Obchody s měnami nejsou pro každého
Sázet na další oslabování dolaru kvůli problémům ekonomiky USA je lákavé. Zda skutečně vyděláte, je ale ve hvězdách. Obchody s měnami totiž ovlivňuje řada okolností, které z nich dělají podobně rizikovou, ne-li dokonce riskantnější záležitost, než je tomu například u akcií.
Obchodování s měnami je na první pohled daleko jednodušší než transakce s akciemi, dluhopisy nebo komoditami. Vždyť přece stačí „pouze“ odhadnout, zda půjdou jejich kurzy nahoru nebo dolů a podle toho investovat! Bližší pohled ovšem ukazuje, že to tak jednoduché rozhodně není.
Kurzy měn totiž ovlivňuje velký počet nejrůznějších ekonomických, politických, psychologických, případně dalších faktorů, které je rovněž třeba brát v úvahu. Důležitou roli hraje například pohyb kapitálu, ale také inflace a od ní zpravidla odvozená výše úrokových sazeb - čím jsou vyšší, tím je zpravidla měna atraktivnější –, ale i řada dalších faktorů. O některých z nich nemusí dokonce méně vzdělaný investor vůbec vědět.
Na trhu s měnami dominují velcí a zkušení hráči, především banky, hedgeové a další fondy nebo velcí institucionální investoři. Své slovo zde mají rovněž proslavení privátní investoři, jako jsou George Soros, Jim Rogers nebo Warren Buffett. Na trhu s podobnými hráči to pak někdy může mít menší a nezkušený investor logicky velmi těžké. Rozhodně by měl mít na paměti, že 90 procent obchodů s měnami je údajně ztrátových.
Celkový denní objem transakcí s měnami dosahuje tří bilionů dolarů, což představuje deseti- až patnáctinásobek obchodů s akciemi. Měnové obchody probíhají pět dnů v týdnu po celých 24 hodin, a to v takzvaných měnových párech (např. CZK/USD). Odhaduje se, že přibližně 90 procent těchto transakcí má spekulativní charakter. Zbytek tedy slouží jako zajišťovací operace proti nečekanému pohybu kurzu nějaké měny.
Měnové majors
Tvrdí se sice, že význam dolaru jako rezervní měny ve světě postupně klesá, ale obchody, při nichž je na jednom konci měnového páru právě americký dolar, se nicméně podílejí na celkových měnových transakcích přibližně devadesáti procenty.
Kromě dolaru jsou při obchodech s měnami středem pozornosti také euro, japonský jen, britská libra a švýcarský frank, nazývané souhrnně majors. Vůbec nejobchodovanější měnový pár přitom představuje euro/dolar. Vedle již vyjmenovaných hlavních měn se obchoduje s dalšími 25–30 měnami, které mají nejrůznější vazbu na světové měny.
S měnami se neobchoduje na burzách, ale prostřednictvím brokerů, například velkých bank včetně České spořitelny, na mimoburzovním, tedy tzv. OTC trhu (OTC – Over the counter). Investor může sázet buď na růst kurzu vybrané měny (klasická pozice long), nebo na její pokles (short). Řada obchodů se uskutečňuje prostřednictvím tzv. páky. Investor nejprve složí určitou zálohu, která činí zpravidla setinu hodnoty obchodu. Jeho zisk, ale také ztráta, se pak ovšem násobí podle výše této páky, v daném případě stokrát.
Aby měla investice do měn smysl, měla by řádově dosahovat stovek tisíc, ale spíše milionů korun. Při pákových obchodech pak stačí investovat desítky tisíc korun.
Česká koruna rozhodně nepatří mezi hlavní měny, přesto se dříve těšila nemalému zájmu. Její kurz dlouhodobě rostl, a to hlavně kvůli silnému přílivu zahraničního kapitálu a zajímavým objemům peněz, které ČR dostává z fondů EU. Od dob, kdy začala finanční krize, to již ovšem neplatí. Řada investorů začala totiž v souvislosti s touto krizí prodávat rizikovější aktiva, kam zatím stále patří i ta korunová. Nelze se proto divit, že kurz české měny vůči euru oslabil z někdejších 23 na zhruba 27 korun a v případě dolaru z patnácti asi na 20 korun a vykazuje značnou volatilitu, tj. řadu výkyvů. Je přitom třeba mít na paměti, že vzhledem k určité vazbě na euro kurz české měny zpravidla kopíruje jeho pohyby (růst, stagnaci či pokles) vůči dolaru.
