Kovy nad zlato?
Investice do kovů si laická veřejnost spojuje hlavně se zlatem a stříbrem. Zajímavé a někdy i vyšší výnosy nabízejí také měď, hliník a další kovy.
Předvídat další vývoj komoditních trhů je často ještě problematičtější, než je tomu v případě těch akciových. Příkladem může být letošní vývoj cen ropy nebo zlata, které jsou zpravidla nejostřeji sledovány. Od ledna sice výrazně vzrostly, tento růst ovšem nebyl zdaleka plynulý, a na výkyvech jejich cen tak bylo možné hodně vydělat, ale i prodělat.
Zatímco do zlata investuje nebo se o ně hlavně v hektických dobách zajímá kdekdo, ostatní kovy zůstávají v jeho stínu. Mnohdy neprávem – někdy je totiž možné vydělat na jiných kovech více.
Svou roli tu nejspíš hrají spekulace, podle nichž zlato a ropa často naznačují směr, kterým půjdou ostatní komodity. Ale také iluze části veřejnosti, podle kterých není možné na nákupu zlata nebo i stříbra prodělat, protože neztrácejí na hodnotě. To je samozřejmě nesmysl. Význam zlata sice v poslední době kvůli nejistotě na finančních trzích i ve světové ekonomice a poklesu kurzu dolaru znovu stoupá, takže poptávka po tomto vzácném kovu roste, je ovšem třeba brát v úvahu, že i jeho cena často značně kolísá.
Přesto patrně zůstane – nejen pro méně zkušené investory – mnohem větším lákadlem než stříbro či jiné drahé kovy, tedy platina či palladium, natož průmyslové, mezi které patří měď, hliník, nikl, zinek a olovo.
Většina z nich se využívá v průmyslu, což ostatně platí i o stříbru. Jedna ze základních rovnic proto říká, že když ekonomika a průmysl rostou, stoupá poptávka po surovinách, včetně kovů, což se odráží v jejich vyšší ceně. Těžba těchto kovů, stejně jako nabídka a poptávka, jsou však i s ohledem na možnost využití v různých průmyslových odvětvích rozdílné, čemuž odpovídá mnohdy odlišný vývoj jejich cen.
Kdo chce víc spekulovat, může si koupit různé pamětní mince, jejichž cena také vychází z ceny zlata, velkou roli však hraje zájem sběratelů o danou minci.
Doplňková investice
Obecně platí, že se ceny komodit pohybují opačným směrem než u akcií. Každé pravidlo má ovšem svou výjimku. Může se tedy například stát, podobně jako ve druhé polovině loňského roku, že ztrácejí jak akcie, tak komodity (včetně kovů), ale i jiná aktiva (dluhopisy). To byl ovšem extrém, vyvolaný nečekanými událostmi – v daném případě panikou na finančních trzích po pádu banky Lehman Brothers.
Zejména začínající investor by měl nicméně v případě kovů počítat s tím, že jejich ceny mohou kolísat daleko silněji, než je běžné u akcií. Statistická data ukazují, že komoditní trhy (kovy nevyjímaje) mohou i při dlouhodobém býčím trendu klidně krátkodobě ztratit 20 až 30 procent, což není u akcií v době růstu trhu tak obvyklé.
To je jeden z důvodů, proč by měly komodity, potažmo investice do kovů, tvořit pouze doplňkovou část investorova portfolia. Investor, který rád riskuje a spekuluje, se ale bude nejspíš snažit využít kolísání jejich cen, a pokud bude očekávat zajímavý zisk, jeho investice do komodit budou daleko masivnější, než se obecně doporučuje.
Rostla hlavně měď
Cena zlata zatím letos zpevnila asi o pětinu, stříbra dokonce o více než polovinu. Nedávný odhad agentury Bloomberg přitom uvádí, že cena stříbra může růst do poloviny příštího roku rychleji než cena zlata.
Názory na další vývoj cen obou kovů do konce roku se liší, v delším horizontu se čeká jejich další růst. Jedna ze spekulací přitom říká, že když zlato prolomí historické maximum, lze stěží očekávat pokles ceny platiny a palladia. Cenám těchto drahých kovů, které se mj. využívají v automobilovém průmyslu, pomohlo i šrotovné.
