Je lépe vydělat na pšenici, než prodělat na zlatu
V posledních letech se zdá, jako by se svět vracel ke kořenům – znovu roste zájem o obilí, sóju, cukr i některé další zemědělské komodity. Mnohé nasvědčuje tomu, že mohou být hudbou budoucnosti. Právě zemědělské komodity přitom patřily k prvním, které byly kdysi obchodovány na burzách.
Globální finanční krize a následná recese důkladně provětraly nejednu peněženku. Nejistota nahrává zlatu, švýcarským frankům, případně i dolaru, podle toho, co investoři pokládají za bezpečný přístav pro své peníze. Investiční guru Marc Faber, patřící mezi hrstku těch, kteří předvídali finanční krizi, má jasno: Kupte si chaloupku a kousek pole. Vyplatí se vám to. Že by se svět pohyboval v kruhu a vracela se někdejší zašlá sláva zemědělců?
Faberova rada působí na první pohled překvapivě. Tato investorská celebrita je nicméně známa racionálními názory – jeho rada se opírá hlavně o pokračující růst počtu obyvatel ve světě a vzestup spotřeby v zemích jako je Čína či Indie, což vede k pozvolnému poklesu zásob části zemědělských komodit. K růstu poptávky po některých zemědělských plodinách, zejména cukrové třtiny, přispívá i fakt, že je řada zemí využívá k výrobě etanolu, kterým se snaží nahradit benzín.
Komoditní cykly
Vývoj cen komodit obvykle probíhá v dlouhých cyklech - jejich ceny rostou 15-20, někdy dokonce třicet let. A pak zase klesají. Pokud tedy současný růstový cyklus začal kolem roku 2002, je stěží v polovině a měl by pokračovat. I na býčím trhu dochází ale čas od času k výrazným poklesům.
K zemědělským komoditám patří obilí, kukuřice, sója, bavlna, cukr, káva a kakao. Kromě nich vznikly indexy či podindexy, které odrážejí situaci na trhu hovězího a vepřového masa, respektive živého dobytka. Růst jejich cen po roce 2002 zpočátku zaostával za ropou, nebo zlatem. Postupně ovšem tento deficit doháněly. Do poloviny roku 2008 pak zaznamenaly ceny zemědělských komodit silný růst. Pak ovšem, podobně jako tomu bylo u většiny ostatních aktiv, v souvislosti s recesí výrazně poklesly. Loňský rok byl rokem stabilizace jejich cen.
Zemědělské komodity tvoří součást různých komoditních indexů. S jednotlivými komoditami se ve standardizované podobě (jako je například káva typu arabica nebo robusta) obchoduje na specializovaných burzách. Byly to ostatně právě komodity, s nimiž je spojován počátek burzovních obchodů.
Stále populárnější, především mezi fondy, jsou investice do zmiňovaných komoditních indexů, zahrnujících všechny komodity, nebo dalších, které odrážejí vývoj cen jednotlivých skupin komodit, včetně zemědělských. Složení souhrnných komoditních indexů se ovšem může významně lišit. Na místě je pak otázka, zda je lepší obchodovat tyto souhrnné, případně komoditní indexy, nebo se přímo zaměřit na kávu, kakao nebo obilí.
Významnou roli přitom hraje složení těchto indexů. V globálním komoditním indexu S&P GSCI, který původně vytvořila investiční banka Goldman Sachs a od roku 2007 ho sestavuje společnost Standard&Poor´s, mají zemědělské komodity aktuálně asi jen jedenáctiprocentní podíl, zatímco podíl ropy a dalších energetických surovin tvoří kolem 70 %. Naproti tomu v komoditním indexu CRB Reuters/Jefferies, který vznikl z iniciativy agentury Reuters, tvoří zemědělské komodity přibližně třetinu.
Doplňková část portfolia, ale…
Podle klasických teorií mají komodity tvořit doplňkovou část portfolia investora, a to asi 5-15 procent. V praxi jsou ovšem rozhodující cíle investora a jeho ochota riskovat.
Je si také třeba uvědomit, že zemědělské komodity jsou pokládány za sezónní. Jejich ceny tedy výrazně ovlivňuje počasí, výše sklizně a zásoby, tedy faktory, nahrávající spekulantům.
