Investice ze zlata
Zlato je již od nepaměti považováno za jeden ze základních instrumentů pro uchování reálné hodnoty majetku. Bylo, je a bude měřítkem bohatství. Jeho hodnota, a tudíž i cena vždy dramaticky roste v čase ekonomické nebo politické nejistoty.
Ne náhodou se například cena za ryzí investiční zlato zvýšila od 11. září 2001 o zhruba 600 procent na současných téměř 1 450 amerických dolarů za trojskou unci (tj. 31 g). Investiční zlato je bezpochyby již po tisíce let prostředkem, který odolává všem zkouškám času, a bez nadsázky je jeho nákup tím nejlepším a zcela nejspolehlivějším dlouhodobým zajištěním proti měnovému znehodnocení inflaci.
Hodnota zlata se v čase nemění
Před dvěma tisíci let, v časech prvního římského císaře Augusta, jste si za zlato o hmotnosti jedné unce mohli koupit sukni, sandály a ramenní šerpu. To vše nejvyšší kvality. Na konci americké války za nezávislost, v roce 1783, jste za tutéž unci zlata pořídili kvalitní oblek, boty a pásek. V roce 1898 při ukončení španělsko-americké války byste za zlatou unci nakoupili to samé luxusní zboží. Když v roce 1945 skončila druhá světová válka, i tehdy mělo zlato o zmíněné váze stejnou kupní sílu: mohli jste si za ni pořídit kvalitní oblek i s doplňky. A hodnota zlata v roce 2013? Trojská unce zlata odpovídá přibližně 29 tisícům korun, které i dnes můžete vyměnit za kvalitní oblek, boty a pásek.
Před první světovou válkou byl základní týdenní plat amerického obchodníka přibližně 25 dolarů, což odpovídalo zhruba 1,2 unce zlata. V roce 2008 vydělával přibližně 900 až 1 000 dolarů týdně, tedy asi 1,1 unce zlata. Základní model vozu Ford Model T stál před 80 lety kolem 280 amerických dolarů, což bylo asi 14 uncí zlata. Podíváme-li se na cenu vozu Ford Focus prodávaného ve Spojených státech v roce 2011, která byla přibližně 19 tisíc dolarů, zjistíme, že objem zlata v této hodnotě je podobný, tedy zhruba 11 a půl unce.
Z hlediska kupní síly si tak jedině zlato udržuje svou reálnou hodnotu v průběhu času a jeho cena roste zhruba stejným tempem jako devalvace papírové měny.
Proč investovat do zlata?
Vlády znehodnotí naše peníze, aby splatily své rekordní dluhy, mohou peníze i tisknout. Ale zlato vytvořit neumí. Zásoba papírových peněz může být nekonečná (?), zásoba zlata je však extrémně omezená a je obtížné ho vytěžit. Ronald Stöferle, odborník na komodity Erste Group Bank, uvádí jako důvod příznivého vývoje ceny zlata relativní nedostatek tohoto drahého kovu v porovnání s bankovkami, které lze libovolně tisknout. „Zlatu je přikládána taková hodnota proto, že jeho roční produkce je ve vztahu k zásobám tak nízká. Zásoba zlata roste pouze asi o 1,5 procenta ročně, zatímco peněžní agregáty rostou v porovnání s tím několikanásobně“.
Zlato by si mělo vést dobře, i když akciové trhy padají. Dokazuje to třeba cena jiného drahého kovu, stříbra, která se víc než zdvojnásobila mezi lety 1932 a 1936 během Velké hospodářské deprese, kdy byla hodnota zlata fixována. Další „medvědí trh“, tedy období, kdy akciové trhy dlouhodobě klesaly, nastal mezi lety 1968 a 1980. Stříbro skočilo ze dvou dolarů na vrchol blízký 50 dolarům.
Cena zlata stoupá během inflace i během deflace. Zlato představuje ochranu před inflací. Jeho cena stoupá s klesající hodnotou dolaru. Ale co mnoho lidí nechápe, je fakt, že zlato si povede dobře i při deflaci, když centrální banka sníží úrokové sazby a divoce se tisknou peníze (tj. tvorba inflace), aby se ekonomika dostala z deflační pasti. Vzniklá nejistota zase podporuje investice do zlata. To vše zvyšuje jeho atraktivitu coby stabilního prostředku vytváření úspor právě v ekonomicky nejistých dobách. „Evropská centrální banka snížila úroky na historické minimum a na této úrovni pravděpodobně ještě dlouho zůstanou. Záporné reálné úroky znamenají pro zlato dokonalé prostředí,“ vysvětluje Ronald Stöferle.
