Co jste chtěli vědět o životním pojištění, ale báli jste se zeptat…
Nečekané komplikace se v životě dějí všem. A nedají se plánovat. Je prozíravé mít finanční rezervu i pojistku, která pomůže překonat složité období. Životní pojištění je ale složitý finanční produkt. Pokud jej špatně sjednáte, platíte i tisícikoruny zbytečně a v těžké situaci vám může být pojistka na nic.
Solidní úspory na horší časy by chtěl mít každý. Řada lidí si kvůli tomu pravidelně spoří a investuje. Samotná finanční rezerva ale nemusí v každé životní situaci stačit. A to ani ta docela vysoká. Mohou se objevit nečekané výdaje za úpravy bytu či se změnou životního rytmu rodiny, která náhle přijde o hlavní zdroj příjmů. Stačí, aby rekonvalescence hlavního živitele trvala pár měsíců či let. Se ztrátou pravidelné mzdy pak rodina musí řešit chod domácnosti, splátky závazků i péči o nemocného a případně i rekonstrukci bytu na bezbariérový.
Kdo má mít pojistku
Životní pojistka se tedy sjednává na zajištění základních rizik. Pro případ, kdy v životě nastane nenadálá událost, jako jsou úraz, dlouhá léčba nemoci, ztráta zaměstnání či smrt člověka, na kterém jsou existenčně závislí další členové rodiny. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů, podle nichž byste se měli rozhodovat, zda si pojištění pořídíte, či nikoliv, tak je analýza dlouhodobých závazků. Do ní je nutné zahrnout nejen ty finanční, jako je hypotéka, úvěr ze stavebního spoření, půjčky či leasingy. Závazkem na řadu let je i péče o nezaopatřené děti, a to včetně plateb školného.
Podle expertů je vhodné sjednat si životní pojištění s narozením dítěte nebo s podpisem dlouhodobého úvěru. Správně nastavené životní pojištění má vždy pokrývat minimálně takovou sumu, jako je výše nesplaceného dluhu, který by v případě smrti dlužníka musela rodina doplatit. Ideální je, když pojistnou částku nastavíte ještě vyšší, aby pozůstalým zbylo načas i na chod domácnosti.
Pojistku nepotřebuje jen málokdo
Lze předpokládat, že když nemáte finanční závazky ani rodinu, životní pojištění pro vás nutné není. To ale platí jen pro ty, kdo „se pyšní“ velkou finanční rezervou nebo příjmy, ať jsou zdraví, či nemocní (např. z tantiém, autorských práv, patentů, nájmů). Takovým finančním polštářem, díky němuž nepotřebují životní pojištění, ale disponují podle průzkumu společnosti Ipsos pro Pojišťovnu České spořitelny jen čtyři lidé ze sta. Jestliže se nemůžete spolehnout na dostatečné finanční zdroje a jste „single“, je vhodné minimálně uvažovat o tom, jak se zajistit pro případ, že byste nemohli kvůli nemoci či úrazu dočasně či už nikdy pracovat a neměli nikoho, kdo by vás finančně podporoval.
Na druhou stranu, pokud za vás může pojišťovna zaplatit výdaje, proč utrácet našetřené peníze.
Dva typy životního pojištění
Základní typy životního pojištění u nás existují dva, a to rizikové a kombinované. Odlišují se v tom, zda kryjí jen rizika, anebo zda k tomu i zhodnocují peníze.
Pokud potřebujete zajistit vysoký úvěr, měli byste se ptát po rizikových životních pojistkách. U nich jdou platby za pojistné přímo na krytí zvolených rizik, především pak na pojištění pro případ smrti z jakýchkoliv příčin, velmi vážná onemocnění, invaliditu či rizika spojená s úrazem (smrt následkem úrazu, trvalé následky, hospitalizace, denní odškodné). V rámci jedné smlouvy je možné pojistit i partnera či děti. Téměř u všech rizikových pojistek ale nespoříte a to, co zaplatíte, jde jen na pojistné. Na konci pojištění proto od pojišťovny peníze nečekejte. (Výjimkou je riziková životní pojistka s dividendou.) U rizikových pojistek tak peníze pojišťovna vyplácí jen v případě, že nastane pojistná událost, tj. smrt, invalidita nebo úraz atd. pojištěného. Cena rizikových pojistek díky tomu bývá nižší než jiné typy.