Nejlépe se ovšem zatím dařilo mědi, patřící mezi průmyslové kovy. Její cena se za první tři čtvrtletí letošního roku zvýšila asi o 90 procent. Tak silný nárůst přináší obavy ze stagnace či korekce cen tohoto kovu. Názory na další vývoj jejích cen, stejně jako hliníku, zinku, niklu a olova, zůstávají rozdílné. Hodně bude samozřejmě záviset na očekávaném oživení globální ekonomiky.
Zlaté cihly, deriváty, fondy
Do komodit, což platí i pro kovy, je přitom možné investovat mnoha způsoby. Klasickou variantu představuje jejich fyzický nákup, což je atraktivní hlavně u zlata. Nakoupené zlaté cihly či pruty je však třeba někde uložit, zpravidla v trezoru, což podobnou transakci prodražuje.
Velmi zajímavou alternativu představují investiční zlaté mince. K nejpopulárnějším patří jihoafrický Krugerrand, australský Nuggett, čínská Panda, kanadské či americké mince, ale i rakouský Wiener Philharmoniker. Jejich hodnota se odvíjí od cen zlata. Kdo chce víc spekulovat, může si koupit různé pamětní mince, jejichž cena také vychází z ceny zlata, velkou roli však hraje zájem sběratelů o danou minci. Kromě zlatých je možné obdobně vsadit i na mince stříbrné.
Další příležitosti nabízejí komoditní burzy, kde se obchoduje i s kontrakty na kovy. Do obchodů se lze zapojit již při investici kolem 1 500 dolarů. Jde ovšem o obchody na tzv. páku. Investor do obchodu vkládá pouze zlomek skutečné hodnoty kontraktu (například desetinu). Kontrakt mu umožňuje vydělat při příznivém vývoji trhu několik tisíc či desítek tisíc dolarů. Pokud se ovšem nebude trh vyvíjet podle jeho představ, může stejnou částku ztratit. Podobné transakce proto nejsou pro začátečníky.
Kromě obchodů v reálném čase je možné vsadit i na budoucí růst či pokles trhů vybraných kovů ke stanovenému datu, tedy na deriváty.
Vedle nich mají investoři k dispozici některé exchange traded funds (ETF), cenné papíry obchodované na burze, kopírující vývoj vybraných komoditních indexů. Jinou alternativou je vsadit na akcie firem těžících zlato či jiné kovy nebo na velký počet investičních certifikátů, jejichž podkladové aktivum tvoří komodity, včetně vybraných kovů.
Nabídka korunových certifikátů, které se obchodují na pražské burze, je aktuálně dosti chudá – zahrnuje jen investiční certifikáty, jejichž podkladové aktivum tvoří zlato. Kromě toho je ovšem možné zakoupit přes obchodníky s cennými papíry řadu dalších certifikátů na zlato a jiné kovy, denominované v eurech a dolarech.
Poměrně úzký je i výběr korunových fondů, které investují do kovů. Korunový investor má k dispozici jen Zlatý fond ČP Investu; další komoditní fondy, zaměřené na zlato či jiné kovy, jsou denominované v cizích měnách.
Pozor na dolar!
U obchodů s komoditami, což platí i o kovech, je přitom třeba vzít v úvahu, že se s nimi obchoduje v dolarech, takže je nutné počítat s měnovým rizikem. Co je investorovi platné, že vydělá v americké měně deset procent, když ho posilující koruna o valnou část tohoto zisku (nebo celý) připraví! Proti měnovému riziku je možné se zajistit, problém však spočívá v tom, že toto zajištění není zadarmo, což opět snižuje zisk investora.
S komoditami se obchoduje v dolarech. Pokud dolar oslabuje, cena komodity obvykle roste a naopak. Jde o tzv. korelaci, která vyjadřuje závislost jedné veličiny na druhé. Může činit 1 (když roste jedna veličina, roste druhá také) až -1 (růst jedné veličiny znamená pokles druhé). U zlata a dolaru činí podle agentury Bloomberg korelace -0,8539. Když tedy dolar klesá, cena zlata roste o téměř celou výši tohoto poklesu. A naopak. To vše je tedy třeba vzít úvahu při transakcích se zlatem i dalšími kovy.
František Mašek, listopad 2009
Pro členky klubu
