Biotechnologie - sázka na budoucnost?
Biotechnologie se snaží využít chemické procesy, které jsou vlastní lidským buňkám, k průmyslové výrobě terapeuticky aktivních proteinů. Tato metoda není nikterak nová. Lidstvo už po tisíce let využívá například chemické procesy mikroorganismů k tomu, aby pomocí kvašení vyrábělo alkohol. Velký rozmach tohoto sektoru nastal počátkem 80. let, kdy se vědcům podařilo izolovat jednotlivé geny, jejichž informace se překódují do specifických proteinů. Tyto izolované geny jsou vkládány do genetického materiálu rychle se dělících buněk, čímž může docházet k produkci komerčních kvantit léků na proteinové bázi. Takto vyráběné monoklonální protilátky se schopností cíleně ovlivnit proces výroby nových buněk fungují podobně jako protilátky vytvářené vlastním imunitním systémem člověka v reakci na přítomnost cizích částic (nemoc).
První úspěchy biotechnologických společností
Tyto objevy umožnily navrhovat a testovat nové léky, které se dokážou dostat na místa, kam se původní farmaceutické léky (tzv. malé molekuly) vyráběné klasickými chemickými postupy dostat nedokázaly, a bojovat tak s nemocemi, na něž dosud neexistovala žádná léčba. Díky tomu patří aktuálně sedm nejlepších biotechnologických léků mezi deset nejprodávanějších. Farmaceutické společnosti také alokují stále více prostředků do vývoje biotechnologických léčiv, respektive přebírají mladé biotechnologické společnosti. Přes všechny tyto dosavadní úspěchy stále zůstává mnoho nemocí neléčitelných, a proto je zde i prostor pro nalezení nových, účinnějších léků, které budou také komerčně úspěšné.
V uplynulých dvaceti letech zaznamenal tento sektor vysoké tempo růstu tržeb, který ještě v roce 2007 dosahoval patnáct procent. Přes zákonité zpomalení ale lze s vysokou pravděpodobnosti říci, že ještě v příštích deseti až patnácti letech bude tento růst vysoce nadprůměrný a bude nejspíše dosahovat vysokých jednociferných hodnot. Uvedený sektor se stále nachází v období dynamického růstu a pro mnohé společnosti představuje úspěšné dovršení klinických testů vstup mezi vysoce ziskové společnosti. V indexu Nasdaq Biotech Index (který je i srovnávacím indexem fondu ESPA Stock Biotech) je zahrnuto 120 společností a pouze osmnáct z nich má aktuální tržby větší než 500 milionů amerických dolarů, což je považováno za hranici úspěšného léku.
Dobrých zpráv bývá málo, ale jsou velmi důležité
I když jsou biotechnologické léky schopny dostat se na místa, kam se tzv. malé molekuly dostat nedokázaly, zůstává proces vývoje a testování nových léčiv stále poznamenán vysokým podílem preparátů, které se buď ukážou být neúčinnými, nebo mají příliš mnoho nežádoucích vedlejších účinků. Pouze jeden ze šesti potenciálních léků, které vstoupí do druhé fáze klinických testů (každý lék musí absolvovat celkem tři fáze klinického testování), bývá schválen regulačním úřadem a dostává se do prodeje. Komplikovaný chemický proces, který probíhá v lidském těle, totiž stále není dostatečně zanalyzován.
Velmi dobrá výkonnost tohoto sektoru v posledních patnácti měsících je důsledkem pokračujícího přísunu pozitivních zpráv. Nedávno bylo schváleno několik nových průlomových preparátů. Například první léky v podobě tablet na roztroušenou sklerózu od společností Novartis a Biogen IDEC umožní mnoha pacientům – kromě vyšší účinnosti – ulevit si od každodenních injekcí. Společnost Vertex zase v loňském roce uvedla na trh první lék na cystickou fibrózu, který zatím pomáhá jen malému počtu pacientů (asi 4 procentům) s jednou genetickou mutací této nemoci. Nicméně výsledky nedávných pokročilých klinických testů kombinace tohoto léku s dalšími dávají nadějí, že bude brzy k dispozici pomoc i pro ty pacienty, kteří trpí jinou genetickou mutací této nemoci. A po dlouhé době i mnoha nezdarech jiných léčiv prošel úspěšně klinickými testy nový lék od společnosti Celgene na rakovinu slinivky.
Naděje pro nemocné, šance pro investory
Z dalších pozitivních zpráv v posledních patnácti měsících lze vyzvednout dva léky. V raných fázích klinických testů byly zveřejněny velmi pozitivní výsledky, které dávají naději pacientům dvou nejvážnějších vzácných dětských genetických degenerativních nemocí, na něž dosud žádná medikace neexistovala.
Lék eteplirsen společnosti Sarepta Therapeutics, který má za sebou úspěšné testy v druhé fázi klinického výzkumu pro léčbu Duchenneho svalové dystrofie, funguje na bázi metody vynechání exonů, což jsou části DNA obsahující genetickou informaci. Při přenosu genetické informace umožní eteplirsen přečíst informaci bez genetické mutace způsobující tuto nemoc a tělo pacienta opět začne produkovat potřebný protein dystrophin. Bez jeho přítomnosti dochází k postupnému ochabování kosterního svalstva a postižené děti bývají zhruba od deseti až dvanácti let odkázány na používání invalidního vozíku. Eteplirsen byl vyvinut na léčbu mutace exonu 51, jež je jednou z nejčastějších forem této nemoci, nicméně Sarepta Therapeutics má již v předklinické fázi výzkumu další léky na bázi této technologie pro léčbu dalších existujících mutací. O závažnosti této choroby a velmi dobrých výsledcích testů svědčí i to, že americký regulátor v současnosti zvažuje možnost schválení tohoto léku, aniž by musel předtím projít nezbytnými testy v konečné třetí fázi klinického výzkumu.
