Desatero nejčastějších investorských chyb
Každý udělá někdy chybu. Podle hojně citovaného amerického investičního specialisty Neda Davise je ovšem rozdíl v tom, že úspěšní investoři, kteří nakonec vždy zvítězí, dělají jen malé chyby a poražení naopak ty velké. Do které skupiny se zařadíte vy?
Chyby při investování se nevyhýbají žádné skupině investorů. Dopouštějí se jich nejen nováčci, ale velice často i zkušení investoři. Na začátku si přitom téměř všichni říkají, že jim se to rozhodně „nemůže stát“. Praxe ale prokazuje, že to je poněkud zavádějící domněnka. Při investování totiž na každého působí směsice racionálních a iracionálních vlivů a není snadné nenechat se jimi ovlivnit. Pojďme si proto alespoň připomenout, kterých deset chyb dělají investoři patrně nejčastěji a na co si dávat největší pozor.
Chyba č. 1: Investorovi chybí plán
Absence srozumitelné a přesně formulované investiční strategie patří mezi základní přehmaty, kterých se investoři dopouštějí až příliš často. Nevědí, kam směrují ani jak chtějí svého cíle dosáhnout. Výsledkem je, že řadu, ne-li většinu svých investičních rozhodnutí činí potom nahodile a pod vlivem momentálních událostí a nálady.
Před prvním obchodováním by proto měl mít každý jasně stanovený investiční plán. A platí to pro všechny bez ohledu na to, zda realizují obchody sami, či přes prostředníka. Plán by měl vycházet v první řadě z toho, jaký má dotyčný člověk investiční profil, jaké jsou jeho krátkodobé i dlouhodobé cíle a prostřednictvím jakých strategií k nim chce dospět. S tím souvisí i nutnost investora formulovat svůj vztah k riziku a nastavit si hranice, kam až je ochoten zajít. Jestliže si takový plán vytvoříte, máte se pak čeho držet v dobách, kdy ostatní investory zachvacuje panika a podléhají davovému chování, „ověřeným“ informacím z trhů či jiným iracionálním vlivům.
Chyba č. 2: Investor nakupuje bez ohledu na to, kolik ho to stojí
Každý, kdo se zabývá investováním, by měl při svém rozhodování o nákupech cenných papírů zvažovat i cenu za obchodování, u podílových fondů pak především poplatky za jejich správu. Ty totiž snižují výnosy z investovaných prostředků, a to dlouhodobě. Navíc se platí i v době, kdy ceny aktiv padají. Chybné rozhodnutí nakoupit určité produkty vás tak u dlouhodobé investice, třeba na 30 let, „obere“ i o stotisícové částky. Ještě víc zaplatíte, pokud přistoupíte na hry finančně poradenských společností, které vám zprostředkují pravidelný nákup podílových listů s tím, že všechny poplatky uhradíte najednou na začátku třicetiletého období pravidelného investování. Tato strategie je výhodná pro prodejce, nikoliv pro vás. Pokud se totiž v průběhu celé předplacené doby rozhodnete pravidelnou investicí do takto „abonovaných“ fondů ukončit, budete ztrátoví. Nejlepší způsob, jak se příliš drahých transakčních poplatků z investování vyvarovat, tak je, že si na začátku poplatky alespoň rámcově propočítáte, a zvláště ty, co se platí naráz na dlouho dopředu. Bude se vám pak o něco lépe rozhodovat, zda takovou investice vůbec realizovat.
Chyba č. 3: Investor se nechá zlákat „výhodnými“ nabídkami
Překvapivě populárním přehmatem jsou i situace, kdy investor podlehne oslnivé nabídce s vidinou bezpracného, bezrizikového a hlavně rychlého zbohatnutí. Ke spěšnému, nepříliš promyšlenému nákupu mnohdy postačí i jen příslib víceciferných výnosů nebo „zaručená“ informace o bezrizikovosti dané investice. A to navzdory tomu, že taková „výhodná“ nabídka odporuje základním investičním principům podle investičního trojúhelníku (tzn. výnos – likvidita – riziko), kdy není možné získat investici, která by současně maximalizovala výnos, měla velkou likviditu a byla zcela bezpečná. Takovéto investory paradoxně neodradí ani selský rozum s otázkou, jak je možné, že takto neinvestují všichni, když je to tak „výhodné“.
Chyba č. 4: Investor investuje podle předcházejících výnosů
Vidina nejvyššího „zaručeného“ zhodnocení vede investory i k dalšímu chybovému jednání. Prostudují si minulé výkonnosti a zvolí fond s nejvyšším výnosem za uplynulý rok. Často to bývají fondy úzce specializované podle oborů či lokality – u nich je ovšem vysoká pravděpodobnost, že se dosažená výkonnost již nebude opakovat, a to může vést v dalších letech ke ztrátě. Takové situaci se vyhnete jen tehdy, budete-li brát předcházející výkonnost – navíc posuzovanou v delším časovém horizontu – jen jako jakýsi ukazatel či vodítko a nikoliv jako záruku výnosů budoucích. Zároveň je však nutné zachovat základní pravidlo: držet se původního plánu a své investice široce diverzifikovat. Tedy rozkládat investiční riziko mezi různé produkty, regiony, segmenty atd.