Zlato snižuje investiční riziko v portfoliu. Je totiž částečně negativně korelováno s dalšími aktivy, jako jsou akcie či dluhopisy. Cena zlata se tedy vyvíjí při různém tržním vývoji odlišně od akcií a dluhopisů, což více rozkládá tržní rizika investičního portfolia a dodává mu další potenciál výnosu.
Investice do zlata není pro každého
Zlato je spíše komodita zajišťující než investičně růstová. Jeho přirozená hodnota v portfoliu by měla tvořit pět až deset procent a nezáleží, zda se rozhodnete investovat sto tisíc, nebo milion korun. Investice do zlata je vhodná pro všechny dynamičtěji orientované investory, kteří již mají alespoň malé zkušenosti s akciemi či akciovými fondy. Důvodem je vyšší kolísavost ceny. Ti, kdo jsou zvyklí pouze na stabilní výnos na termínovaných vkladech, nesou i mírný pokles ceny zlata velmi těžce. S malým kapitálem, řádově v tisících korunách, by se investoři neměli pouštět do individuálního obchodování na burzách, ale raději by měli peníze svěřit nějakému fondu.
Myslet si, že se dá na zlatě rychle vydělat, je zavádějící. Je to investice dobrá, ale dlouhodobá. Dokáže však velmi efektivně chránit před inflací. Fyzické zlato se také často dědí z generace na generaci. Kdo se rozhodne do zlata investovat, má několik možností.
Nejčastějším a nejoblíbenějším způsobem je nákup fyzického zlata, tedy slitků, cihliček či mincí. Z pohledu investora je nejzajímavější takzvané investiční zlato, z něhož se neplatí daň z přidané hodnoty. Fyzický kov slouží výhradně k zajištění části úspor proti inflaci. Nic víc, nic míň.
Vybrat si také můžete některý z investičních certifikátů, které cenu zlata kopírují, nebo takzvaných ETF (Exchange traded funds), jež zlato skutečně fyzicky nakupují, takže jsou kryté hodnotou zlata. Investovat lze také třeba do akcií firem zabývajících se produkcí zlata.
Novinka v České spořitelně – investiční zlato ve formě zlatých slitků
V období turbulentních finančních trhů zlato znovu získává na atraktivitě coby bezpečné aktivum. Česká spořitelna se proto rozhodla reagovat na tuto skutečnost a od července 2012 nabízí svým klientům možnost koupit si zlaté slitky společnosti MÜNZE ÖSTERREICH. Ty spořitelna prodává ve třech variantách: s hmotností 10, 50 nebo 100 gramů. Jejich cena se mění každý den v závislosti na aktuální ceně zlata a je uvedena v kurzovním lístku na www.investicnicentrum.cz. Aby byla garantována pravost a vysoká hodnota slitků, začala společnost MÜNZE ÖSTERREICH podle standardu „Good Delivery“ spolupracovat při jejich výrobě se švýcarským podnikem ARGOR-HERAEUS SA, čímž je zaručena nejvyšší kvalita. Na slitcích je také řada ochranných prvků jako je logo společnosti MÜNZE ÖSTERREICH, na 10 g je navíc umělecká ražba lipicánského koně tzv. KINEGRAMTM, údaj o hmotnosti a ryzosti slitku (999,9 Au) – a značka zkušebny a tavírny společnosti ARGOR-HERAEUS SA. Každý slitek je navíc označen individuálním číslem jako unikátní kus.
Milan Vávra, produktový manažer, Česká spořitelna
//box – slovník//
Inflace je nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. Ekvivalentně lze inflaci definovat jako snížení kupní síly peněz.
Deflace je absolutní meziroční pokles cenové hladiny v ekonomice. Obvykle se měří indexem spotřebitelských cen.
Deflační past
Pokud krátkodobá deflace trvá příliš dlouho, může se rozvinout až v deflační spirálu či deflační past. Průběh je pak následující – klesají ceny, což vede ke snížení tržeb a případně zisků podnikatelské sféry, která tak musí snižovat náklady. Ovšem snížení nákladů vede k růstu nezaměstnanosti (propouštění lidské síly) nebo ke snížení mezd zaměstnanců. Oba tyto faktory – růst nezaměstnanosti i pokles mezd – pak sníží poptávku domácnosti po zboží a službách, což trh tlačí opět ke snižování cen atd. ve spirále se stále rychlejším tempem.
Negativní korelace je záporná závislost – když hodnota jedné veličiny roste, hodnota druhé klesá.
Pro členky klubu
