Ministerstvo řídí, ČNB hlídá a pokutuje
Ministerstvo financí i Českou národní banku (ČNB) zná určitě každý. Víte ale, jaká je jejich úloha na českém finančním trhu a co vše patří například do působnosti Centrálního depozitáře cenných papírů či Asociace pro kapitálový trh? Nebo kde si je možné stěžovat, pokud máte pocit, že vás poškodila společnost, která vám poskytla půjčku? Pro lepší orientaci přinášíme stručný přehled činností nejdůležitějších institucí působících na tomto trhu.
Pilířem českého finančního trhu jsou podobně jako v jiných zemích Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka. První z nich se podílí na koncepci politiky finančního trhu, ale také bankovnictví, stavebního spoření, družstevního peněžnictví a na dohledu nad tímto trhem, a to jak v České republice, tak i ve vztahu k zahraničí a nejvýznamnějším mezinárodním institucím. Má na starosti rovněž ochranu spotřebitele. Jedním z úkolů ministerstva je proto snažit se zvyšovat finanční gramotnost českých obyvatel, která v poslední době pronikla i do škol. Hraje také rozhodující roli při přípravě a koordinaci nejdůležitějších právních norem, především zákonů upravujících jednotlivé oblasti českého finančního trhu.
Spory pomůže řešit arbitr
Ochranu spotřebitele, která umožňuje mimosoudně a rychle řešit spory občanů s různými institucemi, má na starosti finanční arbitr. Sídlí v budově Ministerstva financí a v jeho pravomoci je řešit spory týkající se platebních služeb, v první řadě platebních karet, ale také spotřebitelských úvěrů nebo kolektivního investování, což se vztahuje na investiční a podílové fondy. Kancelář finančního arbitra naopak prozatím nemůže pomoci při řešení sporů, jež se týkají pojištění, penzijního připojištění, finančního poradenství nebo které souvisejí se směnárenskou činností. Ty musí poškozený řešit soudně nebo se obrátit na jinou instituci. Finanční arbitr mu poradí, o jakou jde.
Ministerstvo financí spolupracuje s řadou institucí, především s ČNB. Ta se často významně podílí na přípravě zákonů týkajících se finančního trhu a vyhlášek, které s uvedením těchto zákonů do praxe bezprostředně souvisejí. Centrální banka hraje rozhodující roli v oblasti dohledu, a to nad bankami a kapitálovým trhem. Dohlíží rovněž na činnost pojišťoven, penzijních fondů, družstevních záložen, směnáren a institucí působících v oblasti platebního styku. Jejím cílem je stanovit taková pravidla, která zajišťují stabilitu ve jmenovaných oblastech.
Významnou součást činnosti ČNB proto tvoří registrace, ale také udělování licencí subjektům, které chtějí působit na českém trhu, včetně postihu společností nebo jednotlivců, kteří porušují stanovená pravidla. Součástí dohledu je kontrola, zda o sobě společnosti, které na tomto trhu působí, poskytují řádně a včas dostatek informací, a také varování před různými firmami nebo jedinci, kteří na trhu působí bez platné licence. Stále častěji se to týká společností se zahraničním domicilem, které v České republice nabízejí různé finanční služby, případně produkty bez platné licence prostřednictvím internetu. Při této činnosti ČNB spolupracuje se zahraničními regulátory a publikuje jejich varování.
Kontroluje také činnost dvou regulovaných trhů, které u nás existují. Konkrétně pražské burzy a RM-Systému, původně mimoburzovního trhu, který se rovněž přeměnil na burzu.
Pražskou burzu koupila v listopadu roku 2008 Vídeňská burza. Burza cenných papírů Praha (BCPP) je tak součástí skupiny středoevropských burz CEESEG, do níž kromě vedle dvou zmíněných trhů patří také Budapešťská a Lublaňská burza. Dceřinou společností BCPP je Středočeská energetická burza.