Chyba č. 5: Investor věří „zaručeným“ informacím a prognózám z trhů
Stoprocentně spolehlivé předpovědi neexistují snad v žádném oboru. V investičním světě o to méně. Mýlí se přitom i investiční profesionálové. Navzdory tomu ale existuje stále dost lidí, kteří své investice odvíjejí od prognóz a komentářů významných osobností na tuzemském i zahraničním investičním trhu. Ne že by tyto informace musely být a priori špatné, ale často již bývají započítány do trhu dopředu. Medializovaná zpráva, která je k dispozici všem bez rozdílu, tak jistě nepovede ke kýženému zhodnocení a pravděpodobnost, že na tom vyděláte právě teď, se významně blíží nule.
Chyba č. 6: Investor podlehne emocím
Jednou z velkých investorských chyb je nechat se ovládat svými emocemi, především pak strachem v dobách poklesu trhů či chamtivostí v časech, kdy je tomu naopak. To třeba podlehnete panice ostatních a draze nakoupíte zlato v době, kdy se všichni radují, jak je to skvělé, či opačně prodáte za nízké ceny, když budou mít akciové tituly poloviční hodnotu a místo prodeje byste naopak měli nakupovat. Držet na uzdě strach či chamtivost není ovšem jednoduché. Před vlastními emocemi vás může ochránit zase jen kvalitně nastavený investiční plán, kterého se budete zodpovědně držet.
Chyba č. 7: Investor je horlivý a investuje příliš
Každotýdenní nákupy a prodeje mohou být zvláště pro začínající investory rovněž kontraproduktivní. Pravidelné a časté sledování výkyvů trhu totiž může řadu lidí znervózňovat a vyvolávat v nich pocity, kvůli nimž pak dělají chybná rozhodnutí. Nejlepší způsob, jak se takovému jednání vyhnout, je snížení frekvence sledování trhu a již zmiňované důsledné dodržování plánu.
A další tři typická investorská pochybení…
Další omyly souvisejí s takzvaným investičním trojúhelníkem. Jde například o situace, kdy investor výrazně podcení riziko související s investicí, a když se začne hodnota jeho portfolia více snižovat, začne se o svůj vklad bát, nevydrží a urychleně tyto cenné papíry se ztrátou prodává.
Chybou také je, když podceníte likviditu investice. Pokud jste třeba podle svého investičního plánu původně zamýšleli využít peníze ze střednědobých rezerv až za 5 let, a nyní zjistíte, že je potřebujete dříve, počítejte s tím, že vaše původně naplánované zhodnocení může být také nižší.
Rovněž chybná diverzifikace portfolia bývá mezi investory velice rozšířená. Jestliže si ke svým investicím zvolíte jen jeden druh aktiv (například akcií či naopak dluhopisů), úzký okruh firem, jen omezený počet akciových titulů anebo když investujete pouze v malém regionu a v méně rozvinuté části světa, zvyšuje se riziko, že investorská „bublina“ jednou splaskne a vy utrpíte větší ztrátu.
Věra Tůmová
Jen pokud se vejde:
BOX 1 – Desatero zvlášť vybraných investorských chyb v kostce:
Chyba č. 1: Investorovi chybí plán a investiční strategie (neví, kam ani jakými prostředky směřuje).
Chyba č. 2: Nakupuje bez ohledu na to, kolik ho to stojí (za vysoké poplatky, nakupuje často anebo poplatky platí najednou dopředu).
Chyba č. 3: Nechá se zlákat „výhodnými“ nabídkami a podlehne podvodníkům (nalákají ho na nabídky s vysokým výnosem, bez rizika či se snadným výdělkem).
Chyba č. 4: Investuje podle minulosti (podle výkonnosti v minulých obdobích, která se však nemusí neopakovat).
Chyba č. 5: Věří „zaručeným“ zprávám ze zákulisí trhů (spoléhá se na informace, které mají nakonec všichni…).
Chyba č. 6: Podlehne emocím a především pak strachu a chamtivosti (investor se nechává například strhnout davem, tj. ostatními investory).
Chyba č. 7: Je horlivý a investuje příliš často (spíše pak podlehne momentálním „lákadlům“ na nákup a prodej a navíc zaplatí hodně na poplatcích).
Chyba č. 8: Podcení riziko (špatně zvládá velké ztráty, a tím i trpělivost a prodává se ztrátou).
Chyba č. 9: Podcení likviditu a špatně stanoví časový horizont (investované finanční prostředky potřebuje dříve, a utrpí tedy kvůli tomu ztrátu).
Chyba č. 10: Má málo diverzifikované portfolio (velice rizikové – investor investuje jen do jedné třídy aktiv, např. dluhopisů, či akcií, malého počtu firem anebo a akcií, nemá tedy investováno odpovídajícím způsobem do jiných segmentů, oblastí atd. tak, aby to vyrovnalo případnou ztrátu, která může nabýt i velkých rozměrů při splasknutí investorsky módních bublin).
Tzv. investorský trojúhelník
Pro členky klubu
