Pohlednice z USA: akciové trhy a jejich historie
Akcie jsou tradiční složkou portfolia, která dlouhodobě vynáší relativně vyšší zisky než dluhopisy, současně ale za vyššího rizika. Výhodou investice do akcií je možnost velkého výběru – ať už indexů, sektorů, skupin akcií se společnou charakteristikou, jednotlivých titulů, ale také třeba akciových derivátů, jakými jsou například opce a ETF*. Mezi největší akciové trhy patří bezesporu ten americký.
Nejznámější americkou akciovou burzou je New York Stock Echange (NYSE). Ta je – co se týče objemu obchodů i tržní kapitalizace veřejně obchodovaných firem (ke konci loňského roku to bylo přes 14 bilionů dolarů) – největší na světě. Díky tomu také často udává směr globálního obchodování. Není proto překvapením, že je ve světě vývoj akcií v USA tolik sledován.
Stručná historie NYSE
Původ NYSE se dá vystopovat až do konce 18. století, tehdy ještě pod názvem New York Stock & Echange Board. Velký rozvoj zaznamenala koncem 19. století, což je období v americké ekonomice známé velkou konsolidací podniků a také působením osobností, jakými byli například John Davison Rockefeller, Daniel Guggenheim a další. Díky tomu se několikanásobně zvýšil objem obchodování, a jelikož burza potřebovala růst, přestěhovala se v roce 1903 do nové budovy, která v té době měla největší užitnou plochu ve městě a stála 4 miliony tehdejších dolarů. Na tomto místě sídlí dodnes, i když už obklopena dalšími budovami burzy s kancelářemi a prostory pro obchodování.
Dnes se na burze obchoduje v průběhu týdne od 9:30 do 16 hodin tamního času. Postupně se upouštělo od původního modelu, kdy se dva obchodníci dohodli „z očí do očí“ přímo na obchodním parketu. Významný posun představovala mobilní bezdrátová zařízení (ta první okolo roku 1995), jež umožňovala obchodníkovi přijímat příkazy rovnou na parketu, a výrazně tak zvýšit objem akcií, které mohl zobchodovat. Od roku 2007 se pak téměř všechny akcie na NYSE dají obchodovat elektronicky na tzv. hybridním trhu. Skrze počítač se tak může zapojit i široká veřejnost.
Hlavní americké akciové indexy
I když má NYSE již přes půl století svůj vlastní souhrnný akciový index NYSE Composite Index, nejedná se právě o ten světově nejznámější. Na amerických akciových trzích dominují dlouhodobě indexy následující:
Dow Jones Industrial Average (Dow Jones) – byl založen roku 1896 editorem Wall Street Journal a zároveň spoluzakladatelem Dow Jones & Company Charlesem Dowem. Pro zvídavé jen doplňme, že Edward Jones byl statistikem a známým prvně jmenovaného. Dow Jones je druhý nejstarší americký akciový index. Přídavné jméno „industrial“ má dnes už pouze historický význam ‒ původně se totiž index vztahoval na těžký průmysl.
Index zahrnuje 30 velkých společností z USA a je cenově vážený, tzn. že jeho hodnota je určena součtem cen jednotlivých titulů vyděleným koeficientem, který se podle potřeby (při rozdělení akcií, dividendách atd.) mění. Nejstarší firmou je General Electric (1907), následovaná Exxon Mobile (1928) a Procter & Gamble (1932); naopak nejmladším nováčkem je UnitedHealth Group (od září 2012).
Standard and Poor's 500 (S&P 500) – skládá se z 500 nejvíce obchodovaných amerických společností. Jde o jeden z nejsledovanějších indexů na světě. Zároveň je často považován za reprezentativní indikátor stavu amerického akciového trhu a ekonomiky USA (National Bureau of Economic Research zařadila index mezi předstihové indikátory ekonomického cyklu). Index je udržován společností Standard & Poor's, což je divize společnosti McGraw-Hill, a v současné podobě existuje od roku 1957. Jeho hodnota se počítá tzv. free-float tržně váženou metodou, která zohledňuje jak velikost firmy (měřenou tržní kapitalizací), tak i podíl akcií určených k běžnému obchodování. Dosavadní historické (intraday) maximum bylo stanoveno roku 2007 na 1 565,15 bodech.
V současné době má největší váhu technologický sektor (asi pětina na celém indexu), v čele s firmami jako Apple, Google, Microsoft a IBM. Naopak relativně nejmenší váhu (okolo 3 %) má trio základní materiály, telekomunikace a síťová odvětví.
Nasdaq Composite – zahrnuje akcie (nejen amerických firem) obchodované na burze Nasdaq, především pak růstové s technologicky laděným předmětem podnikání. Index je často spojován s takzvanou „dotcom“ bublinou. Ta index vyhnala z 1 000 bodů (v roce 1995) až na historické maximum 5 048,62 bodů (10. března 2000), které dodnes nebylo překonáno.
Russell 2000 – zahrnuje dva tisíce nejmenších firem z indexu Russell 3000. Jejich celková tržní kapitalizace je okolo 1,26 bilionu dolarů, největší společnost má tržní kapitalizaci „jen“ okolo 5 mld. dolarů a mediánová tržní kapitalizace je přibližně 528 mil. dolarů, čili asi 10 mld. korun. Díky tomu je často používaným srovnávacím indexem pro investice do menších firem. Index se v současnosti nachází jen o jednotky procent pod svým historickým maximem z roku 2007.
