Zátěžové testy bank snižují riziko krize
Když se kácí les, létají třísky. Pokud se objeví potíže v ekonomice, první „na ráně“ jsou vždy banky. Znovu to potvrdila finanční krize, k níž došlo v letech 2008 až 2009. Evropa i Česká republika proto od té doby zkoumají odolnost bankovních, případně dalších finančních institucí vůči recesi pomocí takzvaných zátěžových neboli stress testů.
Ty mají ověřit reálnou výši i kvalitu aktiv bank a díky simulacím posoudit, jak by si vedly v recesi. A zda tedy některé ze zkoumaných institucí nemohou mít problémy a nepotřebují navýšit kapitál.
K prohloubení finanční krize totiž výrazně přispěly obavy, co se skrývá v aktivech bank. Zda nemají ve skříni schovaného pomyslného kostlivce, který by je stáhl do záhuby a mohl zvýšit nejistotu na trzích.
Výsledky říjnových zátěžových testů publikované Evropskou centrální bankou (ECB) ukázaly, že si banky v Evropské měnové unii vedou lépe, než se čekalo. Uspěly i zahraniční banky, které jsou majoritními vlastníky velkých českých bankovních institucí. Těch se totiž prověrka ECB kvůli tomu, že Česká republika dosud nepřijala euro, netýkala. Odolnost našich bank vůči recesi a kvalitu jejich aktiv ovšem řadu let zkoumá Česká národní banka (ČNB) a výsledky jejích testů potvrzují, že je český bankovní sektor stabilní.
Obnovená důvěra investorů
Pro investory či klienty evropských či domácích bank představují výsledky stress testů velmi dobrou zprávou. Testy ovšem zároveň vypovídají také o tom, že 25 z téměř 130 testovaných bank potřebuje podle Evropské centrální banky a Evropského bankovního úřadu k překonání simulované tříleté recese kapitál ve výši 25 miliard eur. Dvanáct bank, které testy neprošly, si již přitom podle Evropské centrální banky od konce loňského roku chybějících 15 miliard eur na potřebné navýšení kapitálu obstaralo. Zbývajících třináct muselo ECB sdělit, jak získají chybějící finanční prostředky ve výši deseti miliard eur.
Nikoho asi příliš nepřekvapí, že nejhůře dopadly banky v Itálii, Řecku a na Kypru. Vůbec nejvíce kapitálu ve výši 2,1 miliardy eur musela doplnit třetí největší italská banka a zároveň nejstarší bankovní dům na světě Monte dei Paschi di Siena.
Zátěžové testy simulovaly tři roky trvající recesi. Jejich výsledky pomohly obnovit důvěru investorů v evropský bankovní systém, o jehož zdraví se od skončení finanční krize stále pochybovalo. Zejména v zemích, jako jsou Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko. Ekonomickému oživení by tedy neměla bránit žádná omezení při nabídce úvěrů.
Určité spory se ovšem vedou o důvěryhodnost těchto testů. Zatímco viceprezident ECB Vítor Constâncio označil kontrolu aktiv za dosti přísnou, agentura Reuters ocenila celkové výsledky, upozornila však, že evropskému bankovnímu sektoru uškodila odhalení dodatečných špatných úvěrů a skrytých ztrát, které může snížit budoucí zisky.
Podle Reuters například testy ukázaly, že by měly banky překlasifikovat úvěry ve výši 136 miliard eur ze splácených na nesplácené. Z testů také vyplynulo, že by měly bankovní domy k zohlednění svých reálných aktiv odepsat dalších 47,5 miliardy eur.
Přínosem jsou na druhé straně spolehlivé informace o situaci v evropském bankovním sektoru. Nejde o první stress testy bank působících v Evropské měnové unii. V roce 2011 neuspěl podle amerického listu Wall Street Journal dvacítka z 90 zkoumaných bank – podle výsledků testů měly doplnit svůj kapitál o 26,8 miliardy eur. O rok dříve pak testováním neprošlo sedm z 91 prověřovaných institucí, které potřebovaly zvýšit objem aktiv o 3,5 miliardy eur.