U ostatních typů životních pojistek vedle pojistného na rizika pravidelně dáváte určitou sumu i do nákupu finančních produktů a s tím souvisejících poplatků. Díky tomu si můžete při splnění podmínek zákona zaplacené pojistné „dát do daní“, což u rizikového pojištění nelze. Mezi kombinované životní pojistky se řadí především kapitálové životní pojištění (KŽP) a investiční životní pojištění (IŽP).
Kapitálové životní pojistky
Ty mohou být zajímavé pro toho, kdo chce pojistkou krýt základní rizika a současně mít jistotu, kolik dostane na konci pojistné doby (= při dožití) anebo kolik dostanou jeho dědicové. Výměnou za to, že vám pojišťovna u těchto pojistek garantuje částku, kterou vám na konci vyplatí, ale nemůžete snadno měnit parametry nastavení pojistky ani aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění. Zhodnocení ovšem musí být minimálně na úrovni státem určené tzv. TÚM (technické úrokové míry). Současně se k tomu ještě připočítávají i podíly na výnosech.
U KŽP si tedy sjednáváte pojištění pro případ smrti nebo dožití a můžete si buď zvolit pojistnou částku stejnou pro obě rizika, nebo si ji nastavit odlišně pro každou zvlášť. Sjednaná pojistná částka pro případ dožití je včetně garantovaného zhodnocení, tedy TÚM. Při předčasném zrušení pojistky ovšem garantované sumy neplatí a většinou obsahují i další poplatky.
Investiční životní pojištění
Vzniklo pro ty, kdo chtějí s pojištěním také investovat s výhledem na vyšší zhodnocení. Pojišťovny vám u něj slibují, že můžete získat i o dost vyšší zhodnocení než u kapitálových pojistek. Jeho výši vám ale negarantují, a tak investiční riziko nesete sami. Máte jistotu jen u částky, kterou by dostali vaši blízcí, pokud byste zemřeli. V případě částky za dožití záleží na tom, jakou zvolíte investiční strategii a jak se bude investičním produktům, jež jsou do ní zahrnuty, dařit. Investiční životní pojistky mají oproti těm kapitálovým zase výhodu, že je můžete v průběhu trvání upravovat podle aktuální životní situace. Jinak si ji nastavíte, když se vám narodí dítě, jinak když koupíte dům na hypotéku.
U IŽP se za pojistné nakoupí podílové jednotky, které pojišťovna uloží na klientův individuální účet. Podílové jednotky pak určují hodnotu individuálního účtu klienta podle zvolené investiční strategie. Obvykle můžete volit mezi konzervativní, vyváženou a dynamickou strategií. Z vašich pravidelných plateb pak jdou peníze na pojistné za rizika, na investice a na související poplatky. Před podpisem smlouvy se proto zajímejte právě o ně. Často vás totiž poplatky placené na IŽP vyjdou dráž, než kdybyste si pořídili jen rizikové životní pojištění a k tomu investovali do podílových fondů. Obvykle je to proto, že platíte poplatky pojišťovně i správci podílových fondů.
Zaplatíte jen jednou
Klasické životní pojistky platíte pravidelně, na trhu ovšem existují i takové, které zaplatíte najednou při sjednání. Tyto jednorázové pojistky bývají zaměřeny na spoření a jako pojištění vás ochrání minimálně. Pokud se pro ně rozhodnete, měli byste je mít jen jako další doplňkovou pojistku k té, která vás a vaši rodinu zabezpečí dostatečně.
Věra Tůmová
BOX 1 – Optimální částka, na kterou se pojistit
Při měsíčním výdělku 20 000 Kč by optimální pojistná částka měla představovat 480 000 až 1 200 000 Kč, tedy 2–5násobek ročního příjmu. Často z objektivních příčin není pojistník schopen takové pojistné částky dosáhnout. V tom případě platí, že lepší nějaké pojištění než žádné. Pokud je však nastavená pojistná částka nízká, bývá pojistné krytí nedostačující. Vždy je třeba myslet na to, že pojistná částka má odpovídat potřebám pojištěného a jeho závazkům (např. v podobě hypotéky) nebo potřebě zajištění rodiny, pokud je pojištěný zároveň jejím hlavním živitelem.
Zdroj: ČAP
BOX 2 – Doporučená doba pojištění
Pro maximalizaci zhodnocení doporučuje Česká asociace pojišťoven dobu trvání pojištění u kapitálových i investičních životních pojistek 10 let a více. Kratší doba pojištění nezaručí vytvoření kapitálové hodnoty (u KŽP) či může vzhledem ke kolísání kapitálového trhu negativně ovlivnit výši zhodnocení (IŽP).
TABULKA 1 – Základní orientace v životním pojištění
Zdroj: ČAP
Pro členky klubu
