Nečekám ani dováženou inflaci
„Skupinka poměrně známých ekonomů tvrdí, že ekonomika může růst s kladnými úrokovými sazbami i při určitém poklesu cen. Podle většinového názoru lze ale o cenové stabilitě hovořit při růstu cen o jedno až dvě procenta. Pokud jsou ceny na nule, reálně vlastně klesají, což ekonomice škodí, stejně jako větší nárůst cen,“ říká v rozhovoru pro Lady In viceguvernér České národní banky Miroslav Singer.
Hlavním cílem ČNB jako centrální banky je pečovat o cenovou stabilitu. Důležitou roli hraje správné nastavení základních úrokových sazeb. Co tento krok ovlivňuje?
Zjednodušeně řečeno vše. Ve velké míře jde o klasický vztah nabídky a poptávky, který ovlivňuje složitý komplex záležitostí. Krátkodobě je důležité, jak centrální banka čte vývoj cen na rok či rok a půl, což je období, na které cílíme inflaci. Silný vliv má pochopitelně reálná ekonomika, dále kurzový výhled a obecně vztahy k zahraničí. V ČR hrají daleko větší roli než v některých zemích ceny komodit, hlavně ropy a potravin. Nejsme bohatí jako třeba Němci, takže utrácíme víc za potraviny. Důležitý je samozřejmě i vývoj úrokových sazeb u našich kolegů. Hlavně Evropské centrální banky a amerického Fedu. Evropskou centrální banku nemusí příliš zajímat, co udělá ČNB, my se o výhled kroků ECB zajímat musíme.
Proč se liší základní úrokové sazby v ČR se v porovnání s eurozónou, USA či jinými státy? Hraje tu roli i snaha držet stabilní kurz koruny k euru či dolaru?
Poměrně malou. Kurz koruny je významným, nikoli však určujícím vstupem. Rozdíly mezi úrokovými sazbami u nás a v zahraničí tedy hlavně ovlivňuje výhled cenových tlaků. Pomocí výše úroků přitom do určité míry působíme i na kurz. Čím jsou nižší, tím obvykle atraktivita měny klesá. A naopak. Nejde o to, že chceme držet určitou kurzovou hladinu, pro nás je důležitý nový inflační cíl - aby byly ceny za rok či za rok a půl po zavedení tohoto cíle co nejblíže dvěma procentům. Nezaměřujeme se však na cílování klasické inflace, ale na to, co z ní zbude po očištění primárně od daňových změn (ty si vyžaduje pokračující konvergence sbližování úrovně starých a nových členských zemí EU).
Úrokové sazby jsou nízké. Očekává se nicméně, že v řadě zemí půjdou nahoru. Kdy by měly začít růst?
Až přijde oživení ekonomiky a cenové tlaky. Hovoří se o tom, že ekonomika USA vzroste za loňské čtvrté čtvrtletí o 5 procent. V Evropě i díky posilování eura k dolaru, které negativně ovlivňuje export, nic takového vidět není. Možná bychom měli poděkovat Řekům, že srazili jeho kurz. Pokud jsou ve velkých evropských ekonomikách náznaky oživení, tak především v zemích, které pocítily krizi jako první a po předchozím silném oslabení mají výrazně slabší měnu, což je primárně Velká Británie.
Dá se hovořit o zdravé výši úrokových sazeb?
Skupinka poměrně známých ekonomů tvrdí, že ekonomika může růst s kladnými úrokovými sazbami i při určitém poklesu cen. Podle většinového názoru lze ale o cenové stabilitě hovořit, když ceny rostou o jedno až dvě procenta. Pokud jsou na nule, reálně vlastně klesají, neb statistiky neumí zachytit růst kvality produktů. ČNB se již 11-12 let snaží cílovat inflaci. Snaží se tedy řídit úrokové sazby tak, abychom se co nejlépe trefovali do inflačního cíle, který nyní činí 2 procenta.
V letech 2010 a 2011 má tedy činit míra inflace 2 procenta. Nehrozí nám ale později hyperinflace?
Zatím nevidím žádné velké inflační tlaky, abych se musel obávat, že dvouprocentní cíl nesplníme, natož měli v nejbližších dvou letech hyperinflaci. Dlouhodoběji – třeba za čtyři až pět let a dál – se může stát leccos.
Má stanovená dvouprocentní inflace nějaký vliv na růst české ekonomiky?
Vývoj české ekonomiky nyní primárně ovlivňuje globální recese, která dramaticky snížila poptávku po našich výrobcích, což nám drasticky podvazuje exporty, jež jsou pro nás velmi významné. Jsme v evropském kontextu otevřená průmyslová exportující ekonomika. Když celosvětově vypadne 25 procent poptávky průmyslu, třeba proto, že ta poptávka neměla reálný základ, což nemohl nikdo tušit, je to problém.
Jak by se měl vyvíjet hrubý domácí produkt Česka v nejbližších letech?
Umím si představit růst až kolem dvou procent, byť je tato instituce (ČNB) skeptičtější. Pro nás je důležitá konjunktura v Evropě. Poslední data v ČR nebyla moc pozitivní – někde mezi jedním a dvěma procenty. Je tu ještě vliv krize a cyklů. Některá čtvrtletí loni nebyla tak slabá, jiná ano, takže letos může česká ekonomika v některých čtvrtletích růst o více než dvě procenta a v jiných o nulu až procento. To je vlastně to slavné W (po krátkém oživení ekonomika znovu oslabí a až pak přijde její skutečný růst).
Na závěr mám otázku z jiného soudku. Pěstujete víno. Doporučil byste je jako alternativní investici?
Ne. Víno je koníček, nikoliv investice. Kdo si to plete, musí být hodně bohatý. Umím si představit, že si titán amerického průmyslu koupí jako zábavnou investici dobré italské víno, či ještě lépe vinohrad v Toskánsku nebo Francii. Pro menší investory to ale žádná alternativní investice není. Zato zábava je to znamenitá pro každého s neprokouřenými chuťovými buňkami.
Únor 2010, František Mašek, www.peníze.cz
Pro členky klubu
