Slovník pojmů

Ukazatel, ke kterému se porovnává výkonnost portfolia. Benchmarkem je většinou některý z veřejných indexů, resp. jejich kombinace. Volba benchmarku musí odpovídat investičnímu zaměření portfolia.

Anglosaský výraz burzovně obchodovaných akcií největších a nejbezpečnějších akciových společností, jež se vyznačují vysokou kvalitou managementu, dlouhou dobou existence, pravidelnou výplatou dividend a dostatečnou likviditou na trhu.

Vyjádření kvality cenného papíru. Úzce souvisí s bonitou emitenta. Čím důvěryhodnější, silnější a stabilnější je emitent, tím vyšší je bonita jím vydávaných cenných papírů.

Hodnota kurzu, při kterém investor nerealizuje zisk ani ztrátu.

Viz. dluhopisy

Zprostředkovatel obchodů, který za poplatek sjednává obchody na cizí účet. V případě burzy se jedná o obchodníka s cennými papíry (právnickou osobu), který má oprávnění obchodovat s investičními nástroji.

Regulovaný trh investičních nástrojů , jehož úkolem je uspokojovat nabídku nebo poptávku při prodeji cenných papírů a na tomto základě určovat rovnovážnou cenu cenných papírů (kurz) a garantovat (zabezpečovat) vypořádání obchodů. Jde o důležitou součást kapitálového trhu, na níž se setkávají dvě základní skupiny subjektů: emitenti a investoři.

Nákup a zpětný prodej (nebo prodej a zpětný nákup) určitého počtu cenných papírů uzavřený s jednou protistranou v jeden okamžik s rozdílnými dny vypořádání.

Spekulace na vzrůst ceny/hodnoty daného instrumentu – cenného papíru.

Investiční strategie snažící se o lepší zhodnocení prostředků než které dosahuje trh, resp. stanovený benchmark

je indikátor popisující vývoj trhu (akciového, dluhopisového). Každý cenný papír má v příslušném indexu váhu odpovídající podílu tržní hodnoty tohoto cenného papíru na všech cenných papírech zastoupených v indexu. Index slouží k jednoduššímu porovnávání konkrétní investice s vývojem daného trhu.