Je třeba mít dobrý plán
„V těžších dobách, jako je ta současná, lidé víc přemýšlejí a uvědomují si, že pojištění hraje v životě každého člověka velmi důležitou roli,“ říká šéf Pojišťovny České spořitelny Petr Zapletal.
Světem hýbe finanční krize, která přešla v recesi. Optimisté soudí, že se situace může ve druhé části roku zlepšit, pesimisté se obávají, že to bude trvat déle. Jaký názor zastáváte vy?
Vývoj v minulém a letošním roce ukazuje, jak obtížné je předikovat budoucí vývoj. Stačí se podívat na středoevropský region. Nejprve se objevila prohlášení, podle nichž by měly být dopady finanční krize na střední Evropu minimální. Později přišlo varování, že mohou mít banky působící v této části Evropy vážné potíže, což vedlo k výraznému oslabení koruny a akciových trhů. Proto nemohu a ani nechci předpovídat, co bude dál. Je možné, že se tuto krizi i následnou recesi podaří vyřešit letos, ale také, že bude trvat dva až tři roky.
Akciové trhy jsou v současnosti na desetiletých minimech. Lze očekávat, že se postupně začnou opět vzpamatovávat a porostou. Je však velmi obtížné říci, jak rychle dojde k návratu cen akcií na původní hodnoty, ze kterých začaly v loňském roce klesat.
Jak by měly na tento nepříznivý vývoj reagovat investorky?
Doporučil bych jim, aby si udělaly dobrý osobní plán a příliš nereagovaly na emotivní zprávy, přicházející ze všech stran, zejména z médií. Krize jednou musí odeznít – pokud ne letos, tak příští rok, případně o rok později. A z toho by měl správný plán vycházet. Důležité je nerozhodovat se na základě přesvědčení, že nyní je ideální doba k nákupům, ale ani nepodléhat pocitu, že přišlo období totálního krachu, a proto nemá smysl vůbec investovat.
Je třeba dívat se na investice dlouhodobě a tomu podřídit své další kroky, ať již hodláte investovat pravidelně nebo jednorázově. Mohu si například říci, že svou investici rozložím – část peněz investuji hned, pak počkám půl roku nebo rok a pak budu v investicích pokračovat. Také by nikoho nemělo překvapit, že mu jeho investice nebude v současné době okamžitě nic vynášet. S tím je nyní třeba počítat. Je tedy správné vytvořit si plán a držet se ho, ať se děje, co se děje.
Předpokládám, že jste nám zároveň prozradil vlastní investiční strategii.
Ano. V zásadě se snažím filtrovat přicházející zprávy. Jinými slovy nereagovat na každou „tragédii“ na trhu, například když burzovní index za den ztratí pět procent. Důležité je neposuzovat situaci krátkodobě a sledovat zásadní věci – počínaje plány pomoci v USA, v EU či v dalších zemích nebo regionech. Stěžejní je vycházet z toho, jaká je reálná hodnota investic. A říci si, že dnes sice ztrácejí, ale z dlouhodobého pohledu mají svoji hodnotu. A nebo také ne.
I já mám svůj „investiční“plán, který se snažím dlouhodobě dodržovat a naplňovat. Neznamená to ale, že bych ve velkém nakupoval, protože je vše extrémně levné, čas od času však nějakou investici ve smyslu pravidelného nakupování uskutečním. Ale nehledím na její okamžité zhodnocení.
Jste spíše konzervativnější nebo agresivnější investor?
Nejsem nijak agresivní investor a neobchoduji pravidelně. Mám cílové portfolio, které se snažím držet. Tvoří je akcie, dluhopisy – ať již hypoteční zástavní listy či jiné dluhopisy, ale i dluhopisové fondy. V rozumné míře se snažím investovat rovněž do nějaké nemovitosti. Tak, abych měl investice skutečně rozloženy.
Těžší doby nahrávají pojišťovnám. Platí to i pro životní pojištění, na které se specializuje Pojišťovna České spořitelny?
Ano, dá se říci, že platí. Musíte počítat s nějakými zadními vrátky. Nejde ani tak o to, že je k uzavření pojistky správný čas, ale spíše o fakt, že lidé nyní o pojištění víc přemýšlejí a víc si uvědomují, jak významnou roli hraje v životě každého člověka. Když slyší negativní zprávy související s krizí, uvědomují si, že nic netrvá věčně, vždycky se něco může zvrtnout. A to nejen ve financích či ekonomice, ale samozřejmě také v jejich osobním životě. Lidé se proto nyní pojišťují, byť třeba nemají tolik volných peněz.
Pojištění již dávno není jen pojistka, ale i jeden ze způsobů, jak se zajistit do budoucna. Co v tomto směru nabízíte?
Snažíme se nabízet co nejširší možnosti pojištění, které pokryje všechna rizika. Klient si může zvolit produkt přesně šitý na míru svým potřebám. Od klasických rizikových nebo úrazových pojistek, přes pojištění smrti, až po pojištění hospitalizace v nemocnici. Stále inovujeme naši vlajkovou loď, vůbec nejúspěšnější produkt FLEXI, který získal řadu ocenění.