Již bylo uvedeno, že jsou ceny komodit, zemědělské nevyjímaje, vrtkavé. Vzhledem ke stavu zásob a spotřebě může být nicméně v nejbližších třech až šesti měsících zajímavou investicí především bavlna, nahoru mohou jít rovněž ceny sójového šrotu. Všeobecně ale panuje názor, že dlouhodobě mohou růst ceny všech zemědělských komodit. Mohou tedy přinést zajímavější zisky, než třeba zlato, které řada drobných investorů mylně pokládá za investici, na níž vlastně není možné prodělat.
Spíše jako zajímavost se zastavme u čtyřnásobného růstu cen česneku v Číně, vyvolaném fámami, že jeho požívání chrání před prasečí chřipkou. Je to lokální záležitost, kdy růst poptávky podpořily silné spekulace na relativně malém trhu. U klasických zemědělských komodit není tak rozsáhlý růst ceny na trzích pravděpodobný.
Futures, ETF, investiční certifikáty
Podobně jako u jiných komodit také ty zemědělské je možné nakupovat a prodávat ve fyzické podobě. Skladovat ve sklepě nebo někde v komoře několik bušlů obilí, kávy, případně jiných zemědělských plodin, ovšem ztrácí smysl. Investoři proto využívají při obchodování se zemědělskými komoditami hlavně nejrůznější termínové obchody (futures, opce nebo další deriváty – viz slovníček) – na jednotlivé komodity i nejrůznější komoditní indexy. Podobné obchody vyžadují alespoň desítky tisíc korun.
Jde zpravidla o krátkodobé spekulace, které jsou určeny pro zkušenější investory. Běžný investor by měl využít spíše klasických nákupů a prodejů nejrůznějších komoditních indexů, do nichž s oblibou investují i některé fondy. Stejnou službu mu nabízejí rovněž vybrané investiční certifikáty, nebo Exchange traded funds (ETF), jinak řečeno indexové akcie či fondy.
V Londýně se například obchodují speciální komoditní ETC ((Exchange traded commodities), které je možné nakoupit nebo prodat za pár liber. Kromě toho si může investor koupit akcie společností, jejichž aktivity jsou vázány na zemědělské komodity.
Před časem bylo na pražské burze možné obchodovat s investičními certifikáty na pšenici, aktuálně zde bohužel žádné korunové certifikáty na zemědělské komodity nenajdete. Kdo chce obchodovat se zemědělskými investičními certifikáty, může si je koupit v zahraničí, kde jsou ale nabízeny v dolarech či eurech. Korunový investor musí vzít v úvahu měnové riziko. Řadu těchto instrumentů je možné snadno koupit přes Brokerjet České spořitelny.
Na českém trhu najdeme i komoditní fondy, denominované v korunách. Další nabízejí zahraniční správci. Speciální fondy, které se orientují výhradně na zemědělské komodity, však zatím na domácím trhu chybí.
Pokud bude z řady citovaných důvodů (růst počtu obyvatel, stoupající spotřeba v Číně, Indii a dalších zemích, klimatické změny aj.) cena zemědělských komodit dlouhodobě růst, jistě tomu bude odpovídat i daleko širší nabídka fondů a dalších investičních instrumentů, vázaných na zemědělské komodity. Mnohé nasvědčuje tomu, že jen málo jiných investic nabízí dlouhodobě tak zajímavý potenciál.
František Mašek, www.penize.cz
Slovníček:
Komoditní indexy S&P GSCI a CRB Reuters/Jefferies tvoří pět skupin komodit – energie, drahé kovy, průmyslové kovy, zemědělské komodity a hospodářská zvířata. U indexu S&P GSCI hraje velkou roli energie (70 %), u indikátoru CRB Reuters/Jefferies mají mnohem větší váhu zemědělské komodity, asi třetinovou.
Futures, opce, dále forwardy a swapy patří mezi tzv. termínové obchody. Zjednodušeně řečeno jde o dnes sjednané obchody, které budou vypořádány v budoucnu za předem sjednaných podmínek.
ETF, neboliExchange traded funds, někdy též indexové fondy či akcie, jsou fondy, jejichž složení odráží vybraný akciový nebo jiný index.
Investiční certifikáty jsou zvláštní typ dlužního úpisu vydávaný emitenty, hlavně bankami. Tento cenný papír lze koupit a prodat na burze, nebo přes emitenta. Podkladovými aktivy IC jsou nejčastěji akciové indexy, akcie i další investiční instrumenty, jako jsou komoditní indexy. Jejich hodnota vychází z ceny tohoto podkladového aktiva.
Pro členky klubu