Na burze, která 6. dubna oslaví 20. výročí zahájení obchodů, je možné obchodovat s akciemi, dluhopisy, kupony z dluhopisů, certifikáty a warranty, což jsou vlastně finanční deriváty. Prostřednictvím členů burzy na ní může elektronicky obchodovat každý. Zásluhou těchto obchodů je možné stanovit cenu aktiv – akcií, dluhopisů a dalších instrumentů, s nimiž se na pražské burze obchoduje. Úlohou burzy je také pomoci společnostem najít zdroje pro jejich financování, a to prostřednictvím uvedení jejich akcií na burzu neboli takzvanou primární emisí akcií. To se ovšem na pražské burze v poslední době příliš nedaří.
V RM-Systému se začalo obchodovat s cennými papíry 24. května 1993. Umožňuje obchodovat s akciemi, dluhopisy a certifikáty. Počet akciových titulů je na tomto trhu větší než na pražské burze. Obchoduje se zde jak se zahraničními akciemi renomovaných firem, jako jsou třeba Volkswagen, McDonalds nebo Exxon, ale také domácími tituly, které nenajdeme na pražské burze. Příkladem mohou být Vítkovice, Pražská energetika, ale také třeba Česká spořitelna, kterou na pražské burze nahradily akcie Erste Bank. Nevýhodou RM-S je nižší objem obchodů s většinou titulů. Jeho role je nicméně obdobná, jako je tomu v případě pražské burzy.
Cenné papíry, s nimiž se obchoduje na burze nebo v RM-Systému, ale také s dalšími, které již investor na těchto dvou trzích nenajde, jsou evidovány v Centrálním depozitáři cenných papírů. Slouží jednak jako centrální registr akcií a dalších cenných papírů, ale zároveň jako místo, kde se vypořádávají jednotlivé obchody. Přístup do centrálního depozitáře je možný pouze přes některého z jeho členů. Těmi jsou banky a obchodníci s cennými papíry a kromě nich také obě burzy, Ministerstvo financí a ČNB, které na činnost depozitáře dohlíží.
Předmětem dozoru centrální banky jsou také další subjekty působící na českém finančním trhu, souhrnně označované za účastníky trhu. Jde o banky, obchodníky s cennými papíry, jednotlivé soukromé investory, pojišťovny, penzijní nebo investiční společnosti a emitenty, tedy společnosti, s jejichž cennými papíry se v ČR obchoduje. ČNB dohlíží na to, zda řádně a včas zveřejňují výsledky hospodaření a další informace, které po nich vyžaduje zákon. A za porušení těchto norem je také přísně trestá. Řadu těchto informací zveřejňuje centrální banka na svém webu. Najdeme zde i pravomocná rozhodnutí o trestech, které banka uděluje.
Lobby, ale i pomoc
Na českém finančním trhu působí také řada profesních organizací. Nemají sice právo vytvářet zákony nebo vyhlášky, případně pokutovat své členy, mohou se však na tvorbě této legislativy významně podílet a zásluhou etických norem nebo etických komisí pomáhat řešit některé problémy spojené s členy této organizace.
Největší správci majetku nebo makléřské firmy praktikující v ČR jsou členy Asociace pro kapitálový trh. Menší obchodníci s cennými papíry jsou sdruženi v České asociaci obchodníků s cennými papíry.
Dalšími významnými profesními organizacemi, které na českém trhu působí, jsou Česká bankovní asociace, Asociace penzijních fondů, Česká asociace pojišťoven, Asociace českých stavebních spořitelen a také Asociace družstevních záložen. Poradenské společnosti, které působí na českém trhu, mají dokonce dvě samoregulující organizace, a to Asociaci finančních poradců a finančních zprostředkovatelů (AFIZ) a Unii společností finančního zprostředkování a poradenství (USF).
I když mají, což je pochopitelné, do určité míry charakter lobbystické instituce, jedno mají společné – svou činností významně přispívají ke kultivaci českého finančního trhu.
František Mašek, Hospodářské noviny
Pro členky klubu