Rozšiřujeme ho o aspekty, které dlouhodobě považujeme za zajímavé, podněty pro inovace také dostáváme prostřednictvím našich obchodních partnerů přímo od klientů. Aktuální novinkou je pojištění doživotní renty. V podstatě zajistí klientovi pravidelný příjem až do smrti. Pojištění dlouhodobé péče zase pojištěnému pomůže v případě, že se mu něco stane a bude potřebovat pomoc, ať již ve stáří či dříve. Pojištění FLEXI mu tak například umožní uhradit náklady za tzv. asistentské služby, tedy trvalou 24-hodinovou péči, kdy za klientem v případě potřeby přijde několikrát denně pečovatelka, připraví mu jídlo a pomůže s dalšími záležitostmi. Člověk, který se do této situace dostane, obvykle nemá prostředky k úhradě podobných služeb. Pojištění mu to umožní. Jde o pojistné plnění, které se na českém trhu běžně nenabízí.
Padlo zde slovo renta, což evokuje pojmy životní pojištění, úspory, spoření na penzi či investování.
Primárním posláním životního pojištění je samozřejmě ochrana v případě neočekávaných událostí. Klient či klientka může uzavřít klasickou pojistku a pojistit se vůči různým rizikům. V okamžiku dožití pak získá stanovenou částku. Může se však také pojistit a zároveň investovat s cílem dlouhodobého zhodnocení těchto prostředků. Penzijní připojištění a klasické kapitálové či investiční životní pojištění je sice legislativně odděleno, z hlediska užitku pro klienta zde ale není zásadní rozdíl.
V současnosti se připravuje reforma penzijního systému. Dotkne se pojišťovnictví a pojišťovacích produktů?
Podle informací, které mám, by měly pojišťovny převzít klienty nových penzijních fondů v době, kdy získají nárok na výplatu pravidelné renty. Spravovaly by tak klientům penzijních fondů po dovršení důchodového věku peníze a vyplácely jim rentu.
Důležitou roli může v systému hrát i životní pojištění. Otázkou však zůstává, jak bude nastavena regulace. FLEXI ukazuje, že pojišťovny jsou schopny plnit tuto roli již dnes a zájemcům tak mohou nabídnout produkt, který jim zajistí pravidelnou doživotní rentu buď po dovršení určité věkové hranice nebo v případě, že se jim něco stane. Zatím není vyřešeno zapojení produktu do státního důchodového systému – zda stát poskytne i při této formě pojištění občanům stejné výhody jako u penzijního připojištění formou státního příspěvku, nebo možného daňového odpočtu.
Jakou roli tedy mohou hrát po chystané penzijní reformě v systému zabezpečení na důchod kombinované pojišťovací produkty?
Záleží na tom, jak stát nastaví parametry a pravidla hry. Netýká se to jen fungování penzijního systému, ale i nákladů na jeho správu. Důležité je, aby správa peněz určených na důchody, ani náklady na získávání nových klientů, nebyly drahé. Pokud stát stanoví správná pravidla hry, může být životní pojištění významnou součástí celého penzijního systému. Pak by záleželo jen na klientovi, zda si vybere pojištění, které kryje různá rizika, včetně třeba smrti a úrazu nebo penzijní připojištění.
Penzijní pojištění by mělo být na stejné úrovni jako životní, aby si mezi nimi mohl klient vybírat. Ve většině evropských zemí to skutečně platí, v mnoha pak hraje životní pojištění velmi významnou roli při zabezpečení lidí na stáří. Přístup jednotlivých zemí se liší právě podle toho, jak velké výhody či nevýhody jsou s konkrétním produktem spojeny. Někde hraje životní pojištění roli dominantní, jinde marginální. Vždy je tam ale nějakým způsobem zastoupeno.
Čtenářky také zajímá, zda existují nějaké rozdíly v pojištění podle věku.
Určité odlišnosti samozřejmě existují. Ta základní spočívá v tom, že čím dříve někdo uzavře pojistku, tím je to pro něj výhodnější. Pojišťuji se přece proti rizikům, která jsou v případě mladších klientů logicky nižší a mohou proto získat výhodnější pojistnou smlouvu. To je bohužel realita. Pojistná matematika je neúprosná. Je tu ale ještě jeden rozdíl – mezi muži a ženami. U žen existuje daleko větší pravděpodobnost, že se dožijí vyššího věku. Určité pojistky jsou tak pro ně výhodnější než pro muže.
František Mašek, Finmag, únor 2009
RNDr. Petr Zapletal, MBA
Ženatý, má dvě děti, hovoří plynně anglicky a k jeho koníčkům patří hlavně sport –lyže, snowboard, jízda na kole a golf.
Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu na Univerzitě Karlově a postgraduální program MBA při Rochester Institute of Technology. Je držitelem licence Securities and Finacial Derivatives Representative v Londýně. Po studiích nejprve pracoval ve společnosti Puro-Klima a v investiční bance Barclays. V letech 1995–2000 působil ve vedení investiční společnosti Credit Suisse Asset Management. Od ledna 2001 do října 2005 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem Investiční společnosti České spořitelny. Zároveň byl předsedou předsednictva Unie investičních společností ČR. V listopadu 2005 pak byl zvolen do funkce předsedy představenstva Pojišťovny České spořitelny a jmenován i jejím generálním ředitelem. Letos se stal i členem rozšířeného představenstva společnosti Kooperativa.
Pro členky klubu