Potěšitelné výsledky českých bank
Český bankovní sektor Evropská centrální banka do přijetí eura nehodnotí. Od roku 2010 však tuzemské finanční ústavy v rámci zátěžových testů posuzuje Česká národní banka. Jejich poslední výsledky, zveřejněné loni v prosinci, znovu potvrzují, že jsou naše banky stabilní. Zátěžové testy vycházely z údajů ke konci třetího čtvrtletí loňského roku a potvrdily dostatečnou odolnost bankovního sektoru vůči možným negativním šokům.
Kapitálová vybavenost českého bankovnictví výrazně přesahuje osmiprocentní regulatorní minimum, a to i v případě hypotetického scénáře, kdy by silně poklesla ekonomická aktivita v České republice i v zahraničí. Hlavní příčinou, proč jsou banky tak odolné vůči negativním vlivům, je podle centrální banky jejich vysoká kapitálová přiměřenost, která koncem loňského září přesáhla 18 procent.
Podobně jako Evropská centrální banka také ČNB pravidelně prověřuje prostřednictvím zátěžových testů dopady výrazně nepříznivých scénářů budoucího vývoje ekonomiky do domácího bankovního sektoru v horizontu následujících tří let. Při hodnocení odolnosti bankovního sektoru byl testován dopad budoucího ekonomického vývoje na základě základního a zátěžového scénáře podle vybraných proměnných ukazatelů, které charakterizují zdraví bankovního sektoru.
Základní scénář vycházel z oficiální listopadové makroekonomické prognózy ČNB, podle níž letos a příští rok poroste česká ekonomika díky vyšší domácí i zahraniční poptávce o 2,5 procenta. V roce 2016 by pak mělo dojít ke zrychlení ekonomického růstu na 2,8 procenta. Míra nezaměstnanosti měla koncem loňského roku dosáhnout asi 6,3 procenta a od letoška by měla pomalu klesat. Vzhledem k růstu ekonomické aktivity by se měla letos míra inflace postupně zvyšovat a v roce 2016 by dosáhla ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB.
Zátěžový scénář „Evropa v deflaci“ předpokládá konec oživení v eurozóně a výrazné snížení ekonomické aktivity v Evropské unii. Kvůli poklesu zahraniční poptávky by se česká ekonomika vrátila do recese, což by vedlo k opětnému odkládání spotřeby u domácností a investic podniků. Útlum zahraniční a posléze i domácí poptávky by vedl k citelnému propadu ekonomické aktivity v České republice v tříletém horizontu a způsobil by recesi ve tvaru V. Ta je charakterizovaná jako krátká, prudká a mělká. Zároveň by došlo k takzvané dluhové deflaci, kdy by se po snížení ekonomické aktivity, růstu nezaměstnanosti a poklesu mezd kvůli cenové deflaci výrazně zvýšil dluh soukromého sektoru. Potíže reálného sektoru by se projevily i ve finančním sektoru, který by zaznamenal značné úvěrové ztráty a citelný pokles zisků.
Pro český bankovní sektor je podle výsledků stress testů největším problémem úvěrové riziko. Ačkoliv by byl bankovní sektor oslaben nižšími zisky a v zátěžovém scénáři vysokými úvěrovými ztrátami, v obou případech by zůstal jako celek stabilní. V základním scénáři ČNB by se nicméně dostaly tři banky, na které připadají asi dvě procenta aktiv bankovního sektoru, do situace, kdy by měly potíže s kapitálovou přiměřeností. To znamená, že by musely v budoucnu upravit svůj obchodní model nebo doplnit základní kapitál.
Při scénáři, kdy by Evropa čelila deflaci, by bankovní sektor vykázal ztrátu. S nízkou kapitálovou přiměřeností by mělo potíže jedenáct bank. Kvůli dosažení kapitálové přiměřenosti na regulátorem požadovaných osm procent by musely banky působící na českém trhu (bez zahraničních poboček) zvýšit kapitál asi o 15 miliard korun. Z hlediska velikosti sektoru ale stále nejde o hodnotu, která by výrazně ohrozila jeho stabilitu, uzavírá ČNB.
František Mašek, Hospodářské noviny
Pro členky klubu