Na podobném principu funguje také preparát SMNRx vyvíjený partnery ISIS Pharmaceuticals a Biogen IDEC, který by měl pomoci dětem postiženým spinální svalovou atrofií, což je nejvážnější genetická dětská smrtelná nemoc. Nedávno zveřejněné výsledky první fáze klinických testů dávají velkou naději na celkový úspěch tohoto léku.
Výše zmiňované léky tvoří jen malou část pozitivních zpráv, které v uplynulých patnácti měsících dokázaly přebít stále ještě výrazně větší množství klinických testů, které skončily neúspěšně. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měly pozitivní zprávy ustávat. Aktuálně probíhá řada nadějných klinických testování, jejichž pozitivní výsledky by investoři ocenili dalším růstem cen akcií.
Investiční strategie fondu ESPA Stock Biotech
Budoucnost sektoru biotechnologií a možnosti zajímavého růstu tržeb a expanze biotechnologických společností vytváří prostor pro atraktivní investiční příležitost. Klasickým sektorovým fondem stavícím na tomto příběhu je ESPA Stock Biotech. Cílem obou manažerů fondu je investovat tak, aby se fond podílel na tomto dlouhodobě nadprůměrném růstu. Investuje do široce diverzifikovaného portfolia, které z velké části kopíruje zvolený srovnávací index Nasdaq Biotech Index (NBI). Při skladbě portfolia vybírají přibližně ze 150 společností, tj. kromě všech 120 firem obsažených v indexu NBI sledují dalších 30 perspektivních subjektů.
Aktivní správa je prováděna převažováním, resp. podvažováním jednotlivých pozic vůči složení srovnávacího indexu na základě fundamentální analýzy. Počet odlišných pozic (tj. takových, kde se procentní podíl jednotlivé akcie na fondu odlišuje od procentního podílu na srovnávacím indexu) je vysoký, s tím, že míra odlišení je spíše nižší. Pozitivní sázky (tj. převážení se vůči procentnímu podílu na srovnávacím indexu) jsou zejména investice do dlouhodobého růstového potenciálu již schváleného léku, kdy častokrát po tomto jeho schválení dochází k vybírání předchozích zisků investorů spekulujících na pozitivní výsledek klinických testů. A pak také investice do technologických platforem některých společností, kde fond věří v úspěšné zopakování předchozích výsledků ve vývoji léků. Naopak negativní sázky jsou většinou tvořeny nižším nebo neexistujícím podílem takových společností, u nichž nevěří v konečný úspěch aktuálně klinicky testovaného léků (i s ohledem na výše popsanou statistiku úspěšnosti klinických testů). Všechny sázky jsou spíše výhledového charakteru s cílem podílet se na zhodnocení kurzů jednotlivých akcií dlouhodobě a překonávat tak srovnávací index NBI.
S ohledem na to, že se podnikatelský model příliš neliší v rámci sektoru (úspěšné společnosti mají zpravidla velmi podobnou nákladovou strukturu a úroveň ziskových marží), sleduje fond z finančních ukazatelů zejména vývoj odhadů budoucích tržeb nově na trh uváděných léků a pak ukazatel poměru tržní kapitalizace k těmto očekávaným tržbám. Klíčovým faktorem pro úspěch fondu je však přijít na to, který lék bude ve vývoji úspěšný a který ne. Proto většinu času tráví oba manažeři analýzou nefinančních informací. Čerpají ze zpráv o společnostech, které poskytují analytici nejlepších brokerských společností působících v tomto segmentu, jako jsou Leerink Swann, Cowen, Sanford C. Bernstein, William Blair a J. P. Morgan. Každoročně se účastní několika investorských konferencí v USA, kde mají možnost přímo se setkat s managementy jednotlivých společností i sledovat různé terapeutické panely, v rámci kterých diskutují přední medicínští odborníci o šancích jednotlivých léků na úspěch.
Společnosti, do nichž fond investuje, jsou obchodovány v USA a riziko negativního vývoje měnových kurzů není zajišťováno. Proto má na vývoj hodnoty podílového listu vliv také vývoj měnového kurzu amerického dolaru k české koruně. Podle přesvědčení manažerů fondu bude dlouhodobý růstový potenciál tohoto sektoru tažený objevováním nových léků na dosud neléčitelné nemoci dostatečně silný, aby eliminoval případný negativní efekt oslabování amerického dolaru vůči české koruně, a umožnil tak i korunovým investorům podílet se na dlouhodobém růstu tohoto skutečně perspektivního sektoru.
Harald Kober a Ján Hájek, spolumanažeři fondu ESPA Stock Biotech
Slovníček:
Akciový index NASDAQ je největší ryze elektronický burzovní trh v USA s více než 3 900 kótovanými společnostmi. NASDAQ Biotech Index, který je jeho součástí, v sobě zahrnuje cenné papíry společností ze sektoru biotechnologií a farmacie.
Fundamentální analýza – jejím cílem je zkoumání a nalezení základních a podstatných faktorů, jež ovlivňují kurz akcie konkrétního podniku, případně se snaží přímo odhadnout takovou výši kurzu akcie, která by všechny tyto podstatné faktory brala v úvahu, tzv. vnitřní hodnotu akcie. Porovnáním této vnitřní hodnoty s aktuální tržní hodnotou pak lze určit, zda je akcie podhodnocena, či nadhodnocena.
Pro členky klubu