GISC aneb jak se dělí ekonomika
Nejpoužívanějším systémem členění sektorů ekonomiky je tzv. Global Industry Classification Standard. Rozděluje ji na 10 sektorů, které se dále člení na odvětví.
Sektory dle GISC (v závorce váha v indexu S&P500):
- energetický (10,8 %) – zahrnuje firmy, které se pohybují okolo energetických surovin, jako je ropa, plyn, uhlí a jiné. Příklady: Exxon Mobile, Chevron Corp, chlumberger;
- materiály (3,4 %) – sem patří nejen široká skupina komoditních firem (těžba, zpracování), ale také chemické společnosti a dále firmy s výrobky z oblastí sklářství, papíru, lesnictví a balení. Příklady: Freeport McMoRan, DuPont, Dow Chemical, Newmont Mining;
- průmyslový (10,5 %) – výrobci investičního zboží, strojů, vojenské techniky, elektrických zařízení a firmy ze stavebnictví a dopravy. Příklady: General Electric, 3M, Caterpillar, Boeing, FedEx Corp;
- spotřebitelský zbytný (cyklický) (10,9 %) – cyklická (tzn. citlivá na ekonomický cyklus) spotřebitelská odvětví, jako například výrobce aut a součástek do nich, zboží dlouhodobé spotřeby do domácností, textilu a vybavení na volný čas. Příklady: McDonald’s, Amazon.com, Home Depot, Walt Disney, Ford Motor, Time Warner, priceline.com;
- spotřebitelský nezbytný (11,3 %) – spotřebitelská odvětví, jež jsou relativně méně citlivá na vývoj ekonomiky. Zahrnuje výrobce a distributory potravin, občerstvení, tabáku, výrobků osobní spotřeby a zboží do domácnosti, které není dlouhodobého rázu. Zároveň sem patří i prodejci léků a sítě maloobchodů. Příklady: Wal-Mart, Procter & Gamble, Coca-Cola Co, Philip Morris Int.;
- zdravotnický (12,0 %) – skládá se ze dvou hlavních skupin: jednu tvoří výrobci zdravotnického zařízení a poskytovatelé služeb ve zdravotnictví, druhou firmy kolem výzkumu, vývoje, výroby a prodeje léků a biotechnologických výrobků. Příklady: Johnson & Johnson, Pfizer, Merck & Co, Biogen Idec.;
- finanční sektor (14,4 %) – firmy z oblasti bankovnictví, financování hypoték, spotřebitelských financí, investičního bankovnictví, brokerství, správy a uchování aktiv, finančních investic, pojišťovnictví a nemovitostí. Příklady: Berkshire Hathaway, JPMorgan Chase, Wells Fargo, Banko of America, Citigroup a Goldman Sachs;
- informační technologie (19,8 %) – například softwarové firmy, poskytovatelé IT služeb, internetové společnosti, výrobci hardwaru a IT vybavení; polovodičové firmy. Příklady: Apple, Microsoft, IBM, Google, Cisco Systems, Intel, Visa, eBay, Dell;
- telekomunikační služby (3,2 %) – sem patří jejich poskytovatelé. Příklady: AT&T, Veriyon, Sprint Nextel;
- síťová odvětví (3,7 %) – výrobci a distributoři elektřiny, distributoři plynu a vody. Příklady: Southern Co, Exelon Corp, Americal Electric Power.
Výše uvedené sektory lze souhrnně rozdělit do tří skupin podle citlivosti na hospodářský vývoj ‒ 1. cyklické: energetický, materiály, průmyslový, spotřební cyklické a IT; 2. defenzivní: spotřební nezbytné, zdravotnický, telekomunikační, síťový; 3. finanční sektor se kvůli své atypičnosti uvádí samostatně.
Současný pohled
Americké indexy jsou v současnosti ovlivňovány diskusí kolem tzv. fiskálního útesu. Zkráceně řečeno, pokud se republikáni a demokraté do konce roku nedohodnou, spustí se rozpočtové úspory v celkovém objemu okolo 600 mld. dolarů. Což by mělo tvrdý dopad na vývoj americké ekonomiky v příštím roce. I když to vypadá, že obě strany nakonec dohodu naleznou (co se týče jednotlivých kapitol, k úsporám ale dojde nejspíš i tak, jen v menším objemu), bude znovuzvolený prezident pravděpodobně více než v minulém volebním období tlačen k úsporám a to může mít negativní vliv na trh práce (a tím i na spotřebu) i investice.
Vzhledem k tomu se nyní jen těžko hledají investiční strategie napříč sektory a nutí to k pohledu na jednotlivé firmy. Zajímavými se nyní jeví třeba akcie společnosti Apple, které nedávno zaznamenaly ostrý pokles. V tom už se ale zřejmě odráží očekávání nižších marží, na druhou stranu by firmě měl pomoci stále rostoucí distribuční řetězec, díky němuž se výrobky této firmy dostanou k ještě většímu počtu zákazníků. Pozitivně jsou také vnímány energetické firmy Chevron a Exxon Mobil, kterým pomáhá jak jejich globální působnost, segmentová diverzifikace a velikost dle tržní kapitalizace, tak také v současnosti zvýšené ceny ropy a rozumné ocenění.
Martin Krajhanzl, analytik – ekonom České spořitelny
--------------------------------------------------
* ETF (Exchange Traded Funds) jsou indexové fondy, které kopírují vývoj podkladového indexu. Umožňují tak prostřednictvím investice do jednoho instrumentu kopírovat vývoj celého akciového indexu. Pro investora z toho vyplývá výhoda, že nemusí investovat do každého titulu z báze indexu zvlášť.
Pro členky klubu