K měnovým obchodům jsou potřebné dvě měny. U jedné z nich bude investor v dlouhé (nákupní) pozici, u druhé naopak v krátké, což značí prodej. Jeho spekulace vychází z toho, že hodnota jedné měny vzhledem k relativnímu oslabení té druhé posílí. Obchody s měnami jsou tedy založeny na principu měnících se cen. Investor může otevírat tzv. long i short pozice, tedy nakupovat nebo prodávat svou hlavní měnu. Když chce svoji pozici uzavřít, udělá opačný obchod. Agresivní obchodníci mohou přitom zásluhou pákových obchodů za den získat nebo ztratit i desítky procent. Proto by měli mít dobře definovaný či propracovaný systém, který stanoví jejich maximální možné ztráty (tzv. stop lossy).
Pozor na měnové riziko
Kurzy měn, což zřetelně dokumentuje i vývoj kurzu koruny, tedy kolísají, a mohou tak mít vliv na investice v cizích měnách. Většiny českých drobných investorů se to na první pohled netýká – vždyť přece investují v korunách. Při přímých investicích třeba do domácích akcií či dluhopisů je to samozřejmě pravda. Pokud ovšem český drobný investor využívá při investování korunové podílové fondy, měl by počítat s měnovým rizikem, tedy s pohybem kurzu koruny vůči jiným měnám, hlavně k euru a dolaru.
Český kapitálový trh je totiž malý, což se projevuje v omezené nabídce finančních produktů v české měně. Řada fondů musí z tohoto důvodu investovat do akcií nebo třeba i dluhopisů v cizích měnách, a berou tak na sebe měnové riziko. Stejně jako individuální investoři, kteří nakupují zahraniční akcie, dluhopisy nebo třeba také komodity.
Mají přitom dvě možnosti. Buď se proti tomuto riziku zajistí, nebo nikoli. Měnové zajištění může snížit jejich výnos dosažený v cizí měně, investorovi ovšem na druhé straně dává jistotu, že různé měnové výkyvy nijak neohrozí jeho zisky v korunách. Může ovšem postupovat také jinak a proti měnovému riziku se nijak nezajistit – například v případech, kdy počítá s tím, že fond (hlavně akciový) vydělá na akciích v cizí měně víc, než o kolik by přišel kvůli jejímu případnému oslabení vůči koruně.
Dříve se akciové fondy proti měnovému riziku – na rozdíl od většiny ostatních korunových fondů prodávaných v Česku – vůbec nezajišťovaly. Vzhledem ke značné rozkolísanosti eura, dolaru či jiných měn vůči koruně to již ovšem v řadě případů dávno neplatí.
Pokud se investor či fond, který si vybral, nezajišťuje proti měnovému riziku, může někdy zažít podobnou situaci jako v době bubliny internetových akcií, kdy akciové trhy oslabovaly. Zároveň ovšem oslabovala i hodnota dolaru k české koruně. Kdo si tedy koupil akciový fond denominovaný v dolarech, prodělával hned na dvou frontách.
Na druhé straně je samozřejmě možné, že akcie posilují, dolar či euro vůči koruně posilují též a zisky korunového investora se díky tomu naopak sčítají. Na finančních trzích je zkrátka možné vše. Pokud by ovšem chtěl někdo trvaleji kalkulovat kromě výnosů z akcií i s výnosy díky posilování nějaké měny, bylo by pro něj jednodušší, kdyby s touto měnou raději obchodoval přímo.
Většina fondů České spořitelny se proti měnovému riziku zajišťuje. Investor přesto neudělá chybu, když se bude při jejich nákupu zajímat nejen o investiční strategii, výsledky i možné budoucí výnosy fondu, ale také o jejich měnové zajištění.
František Mašek, Finmag
Pro členky klubu
