat realitu.
Ty nejvyspělejší, tedy americké nebo západoevropské akciové trhy, představují pro investora daleko větší míru jistoty. Je to dáno hlavně přísnou regulací a velkým počtem dat o firmách, do jejichž akcií je možné investovat. Za jistotu se zkrátka platí menšími zisky. Tomu zpravidla odpovídá dlouhodobě nižší výnos vyspělých trhů, než na méně bezpečných rozvíjejících se trzích.
Kotovaný versus volný trh
S akciemi se obchoduje na burzách, případně dalších trzích. I burzy mají přitom svou „první a druhou ligu“. S nejzajímavějšími akciemi se obchoduje na tzv. kotovaném trhu, ostatní jsou registrovány na volném trhu.
Přijetí na kotovaný trh je spojeno se splněním řady podmínek. Společnosti, s jejichž akciemi se zde obchoduje, musí o svých aktivitách pravidelně poskytovat řadu informací, zatímco u firem z volného trhu je tato informační povinnost skutečně dosti volná. Kotovaným firmám se to ale vyplatí – díky většímu počtu informací jsou pro investory daleko zajímavější a o jejich akcie je mnohem větší zájem. Akcie nejvýznamnějších firem bývají navíc zařazovány do burzovních indexů, které odrážejí dění na určitém trhu.
I společnost může prožívat těžké období, což se zpravidla odrazí v ceně jejích akcií a ve ztrátách investorů, kteří si ji koupili. Někdy může dokonce zkrachovat. Mít tedy peníze v jediné investici či akcii se nevyplácí. Daleko lepší je toto tzv. jedinečné riziko (riziko jednoho akciového titulu, jedné akcie) vysoké ztráty eliminovat tím, že investujeme do většího počtu akcií z různých trhů či regionů. Když některé ztratí, jiné mohou naopak tuto ztrátu kompenzovat.
Pokud tedy investujeme do akcií, je vhodné nakoupit více akcií, případně kombinovat vyspělé trhy se státy, řazenými mezi tzv. rozvíjející se trhy (k těm zatím patří i ČR). Na této strategii nevyděláme tolik, jako před časem třeba v Číně či Indii, riziko ztráty se ovšem snižuje.
Pro méně zkušené investory představují ideální cestu jak rozložit riziko při investici do akcií podílové fondy.
Některé akciové fondy se zaměřují na celý svět, jiné se specializují, například na Evropu, USA, Asii nebo střední a východní Evropu, nebo na investice do jednotlivých odvětví. Řada správců fondů kombinuje teritoriální přístup s odvětvovým.
Kdo chce být důsledný, měl se snažit diverzifikovat (rozložit) riziko i podle jednotlivých měn a neinvestovat tedy do akcií jen v korunách, ale i v eurech, dolarech či librách. V případě českých investorů je ale možnost, jak snížit měnové riziko, problematická. Koruna vůči většině jiných měn dlouho posilovala a snižovala tak případné zisky u investic v jiných měnách. V současnosti to již neplatí, nikdo ale neví, zda bude česká měna vůči ostatním dál ztrácet, nebo se trend obrátí.
Dvě domácí burzy
V ČR je s akciemi možné obchodovat na dvou burzách. Burza cenných papírů Praha je založena na členském principu, což znamená, že se na ni dostanete přes některého z jejích členů. Jedním z nich je například Česká spořitelna. Drobný investor může využít některé z jejích poboček, nebo investovat elektronicky. Online obchody s akciemi nabízí také třeba Brokerjet.
Trochu jiný přístup - přes tvůrce trhu - nabízí drobným investorům Česká burza RM-Systém, která vznikla přeměnou z mimoburzovního RM-Systému.
Počet akcií či akciových titulů, do nichž lze v Česku investovat, je přitom omezený. Na burze je aktuálně registrováno 27 akcií. Ve větší míře, což by mělo být zárukou férovější ceny, se ale obchoduje jen se 14 z nich. V RM-Systému jich je o několik desítek více, ale s částí z nich se prakticky neobchoduje. Často tedy není takový problém podobnou akcii koupit, ale jak ji v budoucnu prodat.
Kromě akcií obchodovaných v Praze je možné nakupovat a prodávat také americké, německé, rakouské, nebo třeba japonské či britské akcie. Vždy je ovšem třeba vzít v úvahu měnové riziko. Pokud by koruna znovu posilovala, může tento vývoj připravit investory o část potenciálního zisku z obchodů se zahraničními akciemi.
Důraz na dividendy?
Každého asi zajímá, do čeho nyní investovat. Jedno z důležitých vodítek nabízí členění firem na cyklické a necyklické. Prvním z nich, kam patří automobilky, strojírenství či stavebnictví, se daří, když se daří celé ekonomice. Necyklické (defenzivní) obory, k nimž patří potravinářství, energetika či telekomunikace, aktuální situace ekonomiky tolik neovlivňuje.
Období recese tedy nahrává investicím do defenzivních akcií. V jejich prospěch hovoří i fakt, že defenzivní společnosti často vyplácejí dividendy, což by mělo v těžké době být zárukou, že se jim daří lépe než ostatním firmám.
Akciové trhy jsou navíc nyní poměrně nízko. Nelze sice vyloučit, že půjdou ještě níže, pokud chce ale někdo investovat na delší dobu, tedy alespoň několik let, je zřejmě ta pravá chvíle k nákupu akcií
František Mašek, Finmag, únor 2009
Pro členky klubu
